Spolková rada nabídla 50 miliard německé ekonomice

Berlín - Legislativní kolotoč protikrizového balíčku v Německu dnes pokračoval v horní komoře německého parlamentu, spolkové radě. I ta 50 miliard eur pro největší ekonomiku eurozóny schválila. Minulý týden dostala podpora školství nebo autoprůmyslu zelenou od poslanců. Teď daňové úlevy a podpora infrastruktury čeká na podpis prezidenta Horsta Köhlera. Na politické scéně panuje shoda, že ekonomice je třeba pomoci. I tak zní z opozice kritika a dokonce i vládní liberálové měli nad balíčkem pochybnosti.

S plánem souhlasila většina členů spolkové rady, kteří zastupují 16 členských států. Mix vládních opatření však ostře kritizovala opozice, která hrozila, že zdrží balík ve spolkové radě a bude se ho snažit pozměnit. Nakonec však k tomu nedošlo, prezidentova revolta se taky nečeká, takže Německá hospodářská politika pošle ekonomice impulz vstříc recesi, která má být podle některých „tmářů“ nejhorší od druhé světové války.

Už v listopadu byl schválen první německý balíček v objemu přes 30 miliard eur, podle mnohých domácích i zahraničních kritiků nedostatečný. Koncem loňského roku, kdy se ukázalo, že největší evropská ekonomika zabředává do hluboké recese, tak vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) začala připravovat nový balíček. Podle posledních údajů statistického úřadu se německý HDP v posledním čtvrtletí loňského roku propadl proti předchozímu čtvrtletí o 2,1 procenta, což je největší pokles od roku 1990.

Nový balíček mimo jiné uvolní 18 miliard eur pro investice do infrastruktury, škol, nemocnic či moderních technologií, mírně sníží daňovou kvótu u daně z příjmů. Jenom na daňová opatření vláda obětuje téměř devět miliard eur. Až do celkové výše 100 miliard eur se německá vláda zaváže k ručení za úvěry firmám, z nichž některé dusí snížená ochota bank půjčovat.

Součástí balíčku je i takzvaná ekologická či „šrotovací“ prémie, na kterou mohou lidé uplatňovat nárok už od poloviny ledna. Dotaci 2 500 eur dostane každý, kdo si koupí nový automobil a zároveň odveze na vrakoviště vůz nejméně devět let starý. Na opatření vláda vyčlenila 1,5 miliardy eur.

Negativním důsledkem plánu však bude fakt, že se země opět zadluží. Vláda totiž také odhlasovala úpravu rozpočtu pro tento rok. Zadlužení naroste o 36,8 miliardy eur, což je skoro třikrát více než v minulém roce.

Hlasování horní komory německého parlamentu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 28 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...