Praha – Senát přes odpor levice a KDU-ČSL schválil čtveřici úsporných zákonů v režimu zrychleného jednání. Jde o úspory v sociální oblasti, které mají státní kase ušetřit 23 miliard korun, pětiprocentní snížení příspěvků stranám za mandát v příštím roce a návrh na snížení státní podpory stavebního spoření. Jako poslední pak senátoři poslali k podpisu prezidentovi i úpravy v zákoně o dani z příjmu, tedy zavedení tzv. povodňové stokoruny. Vládní koalici se podařilo škrty prosadit za minutu dvanáct. Horní komora Parlamentu se totiž sešla naposledy v předvolebním složení. Poté Senát ovládnou zástupci ČSSD, kteří s navrhovanými změnami nesouhlasí. Novely jsou přitom pro vládu klíčové, ministři tvrdí, že jsou nezbytnou podmínkou pro udržení schodku rozpočtu v příštím roce na 135 miliardách.
Tři úsporné zákony mají od Senátu zelenou, vláda jde do finále
Senátoři jednali už od desáté hodiny ranní, skončili po více než šesti hodinách. Dali zelenou pětiprocentnímu snížení příspěvků stranám za mandát v příštím roce, úsporám v sociální oblasti, návrhu na snížení státní podpory stavebního spoření i tzv. povodňové stokoruně. Mezi jednotlivá opatření patří například omezení porodného nebo změny ve vyplácení rodičovského příspěvku. Součástí úsporného balíčku je mimo jiné i změna v odměňování státních zaměstnanců, kvůli které odbory vyhlásily na 8. prosince stávku. Návrh nyní posoudí prezident.
Senátoři vedli o návrhu na úspory v sociální oblasti téměř tříhodinovou rozpravu. „Nejzásadnější a nejabsurdnější je omezení porodného pouze na první dítě. Je v zájmu nás všech z demografických hledisek pomáhat rodinám s dětmi. Je nepřijatelné, aby se ČR přihlásila k podpoře politiky jednoho dítěte,“ řekl senátor Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL). Jeho stranický kolega Jiří Čunek zase návrh kritizoval proto, že podle něho nepostihne ty, kteří systém zneužívají, ale ty, jež ho potřebují.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09):
„Senát upřednostnil odpovědné chování státu v rozpočtové oblasti před dalším hazardováním.“
U zákona o omezení podpory politickým stranám sociální demokraté namítali, že to státní rozpočet nezachrání. Prý je to ale elegantní cesta k politické likvidaci opozice. Novela, která snižuje státní podporu stavebního spoření, přinese příští rok státu zhruba šest miliard korun. ČSSD se nelíbí ani návrh na snížení státní podpory stavebního spoření. Sociálnědemokratičtí senátoři novele vyčítají hlavně zpětnou působnost. ČSSD už ohlásila, že kvůli ní podá ústavní stížnost. Podle ministerstva financí je však předloha v souladu s právem a nyní míří k podpisu prezidentovi.
Takzvaná povodňová daň pak představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1 200 korun ročně. Peníze mají sloužit na odstraňování škod po záplavách. Opatření bude platit jen příští rok.
Opozice má obavy z nedostatečného projednání zákonů
„Pokládám za mimořádně nešťastné jednání ze strany vlády, že se snaží za každou cenu projednat tyto návrhy zákonů na půdě Senátu ještě v jeho starém složení,“ prohlásil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že o zákonech by měli rozhodovat senátoři zvolení v letošních volbách. Ve starém složení drží v Senátu většinu 43 hlasů vládní koalice, zato v tom novém ji pravice ztratí ve prospěch právě ČSSD.
Předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS) postup Senátu vysvětluje tím, že jedná na pokyn vlády. „Vláda požádala o to, abychom ve zkrácené lhůtě jednali. Termín byl stanoven a já v tom nevidím žádný rozpor s ústavou,“ myslí si odstupující předseda Sobotka. „Podle mého názoru vláda splnila svůj úkol z hlediska státního rozpočtu a tyto zákony umožňují, že ten rozpočet je pouze v tom rozměru, jak je státní rozpočet navržen,“ dodává.
ČSSD dnešní postup očekávala, samozřejmě s ním nesouhlasí
Podle předsedy senátorského klubu ČSSD Petra Víchy se dnešní postup ODS a TOP 09 dal očekávat. Všichni senátoři, které strany v komoře mají, hlasovali pro schválení dnešního programu. Rozhodnutí předcházela téměř hodinová debata, v níž hlavně sociální demokraté s lidovci i komunisty usilovali o to, aby horní komora zákony projednávala v řádném režimu, tedy až na přelomu listopadu a prosince. Zdůvodňovali to nutností zákony důkladně prostudovat kvůli jejich důsledkům pro občany.
