SOUHRN: Šachová partie o rozpočet resortů stále není dohrána

Ministr financí Andrej Babiš v návrhu rozpočtu na rok 2016 počítal s tím, že zhruba polovina ministerstev a úřadů bude muset šetřit, protože oproti letošku dostanou méně peněz. Některým ministrům se však podařilo část prostředků pro své resorty získat zpět. Po pátečním jednání s ministrem financí má nyní přislíbené 2,6 miliardy korun například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Až šest miliard korun navíc by mohl do fondu dopravní infrastruktury získat šéf resortu dopravy Dan Ťok.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) původně požadovala víc než čtyři miliardy - hlavně na spolufinancování operačních programů. „Zejména jde o Integrovaný regionální operační program. Zahrnuto je zde i kofinancování dalších operačních programů, včetně financování programů národních týkajících se podpory bydlení, regionálního rozvoje a cestovního ruchu,“ upřesnil Vilém Frček z oddělení komunikace ministerstva. I s přislíbenou částkou 2,6 miliardy je nicméně ministryně Šlechtová spokojená. O další peníze chce ještě požádat na jednání, které se uskuteční 12. srpna.

Až šest miliard korun vyjednal pro Státní fond dopravní infrastruktury ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). Tři miliardy mu Andrej Babiš (ANO) přislíbil hned, o dalších třech miliardách by se mělo jednat v polovině srpna. Šéf resortu dopravy původně šel na schůzku s požadavkem ve výši deset miliard korun, aby mohl stát pokračovat v dopravních stavbách a nemusel rušit některé projekty.

Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.

Několik stovek milionů získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).

Snahu zvýšit objem peněz na investice opozice vítá. „Na druhou stranu nechápu, proč by měly být navýšeny provozní výdaje státu,“ namítá místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jako negativní vnímá například zvyšování počtu státních úředníků. „Náš veřejný sektor bobtná a stojí stále více a více peněz. V tomto okamžiku si stěžovat, že není na investice a že je potřeba zvýšit už tak dost vysoký deficit státního rozpočtu, je podle mě špatná cesta,“ poukázal ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Snažím se vyhovět všem,“ komentoval jednání o rozpočtu sám Babiš. Problémy neočekává ani v resortu zdravotnictví, kde se s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) dohodl, že peníze půjdou na platy lékařů a sester. V otázce, se kterým ministrem bude jednání o rozpočtu na rok 2016 nejsložitější, má nicméně jasno. „Takový klasik je pan Chovanec, ten stále něco chce a potřebuje, navyšuje, takže asi s ním.“

Celkem počítá vláda v příštím roce se schodkem 70 miliard korun, celkovými výdaji 1,139 bilionu korun a příjmy 1,069 bilionu korun. Schodek by měl - hlavně díky růstu ekonomiky a vyššímu výběru daní - klesat i v dalších letech.

Jak jsou na tom jednotlivá ministerstva?

  • Ministerstvo financí

Podle navrženého rozpočtu by ministerstvo financí mělo dostat v roce 2016 přibližně o 123 milionů korun méně než letos. Prioritou ministerstva je podle Andreje Babiše (ANO) udržení schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. Namísto zvyšování daní se chce více zaměřit na zefektivnění výběru stávajících daní. Pozornost chce věnovat také daňovým únikům a podvodům.

  • Ministerstvo obrany

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvě miliardy. Celkové výdaje ministerstva by tak měly být 46,1 miliardy. Podle předběžného plánu by měly růst i v následujících letech a v roce 2018 dosáhnout téměř 52 miliard korun. Vláda se již dohodla, že rozpočet ministerstva obrany má tvořit 1,4 procenta HDP, v současné době je to méně než procento. Ministerstvo obrany, které vede Martin Stropnický (ANO), se chce v roce 2016 zaměřit na modernizaci techniky a přijímání nových profesionálních vojáků. Těch chce ještě letos přijmout 1800, příští rok pak 2000.

  • Ministerstvo vnitra

I rozpočet ministerstva vnitra se má příští rok zvýšit, konkrétně o 1,5 miliardy. Z toho 700 milionů půjde na úhradu ztrát České pošty a zbytek na navýšení platů a dotace dobrovolným hasičským sborům. I přesto je ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nespokojený. „Rozpočet nereflektuje případné navyšování počtu policistů, hasičů. Nereflektuje, že bychom měli posílit investice,“ komentoval Chovanec návrh ministra Babiše. Chovanec v minulosti žádal o 3,5 miliardy navíc, takže plánované zvýšení o 1,5 miliardy považuje za nedostatečné. Kvůli dopadům uprchlické krize navíc požadoval dalších 250 milionů letos a 1,1 miliardy další rok.

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rezort práce a sociálních věcí čeká příští rok největší navýšení ze všech rezortů, konkrétně o 8,9 miliardy korun. Celkové roční výdaje ministerstva tedy přesáhnou 536 miliard. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chce v následujícím roce zaměřit na výkon kontrolorů práce a valorizaci příspěvků na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob. Plánuje také dofinancovat některé sociální služby z letošního roku.

  • Ministerstvo dopravy

Resortu dopravy by podle návrhu státního rozpočtu mělo připadnout zhruba o miliardu korun méně oproti letošnímu roku. To se ale podle všeho s omezením nesmíří a bude chtít dále jednat. „Budou-li škrty, tak budu žádat o víc peněz,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Pro navýšení rozpočtu se v minulosti přiklonili i mnozí hejtmané, kteří podle svých slov nebudou schopni financovat opravy silnic z krajských rozpočtů.

  • Ministerstvo zemědělství

Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardami vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit. „Samozřejmě chápu rámec toho, že chceme snižovat schodek rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo plánuje příští rok rozšířit podpůrné programy pro zemědělce a lesníky, plánuje také změny v protipovodňových opatřeních.

  • Ministerstvo zdravotnictví

Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardami, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliard. To podle ministerstva nestačí na nutné investice a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) bude žádat o další tři miliardy korun navíc. „Požadované tři miliardy korun bychom chtěli využít především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních areálů tak, aby nám nemocnice kvůli zanedbané údržbě časem nespadly na hlavu,“ řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více peněz čeká příští rok ministerstvo školství. Přidáno dostane o 2,3 miliardy, celkem na 131,1 miliardy korun. Růst je ale podle ministryně školství Kateřiny Valachové (nestr.) pomalý. Školství by podle ní totiž potřebovalo navýšení o minimálně pět miliard. Ministr financí již dříve slíbil Valachové další 1,5 miliardy, nyní ministryně dostala přidáno dvě miliardy. Mezi priority ministerstva na příští rok patří zlepšení odborného školství a dokončení koncepce financování českého sportu. Plánuje také nekrátit výdaje na vysoké školy a zajistit funkčnost velkých vědeckých infrastruktur.

  • Ministerstvo průmyslu a obchodu

Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se má v roce 2016 snížit o 1,654 miliardy korun. Počítá s tím aktuální návrh státního rozpočtu na příští rok. V případě MPO má částka klesnout na 21,81 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Kotrby je další snižování pod úroveň roku 2015 pro MPO neúnosné a ministerstvo s ním nemůže souhlasit. „Vlivem neustálého snižování výdajových rámců je rozpočet MPO udržován na minimální úrovni zajišťující plnění jeho základních funkcí, nikoliv rozvoj,“ uvedl Kotrba. Snížením rozpočtu je podle Kotrby také ohroženo fungování podřízených organizací jako jsou Česká obchodní inspekce, CzechInvest, CzechTrade, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Puncovní úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...