Spor o plyn přerostl v „technologickou katastrofu“, je opět v bodě nula

Moskva - Rusko-ukrajinský spor o dodávky zemního plynu, který se již několikrát zdál být vyřešený, dál pokračuje. V Moskvě dnes ruský premiér Vladimir Putin při setkání se svými protějšky z krizí nejvíce postižených zemí, Slovenska, Bulharska a Moldavska, vyzval EU, aby kvůli přepravě plynu zvýšila tlak na Kyjev. Ruský prezident Dmitrij Medveděv k řešení situace navrhl svolat na sobotu do Moskvy summit zemí, které odebírají ruský plyn, jeho ukrajinský protějšek summit vítá avšak v Bruselu, nebo Praze. Slovenský premiér Robert Fico dnes navštívil i Ukrajinu a s tamějším prezidentem se dnes setkal i jeho polský protějšek Lech Kaczyński. Slovensko dnes zároveň od zahraničních akcionářů plynárenského podniku SPP získalo přístup k dalšímu plynu, a jeho zásoby tak vydrží 18 dní. Plyn zatím do EU nedotekl kvůli nedostatku technologického plynu v potrubí, za výpadek se Moskva s Kyjevem vzájemně obviňují.

„Plynová katastrofa nastala,“ svérázně dnes ruská agentura Interfax shrnula situaci. Zakončení „druhé plynové války“ mezi Ruskem a Ukrajinou se mrznoucí Evropané nedočkali, a co hůře, „obyčejný hospodářský spor se přeměnil v technologickou katastrofu nového typu“.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner potvrzuje, že současný spor mezi Ruskem a Ukrajinou je technicko-obchodní. „Nyní se jedná o to, kdo zaplatí technický plyn,“ řekl dnes pro ČRo Radiožurnál. Technický plyn je zapotřebí k natlakování celé plynovodní soustavy. Rusko v úterý poslalo na Ukrajinu 170 milionů metrů krychlových plynu, ale na zajištění dostatečného tlaku to nestačilo. Nyní se údajně jedná o tom, kdo uhradí zbylý potřebný technický plyn.

Od úterního rána měly být v souladu s ujednáním s Evropskou unií obnoveny dodávky ruského plynu do ukrajinských plynovodů, jimiž do Evropy obvykle proudí 80 procent ruského plynu. Moskva a Kyjev se pak obviňovaly z odpovědnosti, proč se tak nestalo, tedy kdo způsobil nedostatek technického plynu. Ukrajina si stěžovala, že plynu Rusko poslalo příliš málo, Moskva oponovala, že plyn z trubek Ukrajina odcizila.

José M. Barroso, předseda Evropské komise:

„Aniž bych posuzoval něčí úmysly, je zřejmé, že Ukrajina a Rusko nejsou schopné dostát svým závazkům vůči EU.“


Spor se nyní vede o plynové trasy

Ukrajinský přepravní systém byl podle Interfaxu po novoročním zastavení dodávek z Ruska přepnut na zásobování domácích spotřebitelů, a tedy nyní nemůže přepravovat plyn do Evropy bez odpojení ukrajinských odběratelů. Západ země dostává plyn ze zásobníků a východ prý plyn z potrubí.


Gazprom odmítl využít trasu nabídnutou Ukrajinci s tím, že pouští plyn do exportního plynovodu na Balkán a že plynovody nabídnuté Ukrajinci slouží k zásobování ukrajinského trhu, za což nemá zaplaceno. „Nikdo nedokáže předvídat, co se bude s dodávkami plynu dále dít. Jasné je jen jedno: Rusko-ukrajinské vztahy v energetice nemají budoucnost,“ dodal Interfax.

Vladimir Putin, ruský premiér:

„Litujeme toho, co se děje, a z naší strany děláme vše, abychom přepravu plynu obnovili.“

Deník Izvestija, obecně považovaný za blízký Kremlu, dnes na titulní straně hlásá, že „Kyjev hodlá síť plynovodů předat USA“. O tom prý svědčí prosincová dohoda ministrů zahraničí obou zemí o strategickém partnerství. Také ruský premiér Vladimir Putin poslední dobou dal najevo zájem Moskvy podílet se na privatizaci či pronájmu ukrajinských plynovodů.

Slovensko plyn zatím nedostane

Slovensko, jakožto jedna z nejvíce postižených zemí, dnes požádalo Ukrajinu o obnovení dodávek zemního plynu. Tamější premiérka Julija Tymošenková však na dnešní schůzce slovenskému předsedovi vlády Robertu Ficovi vysvětlila, že Ukrajina nemá dost plynu. „Podepsali jste kontrakt s Ruskem, a pokud oni plyn poskytnou, pak i my zajistíme dodávky,“ dodala premiérka, která dnes přistoupila na výzvu českého předsednictví aby plynovou krizi řešil Kyjev s Moskvou jednáním premiérů. Prezident Viktor Juščenko pak po setkání s Kaczynskym ujistil západ, že Ukrajina splatila dluhy vůči Rusku za plyn „do posledního groše“ a neodebrala nelegálně ze sítě „ani metr krychlový suroviny“.

Předseda Evropské komise José Barroso dnes v Bruselu upozornil, že pokud Rusko a Ukrajina nezajistí dodávky plynu do Evropy, bude komise apelovat na evropské podniky, aby se společně obrátily na soud. Dodal, že pokud nebudou Rusko a Ukrajina dodržovat podepsanou dohodu, nebudou moci být považováni za důvěryhodného partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...