Praha - Ke konci letošního 1. čtvrtletí mělo potíže se splácením svých úvěrů méně domácností i firem než ve stejném období před rokem. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Registry evidovaly koncem března celkový dluh 1,73 bilionu korun, z toho dlouhodobý dluh představoval částku 1,36 bilionu korun a krátkodobý 365,4 miliardy korun.
Počet klientů, kteří nebyli schopni řádně splácet krátkodobý úvěr, klesl meziročně zhruba o 14, 5 tisíce na 272 508. Stejně tak se meziročně snížil i počet klientů s ohroženou hypotékou, a to o 524 lidí na 13 556. „Je to o to lepší výsledek, uvážíme-li, že počet Čechů, kteří mají hypotéku, přitom meziročně vzrostl o 44 tisíc,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Zuzana Pečená.
Postupné snižování počtu klientů s problematickým dluhem je podle ní výsledkem lepšící se hospodářské situace Česka a aktivního přístupu bank k pečlivému prověřování finanční kondice žadatelů o úvěr. Jen za první čtvrtletí Bankovní registr vyřídil 592 tisíc dotazů ze strany členů registru a za poslední tři roky se zvýšil počet dotazů do registru již téměř o 20 procent, dodala Pečená. Koncem prvního čtvrtletí dosáhla částka po splatnosti 51,4 miliardy Kč, z toho na dlouhodobý dluh připadlo 18,9 miliardy Kč a na krátkodobý dluh 32,5 miliardy korun.
Ke konci prvního čtvrtletí 2015 bylo ohroženo pouze jedno procento celkového objemu firemních nebankovních úvěrů evidovaných v Nebankovním registru, když objem dluhu ohroženého nesplacením dosáhl jedné miliardy Kč. Počet společností s ohroženým dluhem se dokonce ke konci března proti situaci před rokem snížil o tři procenta. „Trh po krizi oživuje, v prvním čtvrtletí 2015 uzavřely nebankovní instituce s firmami o 17 tisíc úvěrových smluv více než ve stejném období předchozího roku a zvýšila se i průměrná částka na jednu smlouvu,“ upozornil ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Společnost CRIF - Czech Credit Bureau je poskytovatelem organizačního a technického zázemí pro CBCB a CNCB, jež jsou provozovateli největších českých úvěrových registrů, Bankovního a Nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, stavební spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky.
V porovnání s loňským 1. čtvrtletím narostl počet dotazů do Nebankovního registru o 9,5 procenta a za poslední tři roky již celkový počet dotazů vzrostl o téměř 35 procent. Navíc se stále zvyšuje počet členů Nebankovního registru, za poslední rok konkrétně o sedm finančních institucí a další zájemci o vstup do registru jsou v jednání, doplnil Rajl.
