Stát nevybírá silniční mýto efektivně

Praha - Za čtyři roky provozu vyneslo silniční mýto 30 miliard korun. Skoro třetinu peněz ale spolkla výstavba a provoz systému. Zbytek se investoval do oprav stávajících dálnic nebo rychlostních silnic a do budování nových úseků. Od spuštění poplatků se silniční síť rozrostla o 215 km.

250 mýtných bran rozmístěných na dálnicích, rychlostních silnicích a 180ti kilometrech silnic první třídy vydělává státu ve dne v noci peníze na nové dálnice. „Hned od startu mýta v roce 2007 jsme dosahovali u denních výběrů příjem kolem 12 milionů, pak to postupně stouplo k 18ti milionům a pro zajímavost dnes přesahujeme v pracovní dny až 30 milionů každý den,“ tvrdí David Šimoník, mluvčí portálu Mýto.cz. 

Milan Dont, ředitel odboru pozemních komunikací, Ministerstvo dopravy:

"Vzhledem ke snižujícím se prostředkům, které jsou vynakládány na dopravní infrastrukturu, začíná být mýtné významným zdrojem příjmů, protože veškeré peníze vybrané z mýtného jsou investovány zpět do oprav, údržby a obnovy pozemních komunikací.

Za dosud vybrané peníze by se dalo postavit až 120 kilometrů dálnic, ovšem ze třiceti miliard musel stát zaplatit firmě Kapsch téměř tři miliardy korun za výstavbu mýtných bran a dalších více než šest a půl miliardy za provozní náklady. To znamená, že na nové silnice zbylo jen něco přes 20 miliard korun.

Martin Špryňar, generální tajemník, ČESMAD Bohemia:

"Určitě by stát mohl vybírat peníze efektivněji. Podle našich informací se provozní náklady v Rakousku pohybují někde kolem 11ti procent, zatímco u nás je to minimálně dvojnásobek.

Nahrávám video

Silnice nižších tříd zatím zpoplatněny nebudou

Další rozšíření mýta i na silnice nižších tříd zatím není na pořadu dne. Za poslední rok se totiž v čele ministerstva vystřídal už třetí šéf. Po Vítu Bártovi, přišel v dubnu Radek Šmerda, kterého po dvou měsících vystřídal Pavel Dobeš. „V tuhle chvíli není nějaký přesný harmonogram, kdy bychom byli schopni říct, jaké silnice to budou a od kterého data se zpoplatnění zavede,“ informuje Dont. 

Spekuluje se, že ministerstvo nechá doběhnout stávající desetiletou smlouvu s Kapschem a teprve potom bude hledat firmu, která pomůže státu vybírat mýto nejen na dálnicích, ale i na silnicích první a druhé třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 11 mminutami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 20 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...