Spor o plyn přerostl v „technologickou katastrofu“, je opět v bodě nula

Moskva - Rusko-ukrajinský spor o dodávky zemního plynu, který se již několikrát zdál být vyřešený, dál pokračuje. V Moskvě dnes ruský premiér Vladimir Putin při setkání se svými protějšky z krizí nejvíce postižených zemí, Slovenska, Bulharska a Moldavska, vyzval EU, aby kvůli přepravě plynu zvýšila tlak na Kyjev. Ruský prezident Dmitrij Medveděv k řešení situace navrhl svolat na sobotu do Moskvy summit zemí, které odebírají ruský plyn, jeho ukrajinský protějšek summit vítá avšak v Bruselu, nebo Praze. Slovenský premiér Robert Fico dnes navštívil i Ukrajinu a s tamějším prezidentem se dnes setkal i jeho polský protějšek Lech Kaczyński. Slovensko dnes zároveň od zahraničních akcionářů plynárenského podniku SPP získalo přístup k dalšímu plynu, a jeho zásoby tak vydrží 18 dní. Plyn zatím do EU nedotekl kvůli nedostatku technologického plynu v potrubí, za výpadek se Moskva s Kyjevem vzájemně obviňují.

„Plynová katastrofa nastala,“ svérázně dnes ruská agentura Interfax shrnula situaci. Zakončení „druhé plynové války“ mezi Ruskem a Ukrajinou se mrznoucí Evropané nedočkali, a co hůře, „obyčejný hospodářský spor se přeměnil v technologickou katastrofu nového typu“.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner potvrzuje, že současný spor mezi Ruskem a Ukrajinou je technicko-obchodní. „Nyní se jedná o to, kdo zaplatí technický plyn,“ řekl dnes pro ČRo Radiožurnál. Technický plyn je zapotřebí k natlakování celé plynovodní soustavy. Rusko v úterý poslalo na Ukrajinu 170 milionů metrů krychlových plynu, ale na zajištění dostatečného tlaku to nestačilo. Nyní se údajně jedná o tom, kdo uhradí zbylý potřebný technický plyn.

Od úterního rána měly být v souladu s ujednáním s Evropskou unií obnoveny dodávky ruského plynu do ukrajinských plynovodů, jimiž do Evropy obvykle proudí 80 procent ruského plynu. Moskva a Kyjev se pak obviňovaly z odpovědnosti, proč se tak nestalo, tedy kdo způsobil nedostatek technického plynu. Ukrajina si stěžovala, že plynu Rusko poslalo příliš málo, Moskva oponovala, že plyn z trubek Ukrajina odcizila.

José M. Barroso, předseda Evropské komise:

„Aniž bych posuzoval něčí úmysly, je zřejmé, že Ukrajina a Rusko nejsou schopné dostát svým závazkům vůči EU.“


Spor se nyní vede o plynové trasy

Ukrajinský přepravní systém byl podle Interfaxu po novoročním zastavení dodávek z Ruska přepnut na zásobování domácích spotřebitelů, a tedy nyní nemůže přepravovat plyn do Evropy bez odpojení ukrajinských odběratelů. Západ země dostává plyn ze zásobníků a východ prý plyn z potrubí.


Gazprom odmítl využít trasu nabídnutou Ukrajinci s tím, že pouští plyn do exportního plynovodu na Balkán a že plynovody nabídnuté Ukrajinci slouží k zásobování ukrajinského trhu, za což nemá zaplaceno. „Nikdo nedokáže předvídat, co se bude s dodávkami plynu dále dít. Jasné je jen jedno: Rusko-ukrajinské vztahy v energetice nemají budoucnost,“ dodal Interfax.

Vladimir Putin, ruský premiér:

„Litujeme toho, co se děje, a z naší strany děláme vše, abychom přepravu plynu obnovili.“

Deník Izvestija, obecně považovaný za blízký Kremlu, dnes na titulní straně hlásá, že „Kyjev hodlá síť plynovodů předat USA“. O tom prý svědčí prosincová dohoda ministrů zahraničí obou zemí o strategickém partnerství. Také ruský premiér Vladimir Putin poslední dobou dal najevo zájem Moskvy podílet se na privatizaci či pronájmu ukrajinských plynovodů.

Slovensko plyn zatím nedostane

Slovensko, jakožto jedna z nejvíce postižených zemí, dnes požádalo Ukrajinu o obnovení dodávek zemního plynu. Tamější premiérka Julija Tymošenková však na dnešní schůzce slovenskému předsedovi vlády Robertu Ficovi vysvětlila, že Ukrajina nemá dost plynu. „Podepsali jste kontrakt s Ruskem, a pokud oni plyn poskytnou, pak i my zajistíme dodávky,“ dodala premiérka, která dnes přistoupila na výzvu českého předsednictví aby plynovou krizi řešil Kyjev s Moskvou jednáním premiérů. Prezident Viktor Juščenko pak po setkání s Kaczynskym ujistil západ, že Ukrajina splatila dluhy vůči Rusku za plyn „do posledního groše“ a neodebrala nelegálně ze sítě „ani metr krychlový suroviny“.

Předseda Evropské komise José Barroso dnes v Bruselu upozornil, že pokud Rusko a Ukrajina nezajistí dodávky plynu do Evropy, bude komise apelovat na evropské podniky, aby se společně obrátily na soud. Dodal, že pokud nebudou Rusko a Ukrajina dodržovat podepsanou dohodu, nebudou moci být považováni za důvěryhodného partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 4 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...