Správce předběžně popřel pohledávky Česka vůči Viktoriagruppe

Berlín/Praha - Spor o českou naftu v Německu pokračuje. Insolvenční správce Mirko Möllen před okresním soudem v německém městě Weilheim in Oberbayern předběžně popřel všechny pohledávky České republiky vůči zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe. Česko by kvůli sporu o naftu uskladněnou v německých zásobnících této společnosti mohlo přijít až o téměř dvě miliardy korun. Česko tedy zřejmě podá v této věci žalobu.

Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Pavel Hortig uvedl, že pokud insolvenční správce nezmění názor a neuzná české pohledávky vůči Viktoriagruppe, podá ÚZSVM v dané věci žalobu. Úřad Česko před soudem zastupuje. „Se stanoviskem insolvenčního správce zásadně nesouhlasíme. Doložili jsme mu, že veškerá nafta uložená Kraillingu patří České republice. Jako důkaz máme zaplacené faktury, to znamená, že veškerá tato nafta byla zaplacená z peněz českých daňových poplatníků. Nám v tuto chvíli nezbývá nic jiného než se bránit soudní cestou,“ dodal mluvčí Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Jakub Linka.

  • „Ta ropa je naše. Pokud bude potřeba, tak se o ní budeme soudit i na německé straně. Podnikli jsme už všechny kroky. Je to nyní v kompetenci ÚZSVM, se kterým spolupracuje správa hmotných rezerv i daňová správa. Všechny tyto úřady jsou v kontaktu a pravidelně koordinují své kroky. Budeme dělat všechno pro to, aby Česká republika všechny pohledávky uplatnila a získala ropu zpět i všechny prostředky, které Victoriagroup dluží Českérepublice,“ uvedl dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Veškeré pohledávky českých úřadů vůči zkrachovalé firmě dosahovaly až 1,8 miliardy korun. Největší část, 1,5 miliardy korun, nárokovala právě Správa státních hmotných rezerv. Její předseda Pavel Švagr uvedl, že s dnešním stanoviskem insolvenčního správce nesouhlasí. „Pan Möllen staví celý problém na německém věcném právu. Neshoduji se s ním,“ uvedl a dodal, že požádá ÚZSVM, aby žalobu na zjištění pohledávky podal co nejdříve.„Jsem totiž jednoznačně přesvědčen, že to, co je v Německu, patří českému státu,“ doplnil.

Odvážení státní nafty ze skladů společnosti Viktoriagruppe
Zdroj: ČT24/J. Linka

Sám insolvenční správce Mirko Möllen na začátku měsíce odpověděl, že očekává, že právě dnes padne první rozhodnutí o pohledávkách. „Tento výsledek ale nemusí být nutně konečný a může se změnit, protože v německém právu je možné pozdější uznání pohledávek,“ dodal tehdy. 

Ve skladu firmy v bavorském Kraillingu má stát uloženu naftu za několik set milionů korun. Německá firma však spadla do insolvence a předběžný insolvenční správce už ve svém lednovém rozhodnutí zpochybnil, že nafta patří českému státu. Argumentoval například tím, že před pěti lety došlo při převozu ke smíchání české nafty s naftou firmy Viktoriagruppe. Také tvrdil, že smluvní vztah mezi tuzemskou Správou státních hmotných rezerv a německou firmou neodpovídá německým právním předpisům. „Tato nafta nepatřila společnosti Viktoriagruppe, ale byla u ní pouze uskladněná. Tudíž by neměla být součástí konkurzního řízení,“ dodává Jan Brož, ekonomický redaktor MF Dnes v Berlíně.

České požadavky vůči Viktoriagruppe
Zdroj: ČT24

„Nyní budeme zjišťovat, co insolvenčního správce k zamítnutí pohledávek vedlo. A pokud nezmění názor, podá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v dané věci žalobu,“ uvedl dnes mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Pavel Hortig.

