Solární energie dohání ve výrobě Temelín

Praha - Solární elektrárny v Česku už mohou vyrobit skoro stejné množství elektřiny jako oba bloky Temelína. S těmi, které byly připojené loni, totiž jejich celkový výkon dosáhl 1 820 megawattů. Vyplývá to z informací Energetického regulačního úřadu. Jen během roku 2009 se celkový výkon fotovoltaických elektráren zvýšil až na čtyřnásobek. Celkově jich teď v zemi je přes 12 tisíc, na začátku loňského roku jich bylo pouze okolo 6 tisíc.

„Je to vysoké číslo, původně jsme počítali s výkonem 1 650 MW,“ uvedl předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Ke zvýšení instalovaného výkonu na konci roku přispěly ještě solární zdroje připojené do lokálních distribučních soustav. ERÚ v průběhu loňského roku předpovídal, že v prosinci bude připojeno zhruba 1 600 MW solárních elektráren. V důsledku tohoto rozvoje slunečních zdrojů hrozilo letos podle regulátora zdražení elektřiny o více než deset procent.

Fiřt nedávno projevil obavy, že ERÚ bude na začátku letošního roku čelit náporu investorů, kteří své projekty nestihli realizovat do konce loňského roku. Kromě nižších výkupních cen v letošním roce totiž od března přestanou být finančně podporovány také solární elektrárny o výkonu nad 30 kW postavené na volných plochách.

Nahrávám video

Temelín vyrobil v lednu rekordní množství energie

Při ideálních slunečních podmínkách se produkce solárních elektráren blíží produkci jaderné elektrárny Temelín, která má výkon 2 000 MW. Ta už několik let vyrábí nejvíce elektřiny a právě v lednu se výroba vyšplhala na rekordní množství. „Důvodem je plynulý provoz bez odstávek a dobré klimatické podmínky. Nízké teploty totiž svědčí účinnosti chladicího okruhu,“ uvedl Sviták. Tento rok Temelín plánuje dvě odstávky. První se uskuteční na začátku května a měla by trvat 48 dní, druhá bude zahájena v polovině července a měla by být 59 dní.

Investoři si stěžují na šestadvacetiprocentní zdanění

Vláda zavedla například zdanění solárních elektráren sazbou 26 procent či zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy pro sluneční zdroje. Pro solární elektrárny s výkonem nad 100 kilowattů připojených od ledna 2011 se výkupní cena snížila o více než polovinu. Investorům, kteří své solární elektrárny připojili v minulých letech, vadí především šestadvacetiprocentní zdanění. Řada z nich chce toto opatření napadnout u soudu. Solární elektrárny se na celkové výrobě elektřiny v Česku při zamračené obloze podílejí jen minimálně.

Škola si díky panelům měla přilepšit, kvůli zdanění zřejmě zeštíhlí rozpočet

Kvůli vlastní sluneční elektrárně se do finančních problémů dostala Základní škola v Trutnově. Všechny výnosy z panelů zavěšených na střeše totiž zřejmě padnou na daně a za splátky úvěru. Původně měla elektrárna přinést asi 300 tisíc korun ročně. Nyní budou na Základní škole Komenského v Trutnově podle vlastních slov rádi, když na ni nebudou muset doplácet. Stát změnil pravidla v průběhu hry a z projektu, který měl škole pomoci, se stala značná komplikace. „Výsledek toho podnikání měl znamenat zlepšení podmínek ve škole, zlepšení materiálního vybavení, které škola potřebuje,“ uvedl starosta Trutnova Ivan Adamec.

Kvůli zdanění vázne také financování investice. Elektrárnu za 14,5 milionu chtěli zčásti zaplatit z dotace ministerstva životního prostředí, zbylých devět milionů měl pokrýt bankovní úvěr. „Banka s námi má problém, zda vůbec budeme schopni po dodatečném zdanění ten úvěr splácet,“ dodal ředitel školy Roman Hásek. Vedení školy se proto chce obrátit z žádostí o výjimku přímo na ministra financí Kalouska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...