Praha - Hezkým, ale mnohdy značně vzdáleným snem mnohého zaměstnance je mít takový příjem, který mu pokryje jeho všechny životní potřeby. Protože tomu tak není a budoucnost není růžová, vítá řada lidí každou příležitost pro vylepšení své finanční situace. Častou formou zvýšení příjmů jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. V základních rysech si tyto dohody přiblížíme a popíšeme také změny, které se chystají pro rok 2012.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce musí být sjednána písemně. Maximální rozsah u jednoho zaměstnavatele se od ledna 2012 zvyšuje ze 150 hodin na 300 hodin ročně. V případě více dohod u téhož zaměstnavatele se hodiny do limitu sčítají. Pokud má zaměstnanec vedle pracovního poměru s podepsaným Prohlášení k dani z příjmu také uzavřenou dohodu o provedení práce, je způsob zdanění příjmů z dohody následující: Je-li hrubá mzda menší 5 000 korun, zaokrouhlí se na koruny dolů a zdaní se srážkovou daní ve výši 15 procent. Tato daň je konečná a nepodléhá ročnímu zúčtování. Není tedy důvodem pro podání daňového přiznání. Přesáhne-li hrubá mzda 5 000 korun, zaokrouhlí se na stovky nahoru a sazbou 15 procent se vypočítá záloha na daň, která podléhá ročnímu zúčtování. Poplatník tedy podává daňové přiznání nebo mu roční zúčtování provede v daném roce poslední zaměstnavatel. Sociální ani zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel.
V roce 2012 ale čekají zaměstnance s dohodou změny. Pokud bude příjem větší než 10 000 korun, podléhá zálohové dani sazbou 15 procent a odvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně poplatníka, tak na straně zaměstnavatele! Opět bude nutné provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele nebo ve vlastním daňovém přiznání. Z uvedeného vyplývá, že výhodnost dohody o provedení práce klesá s růstem příjmů. Výhodnější a jednodušší je varianta s příjmem do 5 000 korun, která neznamená žádnou další administrativní zátěž.
V případě, že by DPP byla jediným zdrojem příjmů, může poplatník podepsat Prohlášení k dani a využít při zdanění příjmu slevy na dani. V tomto případě se nejedná o srážkovou daň, ale o zálohovou. Daň pravděpodobně bude ve většině případů nulová. Poplatník si ovšem musí platit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (při příjmu nad 10 000 Kč je podmínka splněna odvodem pojištění z DPP). Souběh podpory v nezaměstnanosti a DPP není od 1. ledna 2011 možný! Z DPP také nevzniká nárok na dovolenou, nemocenskou ani na proplacení svátků.
Dohoda o pracovní činnosti
Tato dohoda musí být také sjednána písemně. Maximální rozsah je polovina normální týdenní pracovní doby (20 hodin). Toto se posuzuje za období nejdéle 52 týdnů. Z hlediska daně a sociálního a zdravotního pojištění se postupuje stejně jako u pracovního poměru. Tzn., že daň se počítá ze superhrubé mzdy a pokud zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani, může uplatnit slevy na dani. Sražená daň podléhá ročnímu zúčtování. Sociální i zdravotní pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel. Výjimkou, kdy se z příjmu z DPČ neplatí sociální a zdravotní pojištění jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele, je příjem do 2 000 korun. Jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud ale byla DPČ jediným zdrojem příjmů a plátcem pojistného nebyl za zaměstnance stát, musí si tento člověk platit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Od 1. ledna 2011 není možný souběh podpory v nezaměstnanosti a DPČ.
Jak bychom měli všichni vědět, nic není nastálo, a proto by nás v budoucnu žádná změna neměla překvapit. A o tom že změny přijdou, není pochyb. Například zrušení konceptu superhrubé mzdy, odvody do druhého pilíře důchodové reformy, jedno inkasní místo pro daně a pojištění a mnohé další.