Premiér Sobotka zpochybnění toho, že nafta patří Česku, označuje za absurdní. Už před dvěma měsíci požádal německé úřady prostřednictvím velvyslance o součinnost. „Tato nafta byla řadu let hlášena německým úřadům jako české vlastnictví. Bylo zřejmé, že se jedná o české hmotné rezervy, které jsou uskladněny na území Německa,“ míní premiér. „Je to v současné době jediný problém v česko-německých bilaterálních vztazích,“ dodal.

Podle šéfa vlády by se mělo postupovat v souladu s mezistátní smlouvou z roku 2004. "Tato mezistátní smlouva dává České republice právo, aby si mohla své hmotné rezervy z území Německa kdykoliv odvézt. Nafta by měla být následně uskladněna na území ČR u některé ze státních firem.

Sobotka stejně jako ministr financí Andrej Babiš, průmyslu a obchodu Jan Mládek nebo současný předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dlouhodobě kritizují rozhodnutí předchozích vlád umístit velkou část státních ropných rezerv v zahraničí. „Ještě pořád je pro mě nepochopitelné, proč velká část státních hmotných rezerv, konkrétně tedy nafta, byla uskladněna mimo území České republiky a u soukromé společnosti. Myslím si, že to byla velká chyba. Když byly minulé vlády - tuším, celkem šestkrát - upozorňovány ze strany Bezpečnostní informační služby na rizika uskladnění hmotných rezerv u společnosti Viktoriagruppe, tak s tím nikdo nic neudělal,“ poznamenal předseda vlády.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle původního kontraktu z roku 2004 skladovala Viktoriagruppe pohonné hmoty na území ČR. Dodatek, na jehož základě mohla skladovat část zásob v Německu, byl podepsán v roce 2010. Správa rezerv tehdy argumentovala například tím, že stát ušetří desítky milionů korun. Současný předseda Švagr nicméně v minulosti několikrát upozornil, že předchozí vedení neodhadlo všechna potenciální rizika. Je však jednoznačně přesvědčen o tom, že nafta, která je uložena v Krailingu, je ve vlastnictví České republiky.

Nejasnosti kolem českého paliva v německých skladech se objevily loni v červenci. Kontrola ve skladu Viktoriagruppe v bavorském Krailingu ukázala, že chybí 700 000 litrů nafty z českých zásob. Palivo musela firma doplnit, což státní podnik zkontroloval. Společnosti navíc udělil půlmilionovou pokutu a snížil poplatek za skladování. Další kontrola o dva měsíce později přišla na to, že opět chybí část paliv, tentokrát přibližně pět milionů litrů.

O co může Česko přijít

Podle „katastrofického scénáře“ by Česko mohlo přijít až o 1,8 miliardy korun. „Škodu musíme rozdělit do dvou částí. Jednak je to nafta, která je umístěná ve skladu v Krailingu. Tam, když přepočteme evidenční stav na skladové ceny, se bavíme zhruba o jedné miliardě korun. K tomu musíme započítat pohledávky, které budeme uplatňovat po firmě Viktoriagruppe za nezaplacené faktury. Ty jsou v tuto chvíli někde v řádu 300 milionů korun,“ vyčíslila před časem Státní správa hmotných rezerv (SSHR). Ta také uvedla, že v této sumě jsou například neuhrazené faktury, smluvní pokuty, penále a náklady na právní služby.

A dalších až 300 dalších milionů korun uplatňují také celní a daňové úřady. „Ale nepředpokládám, že výsledek bude v tomto řádu,“ konstatoval před časem šéf SSHR Pavel Švagr.

