Praha - Malým sídlům se nelíbí rozdělování příjmů z daní. Čtyři největší česká města – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň totiž dostávají téměř polovinu všech finančních prostředků, které stát obcím dává. Žije v nich ale pouze 20 procent obyvatel republiky. Starostové menších měst se proto bouří a již podali stížnost k Evropskému soudnímu dvoru. Ministerstvo financí se ale snaží záležitost vyřešit smírem.
Diskriminace v zákoně existuje již delší dobu, loni však spory vyhrotilo zmrazení růstu příjmů z daní. Inflace se zvýšila a obce, které často hospodaří s napjatými rozpočty, tak dostaly relativně méně peněz. Ministr financí Miroslav Kalousek považuje jejich stížnosti za oprávněné. Začal proto s představiteli postižených obcí jednat.
Ministerstvo financí nyní plánuje přípravu zcela nového zákona, který jasně nastaví pravidla rozdělování daňových výnosů. Podle ředitele odboru Financování územních rozpočtů Jiřího Kubínka zamýšlí požádat starosty o vypracování návrhu zákonné úpravy. Z něj potom vyjdou legislativní experti.
Celý proces ale bude trvat minimálně dva roky. Ministerstvo proto nabídlo nespokojeným starostům prozatímní řešení. „Na základě našich požadavků upravilo koeficient počtu obyvatel ze 3 na 5 procent, což by mělo znamenat přírůstek finančních prostředků pro všechna města do 40 tisíc obyvatel,“ řekl ve čtvrtečním Dobrém ránu s ČT starosta obce Suchá Loz Petr Gazík. Průměrný nárůst finančních prostředků u jednotlivých velikostních kategorií tak dosáhne až 209 procent. Největší skupina osad kolem tisíce obyvatel může počítat se zvýšením přibližně o 120 procent.
S chytaným opatřením nesouhlasí Svaz měst a obcí České republiky. Nelíbí se mu, že do systému nepřitečou další peníze, nýbrž finance, které dá ministerstvo malým sídlům, vezme čtyřem největším. Gazík ale záměr obhajuje: „On to vlastně pro ně nebude pokles, ono to bude pouze zastavení, nebo zmírnění jejich současného růstu.“