Vícha předpokládal už na začátku, že se v podobném duchu ponese celé dnešní schvalování zákonů. „Předpokládám, že to hlasování musíme v tomto případě prohrát. Marný boj, ale naše argumenty musí zaznít,“ řekl ráno předseda. Vícha se také nechal slyšet, že ČSSD nezpochybňuje „v žádném případě“ legitimitu současného Senátu projednat zákony v předvolebním složení. „Riskujeme vážné chyby, i kdyby celá vládní koncepce úspor byla v zásadě správná,“ uvedl ale místopředseda Senátu Petr Pithart jménem lidoveckých senátorů.
Přijaté zákony bude posuzovat Ústavní soud
předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha
„Myslíme si, že byl zneužit institut legislativní nouze, protože se nejedná o zákony, které by ohrožovaly chod státu.“
Nejméně dvě z dnes schválených novel – snížení státní podpory stavebního spoření u již uzavřených smluv a snížení sociálních dávek – ČSSD napadne u Ústavního soudu. Nebude to však jediný návrh k ÚS. Noví senátoři za Severočechy.cz. podávají stížnost na všechny zákony, které horní komora po volbách schválila ve starém složení.
Koalice oponuje, že senátoři jsou voleni na šest let a jejich mandát tak zanikne až 13. listopadu, mají tedy právo hlasovat. Noví senátoři se ale odvolávají na ústavu, která podle nich jasně určuje, že mandát senátora vzniká jeho zvolením a tím zaniká mandát původní. Odborníci na ústavní právo odhadují, že soud bude v tomto případě postupovat podle dosavadních ústavních zvyklostí. A z těch vyplývá, že odstupující zákonodárci hlasovat o zákonech mohou. „Šance je vždycky (na úspěch ČSSD u Ústavního soudu), ale kdyby uspěla, já bych to považoval za nesprávné, protože stav legislativní nouze není nic jiného než přiměřeně zjednodušená procedura schvalování zákonů,“ tvrdí také Jan Bárta z Ústavu státu a práva AV ČR.
Dnešnímu jednání nahrává i fakt, že ve stavu legislativní nouze hlasovala i vláda Jana Fischera o zdaňování zaměstnaneckých benefitů na jaře. Tenkrát si však nikdo nestěžoval.
Co přinesou úsporné novely?
Novela zákona o stavebním spoření přichází s tím, že státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok se zdaní sazbou 50 procent. V dalších letech má příspěvek státu klesnout ze současných 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Novela také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření.
Soubor úspor v sociální oblasti by měl státní pokladně přinést přes 23 miliard korun. Novela omezuje výši porodného, mění vyplácení rodičovského příspěvku a naopak zachovává sazbu pojistného na sociální zabezpečení na 25 procentech.
Pětiprocentní snížení státního příspěvku politickým stranám za mandáty by mělo státní pokladně ušetřit kolem 21 milionů korun. Jeho hlavním smyslem je podle vlády především vyjádření solidarity s ostatními.
Novela daní z příjmů mimo jiné snižuje daňovou slevu na poplatníka o 100 korun měsíčně. Tyto peníze chce vláda použít na nápravu povodňových škod. Novela také zdaňuje plat prezidenta republiky a náhrady zákonodárců.
Zástupci senátorských klubů dnes také stvrdili dohodu o povolebním uspořádání horní komory. Jejím novým předsedou bude Milan Štěch z ČSSD. Sociální a občanští demokraté ODS mají mít podle dosavadních dohod dva místopředsedy Senátu, KDU-ČSL udržela jednoho. Výbory si rozdělily ČSSD a ODS v poměru 6:3. Z komisí mají tři patřit ODS, dvě ČSSD, po jedné má KDU-ČSL a klub TOP 09 a Starostové.
Předsedkyně klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová poukázala na to, že toto rozdělení neodpovídá principu poměrného zastoupení. Podle ní neobstojí zdůvodnění sociálních demokratů, že pátý místopředseda je zástupcem všech 15 zbývajících senátorů, kteří nejsou v ČSSD či ODS. „Nemůže nás nikdo zastupovat, když my s tím nevyslovíme souhlas,“ uvedla. Klub TOP 09 a Starostů tak dohodu podepsal s výhradou.
