Sporné body ohledně dotací: Služební zákon, EIA i romské projekty

Praha - Evropská komise vznesla 88 výhrad k dohodě o partnerství, podle které má do Česka v letech 2014–2020 proudit víc než půl bilionu korun evropských dotací. Informovala o tom Mladá fronta DNES. Česko už prý ale komisi přesvědčilo, aby z většiny připomínek ustoupila, uvedl první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. S komisí se ale stále neshodlo na několika tématech, například na financování začleňování Romů do společnosti, problémem je i absence služebního zákona.

Česko jednalo s delegací z Bruselu neformálně v úterý. „Evropská komise konstatovala, že vypořádání připomínek z naší strany je dobré. Ukončení vyjednávání o Dohodě o partnerství je tak na dobré cestě,“ uvedl Braun.  

Připustil ale, že stále zůstává pár bodů, na kterých se obě strany neshodly. „Komise hodně zdůrazňuje romskou otázku. Chce jasně vědět, kolik peněz na tuto oblast půjde. ČR argumentuje tím, že český právní systém neumožňuje rozlišovat na základě rasy a etnické příslušnosti, evropské peníze tak chce využívat na sociálně vyloučené lokality,“ přiblížil jeden ze sporných bodů Braun.  

Výraznějšími problémy byly chybějící služební zákon a nesoulad posuzování vlivu na životní prostředí u velkých staveb, takzvaný proces EIA, s evropskou legislativou. Druhý zmiňovaný problém vyřešil slib z české strany, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší.  

„Vážnější věc je služební zákon. EK jeho absenci nebude vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí přijde v odpovídající podobě,“ poznamenal Braun s tím, že doladění čeká ještě text o podpoře jeslí a školek pro děti do tří let. 

Z fondů půjdou financovat spalovny, opravy památek i silnice nižších tříd

Úspěchu se naopak podařilo Česku dosáhnout u takzvaných negativních priorit, tedy oblastí, které nechtěl Brusel z evropských peněz financovat. Z českých analýz přitom vyplynulo, že jejich podpora je důležitá pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. „Z evropských peněz tak půjde, za určitých přesně daných podmínek, financovat modernizace a výstavbu silnic nižších tříd, renovace nejdůležitějších kulturních památek, výstavbu spaloven a vodní dopravu v návaznosti na dopravní prostupnost do Německa,“ vyjmenoval úspěchy českých vyjednavačů Braun.

Nahrávám video

Finální verzi dokumentu předají čeští zástupci představitelům EK ve čtvrtek. Jeho podepsání MMR očekává během letních měsíců, nejpozději v září. Předběžná avíza na první výzvy chce ministerstvo zveřejnit nejpozději v říjnu, zahájení příjmu žádostí o dotace pak chce spustit do konce roku. Česku může v letech 2014–2020 z evropských fondů získat až na 22 miliard eur, což je zhruba 594 miliard korun.

Vláda schválila většinu operačních programů

Vláda dnes schválila sedm z devíti operačních programů, přes které by Česko mohlo do roku 2020 čerpat stovky miliard z EU. Ministři schválili programy Zaměstnanost, Životní prostředí, Doprava, Výzkum, vývoj a vzdělávání či Praha - pól růstu. Přijala také Program rozvoje venkova a Integrovaný regionální program. Vrátí se ještě k programům Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Technická pomoc. Premiér Sobotka předpokládá, že oba kabinet v pondělí schválí.   

„Vláda udělala podstatný krok v rámci toho, aby ČR dohnala určité zpoždění v přípravách na čerpání peněz z EU, které nabrala díky tomu, že tady byla přechodná vláda a předčasné volby,“ uvedl Sobotka. Přípravy prý žádné zpoždění nenabírají a postupují podle harmonogramu, který si kabinet stanovil. Podle premiéra by Česko mohlo začít evropské finance čerpat začátkem příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 19 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...