Jak šel čas s naftou u Viktoriagruppe

  • 2004 - Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela s německou firmou Viktoriagruppe smlouvu o skladování části zásob paliv. Podle původního kontraktu skladovala společnost pohonné hmoty v zásobnících na území České republiky. Koncem roku 2004 byla podepsána mezinárodní smlouva o skladování nouzových zásob mezi ČR a Německem.
  • Únor 2010 - Byl uzavřen dodatek smlouvy, podle které mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu. Už tehdy tisk upozornil na to, že není veřejně znám vlastník Viktoriagruppe, objevily se spekulace o napojení na ruský Lukoil. Firma později podle médií svou majetkovou strukturu sdělila SSHR, ale nezveřejnila ji.
  • Září 2012 - Časopis Týden přinesl informace o podezřelých okolnostech kontraktu mezi SSHR a Viktoriagruppe. Firma podle týdeníku nedodala správě včas dohodnuté množství paliv, SSHR ale souhlasil s uzavřením dodatku, díky němuž pak Viktoriagruppe nemusela platit vysoké penále.
  • Červenec 2014 - Kontrola v německém skladu Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu ukázala, že chybí 700 tisíc litrů nafty z českých zásob. Palivo musela firma doplnit, což SSHR zkontrolovala. Správa navíc společnosti udělila půlmilionovou pokutu a snížila částku za skladování.
  • Září 2014 - České pobočce Viktoriagruppe měly být kvůli dluhům na daních (podle serveru Aktuálně.cz ve výši 350 milionů korun) obstaveny bankovní účty, finanční úřad ale zjistil, že konta jsou prakticky prázdná.
  • Konec září 2014 - Další kontrola SSHR v bavorském skladu ukázala, že opět chybí část paliv, tentokrát přibližně pět milionů litrů nafty. V Německu přitom Viktoriagruppe skladovala čtyři pětiny paliva, které jí SSHR svěřila (firma celkem měla na starosti zásoby na zhruba 2,5 dne spotřeby v ČR).
  • 2. října 2014 - Informace o potížích firmy Viktoriagruppe se zásobami paliv i dluhy vůči státu se objevily v českých médiích. Mluvčí SSHR Jakub Linka sdělil, že správa eviduje neproplacené faktury ze strany společnosti a že předseda správy Pavel Švagr už informoval o situaci vládu. Vedení Viktoriagruppe informace ztráty zásob popíralo.
  • 22. října 2014 - Server Aktuálně.cz uvedl, že stát odváží zásoby z českých skladů Viktoriagruppe do státního podniku Čepro. Německé sklady byly pod dozorem  bavorské celní správy.
  • 3. listopadu 2014 - Předseda SSHR Pavel Švagr řekl, že nelze vyloučit, že Viktoriagruppe, která správě dluží 126 milionů korun, skončí v insolvenci. Podle dostupných informací již firma začala rozdávat výpovědi.
  • 28. listopadu 2014 - Správa státních hmotných rezerv oznámila, že už přemístila pohonné hmoty z českých skladů Viktoriagruppe do nádrží Čepra.
  • 8. prosince 2014 - Mateřská společnost Viktoriagruppe na sebe v Německu podala insolvenční návrh.
  • 23. ledna 2015 - Švagr informoval, že insolvenční správce Viktoriagruppe neuznal, že nafta uložená v jejím německém skladu patří ČR. S rozhodnutím správce SSHR nesouhlasí.
  • 13. února 2015 - Premiér Bohuslav Sobotka při jednání s německým velvyslancem v ČR Arndtem Freytagem von Loringhovenem požádal úřady SRN o spolupráci při zajištění převozu zásob ropy, které má ČR v německých zásobnících Viktoriagruppe.
  • 24. března 2015 - U soudu v Bavorsku se poprvé sešla schůze věřitelů Viktoriagruppe, které se účastnili insolvenční správce, vedení firmy a věřitelé. SSHR se přihlásila o 300 milionů korun přímo, dalších 1,2 miliardy pak činí podmíněná pohledávka za naftu, která je v Kraillingu uskladněna.
  • 26. března 2015 - Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Berlíně požádal německou vládu, aby upozornila soudce i insolvenčního správce zkrachovalé Viktoriagruppe, že by nafta ve skladu firmy v německém Kraillingu mohla být majetkem ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...