SOUHRN: Šachová partie o rozpočet resortů stále není dohrána

Ministr financí Andrej Babiš v návrhu rozpočtu na rok 2016 počítal s tím, že zhruba polovina ministerstev a úřadů bude muset šetřit, protože oproti letošku dostanou méně peněz. Některým ministrům se však podařilo část prostředků pro své resorty získat zpět. Po pátečním jednání s ministrem financí má nyní přislíbené 2,6 miliardy korun například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Až šest miliard korun navíc by mohl do fondu dopravní infrastruktury získat šéf resortu dopravy Dan Ťok.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) původně požadovala víc než čtyři miliardy - hlavně na spolufinancování operačních programů. „Zejména jde o Integrovaný regionální operační program. Zahrnuto je zde i kofinancování dalších operačních programů, včetně financování programů národních týkajících se podpory bydlení, regionálního rozvoje a cestovního ruchu,“ upřesnil Vilém Frček z oddělení komunikace ministerstva. I s přislíbenou částkou 2,6 miliardy je nicméně ministryně Šlechtová spokojená. O další peníze chce ještě požádat na jednání, které se uskuteční 12. srpna.

Až šest miliard korun vyjednal pro Státní fond dopravní infrastruktury ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). Tři miliardy mu Andrej Babiš (ANO) přislíbil hned, o dalších třech miliardách by se mělo jednat v polovině srpna. Šéf resortu dopravy původně šel na schůzku s požadavkem ve výši deset miliard korun, aby mohl stát pokračovat v dopravních stavbách a nemusel rušit některé projekty.

Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.

Několik stovek milionů získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).

Snahu zvýšit objem peněz na investice opozice vítá. „Na druhou stranu nechápu, proč by měly být navýšeny provozní výdaje státu,“ namítá místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jako negativní vnímá například zvyšování počtu státních úředníků. „Náš veřejný sektor bobtná a stojí stále více a více peněz. V tomto okamžiku si stěžovat, že není na investice a že je potřeba zvýšit už tak dost vysoký deficit státního rozpočtu, je podle mě špatná cesta,“ poukázal ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Snažím se vyhovět všem,“ komentoval jednání o rozpočtu sám Babiš. Problémy neočekává ani v resortu zdravotnictví, kde se s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) dohodl, že peníze půjdou na platy lékařů a sester. V otázce, se kterým ministrem bude jednání o rozpočtu na rok 2016 nejsložitější, má nicméně jasno. „Takový klasik je pan Chovanec, ten stále něco chce a potřebuje, navyšuje, takže asi s ním.“

Celkem počítá vláda v příštím roce se schodkem 70 miliard korun, celkovými výdaji 1,139 bilionu korun a příjmy 1,069 bilionu korun. Schodek by měl - hlavně díky růstu ekonomiky a vyššímu výběru daní - klesat i v dalších letech.

Jak jsou na tom jednotlivá ministerstva?

  • Ministerstvo financí

Podle navrženého rozpočtu by ministerstvo financí mělo dostat v roce 2016 přibližně o 123 milionů korun méně než letos. Prioritou ministerstva je podle Andreje Babiše (ANO) udržení schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. Namísto zvyšování daní se chce více zaměřit na zefektivnění výběru stávajících daní. Pozornost chce věnovat také daňovým únikům a podvodům.

  • Ministerstvo obrany

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvě miliardy. Celkové výdaje ministerstva by tak měly být 46,1 miliardy. Podle předběžného plánu by měly růst i v následujících letech a v roce 2018 dosáhnout téměř 52 miliard korun. Vláda se již dohodla, že rozpočet ministerstva obrany má tvořit 1,4 procenta HDP, v současné době je to méně než procento. Ministerstvo obrany, které vede Martin Stropnický (ANO), se chce v roce 2016 zaměřit na modernizaci techniky a přijímání nových profesionálních vojáků. Těch chce ještě letos přijmout 1800, příští rok pak 2000.

  • Ministerstvo vnitra

I rozpočet ministerstva vnitra se má příští rok zvýšit, konkrétně o 1,5 miliardy. Z toho 700 milionů půjde na úhradu ztrát České pošty a zbytek na navýšení platů a dotace dobrovolným hasičským sborům. I přesto je ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nespokojený. „Rozpočet nereflektuje případné navyšování počtu policistů, hasičů. Nereflektuje, že bychom měli posílit investice,“ komentoval Chovanec návrh ministra Babiše. Chovanec v minulosti žádal o 3,5 miliardy navíc, takže plánované zvýšení o 1,5 miliardy považuje za nedostatečné. Kvůli dopadům uprchlické krize navíc požadoval dalších 250 milionů letos a 1,1 miliardy další rok.

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rezort práce a sociálních věcí čeká příští rok největší navýšení ze všech rezortů, konkrétně o 8,9 miliardy korun. Celkové roční výdaje ministerstva tedy přesáhnou 536 miliard. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chce v následujícím roce zaměřit na výkon kontrolorů práce a valorizaci příspěvků na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob. Plánuje také dofinancovat některé sociální služby z letošního roku.

  • Ministerstvo dopravy

Resortu dopravy by podle návrhu státního rozpočtu mělo připadnout zhruba o miliardu korun méně oproti letošnímu roku. To se ale podle všeho s omezením nesmíří a bude chtít dále jednat. „Budou-li škrty, tak budu žádat o víc peněz,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Pro navýšení rozpočtu se v minulosti přiklonili i mnozí hejtmané, kteří podle svých slov nebudou schopni financovat opravy silnic z krajských rozpočtů.

  • Ministerstvo zemědělství

Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardami vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit. „Samozřejmě chápu rámec toho, že chceme snižovat schodek rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo plánuje příští rok rozšířit podpůrné programy pro zemědělce a lesníky, plánuje také změny v protipovodňových opatřeních.

  • Ministerstvo zdravotnictví

Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardami, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliard. To podle ministerstva nestačí na nutné investice a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) bude žádat o další tři miliardy korun navíc. „Požadované tři miliardy korun bychom chtěli využít především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních areálů tak, aby nám nemocnice kvůli zanedbané údržbě časem nespadly na hlavu,“ řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více peněz čeká příští rok ministerstvo školství. Přidáno dostane o 2,3 miliardy, celkem na 131,1 miliardy korun. Růst je ale podle ministryně školství Kateřiny Valachové (nestr.) pomalý. Školství by podle ní totiž potřebovalo navýšení o minimálně pět miliard. Ministr financí již dříve slíbil Valachové další 1,5 miliardy, nyní ministryně dostala přidáno dvě miliardy. Mezi priority ministerstva na příští rok patří zlepšení odborného školství a dokončení koncepce financování českého sportu. Plánuje také nekrátit výdaje na vysoké školy a zajistit funkčnost velkých vědeckých infrastruktur.

  • Ministerstvo průmyslu a obchodu

Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se má v roce 2016 snížit o 1,654 miliardy korun. Počítá s tím aktuální návrh státního rozpočtu na příští rok. V případě MPO má částka klesnout na 21,81 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Kotrby je další snižování pod úroveň roku 2015 pro MPO neúnosné a ministerstvo s ním nemůže souhlasit. „Vlivem neustálého snižování výdajových rámců je rozpočet MPO udržován na minimální úrovni zajišťující plnění jeho základních funkcí, nikoliv rozvoj,“ uvedl Kotrba. Snížením rozpočtu je podle Kotrby také ohroženo fungování podřízených organizací jako jsou Česká obchodní inspekce, CzechInvest, CzechTrade, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Puncovní úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...