Praha – Až půl miliardy korun by podle Asociace penzijních společností mohlo stát zavedení a následné zrušení druhého pilíře penzijního pojištění. Vyplývá to z odhadů zpracovaných pro Otázky Václava Moravce. Jeho rušení však podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) nese i další rizika. Systém prý může řada lidí zneužít nebo se později se státem soudit o ušlý zisk. Ovšem premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s odškodněním penzijních firem nepočítá.
Sobotka by zrušení druhého pilíře firmám nekompenzoval
Že se druhý důchodový pilíř blíží ke konci, avizoval Sobotka ještě před jeho spuštěním. Už před volbami, když byl ještě v opozici, rozeslal penzijním společnostem dopis, ve kterém je varoval, že až bude ČSSD zvolena, zaslouží se o jeho zrušení.
A právě konec druhého pilíře v posledních měsících řešila Odborná komise pro důchodovou reformu, s pracovním názvem Potůčkova. Jedním z témat byla také případná kompenzace nákladů na zavedení a ukončení systému, které možná budou penzijní domy žádat. Proti tomu se však Sobotka ostře staví. „Druhý pilíř zrušili na Slovensku a znárodnili jej v Maďarsku a Polsku, a nevšiml jsem si, že by jim něco nahrazovali,“ uvedl premiér, podle kterého tamní firmy ani nic nepožadovaly.
Riziko podnikání?
Dle závěrů komise však existuje riziko, že penzijní společnosti kompenzaci žádat budou a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Martin Potůček (ČSSD) ještě na konci července uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.
Martin Potůček, vedoucí Odborné komise pro důchodovou reformu
„Listina základní práv a svobod, která je v tomto smyslu nejdůležitějším ústavním dokumentem, zaručuje právo na podnikání, ale nezaručuje právo na zisk.“
Jiný konec druhého pilíře by si přitom představoval místopředseda stínové vlády pro strategii, práci a sociální věci Miroslav Opálka (KSČM): „Z mého pohledu bychom nemuseli rušit druhý pilíř. Stačilo by zastavit vstup nových klientů a zastavit vyvádění (tří procent) z prvního pilíře. A vzhledem k tomu, že tam je malý počet klientů, tak po čase by bankovní společnosti samy usoudily, že je to pro ně neefektivní.“
Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého.
Češi by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi – dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.