Soros převedl většinu jmění na svou nadaci. Údajně i kvůli daním

Americký investor a filantrop George Soros převedl na svou Nadaci pro otevřenou společnost (Open Society Fund - OSF) přibližně 18 miliard dolarů (téměř 393 miliard korun). Ve Spojených státech se tak tato nadace stala druhou nejbohatší po nadaci manželů Gatesových. Soros přesuny prováděl i s cílem minimalizovat svou daňovou povinnost, napsala agentura Bloomberg.

Soros převedl na OSF větší část svého majetku postupně během uplynulých let. Veřejnost se ale o transferu dozvěděla až nyní. Jmění sedmaosmdesátiletého investora maďarského původu dosahuje 23 miliard dolarů, odhadl magazín Forbes. Podle dobře informovaných zdrojů plánuje Soros předat OSF i většinu ze zbytku svého majetku.

  • Správci hedgeových fondů musí v USA po letošním roce zdanit zisky shromážděné z příjmů z offshorových fondů, protože vyprší dlouhodobá daňová mezera následující po tom, co Kongres v roce 2008 eliminoval daňovou úlevu.

Nadace vznikla v roce 1979, nyní má přes 40 poboček po celém světě, působí také v České republice. Jako svůj cíl uvádí podporu demokracie. Kritici ji ale viní z destabilizace režimů, které nejsou prozápadní.

Během studené války finančně podporovala východoevropské disidenty včetně československých chartistů. Nyní se zaměřuje na pomoc nevládním organizacím, Romům a uprchlíkům. Přispívá také na zdravotnické projekty či iniciativy k řešení násilí na ženách.

S kritikou se nedávno setkal ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, podle nějž Soros „podporuje enormními finančními prostředky ilegální migraci“.

Peníze získal ze spekulací, s nadací rozdal miliardy

Soros zároveň jako jednotlivec věnoval miliony dolarů na prezidentskou kampaň kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové. On a jeho nadace již rozdali přibližně 14 miliard dolarů, uvedla mluvčí OSF.

Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. V září 1992 vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů. Způsobil tím ale nucené vystoupení Británie z evropského měnového systému. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.