Snížení výkupní ceny solární energie zbrzdí návrat investic

Brno - Návratnost investic do fotovoltaických elektráren se kvůli snížení státní podpory může prodloužit ze současných osmi až deseti let na devět až 11 roků. Tento výhled přestavil na 4. ročníku České fotovoltaické konference Daniel Kunz z nově založené České fotovoltaické průmyslové asociace (ČFVPA). Vláda totiž navrhuje snížení státní podpory o pět procent pro solární energii v příštím roce. Pokud by se i nadále snížila podpora státu tak, že by se návratnost prodloužila na 15 let, znamenalo by to podle Kunze zastavení rozvoje fotovoltaiky v Česku.

Česká republika v posledních letech zažívá revoluční nástup solární energetiky a s každým nastupujícím čtvrtletím se počet solárních elektráren skokově zvyšuje. Zároveň se však objevují první protireakce a především pak obava z toho, že solární energetika podporovaná vládou bude muset být revidována, jinak dojde k enormnímu náporu na veřejné finance a také na cenu energie. V celé ČR totiž vzrostl výkon z loňských 40 megawattů na dosavadních letošních 109 megawattů. Investoři i nadále plánují stovky nových projektů.

Výstavba fotovoltaických elektráren - vyhledávaná investice

Nahrávám video
Rozhovor s Danielem Kunzem
Zdroj: ČT24

Cena energie vykupované ze solárních zdrojů se mění v čase. Do této chvíle se přitom měnila rychlostí maximálně pět procent každým rokem. Nyní v Česku vykupuje stát elektřinu ze slunečních elektráren za zvýhodněnou cenu. Výstavba fotovoltaických elektráren se díky tomu stala vyhledávanou investicí. U dodávek do sítě je podle Energetického regulačního úřadu pro letošek garantovaná výkupní cena až 12,89 korun bez DPH za kilowatthodinu u zdrojů s výkonem do 30 kilowatt a o deset haléřů nižší u výkonnějších zařízení. Tržní cena se pohybuje kolem dvou korun.

Podpora solární energie v ČR podle Kunze nevybočuje z mezí v ostatních zemích, snížením podpory se úrovni v okolních zemích ještě více přiblíží. Asociace by si dokázala představit i další snížení podpory tak, aby návratnost investic činila deset až 12 let. To je podle asociace doba obvyklá i v dalších evropských zemích. „Návratnost 15 let kapitál z investic odsaje,“ podotkl Kunz, jenž je zároveň předsedou představenstva skupiny Energy 21, která v Česku staví a provozuje sluneční elektrárny.

Solární energie se v roce 2020 nejpíše zcela obejde bez státní podpory

Všechno navíc podle Kunze nasvědčuje tomu, že v budoucnu by se tento typ obnovitelných zdrojů mohl zcela obejít bez vládní cenové podpory. Technologie by se v tomto případě stala tak levnou, že by nebylo třeba ji zvýhodňovat. „Účinnost solárních panelů a článků se zvyšuje a toto zvyšování ještě zdaleka nedosáhlo technologických mezí a fyzikálních mezí používaných materiálů… Taková situace může nastat v roce 2020,“ prohlásil Kunz. Novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která se zejména týká snížení podpory výroby elektřiny ze slunečních zdrojů, schválila v pondělí vláda. Novela zákona umožní Energetickému regulačnímu úřadu od roku 2011 snížit výkupní ceny z fotovoltaiky i více než o pět procent, pokud klesne návratnost investice do solární elektrárny pod 11 let.

„Novelu jsem navrhli proto, neboť byl silný nepoměr v podpoře různých druhů OZE,“ uvedl v pondělí ministr obchodu a průmyslu Vladimír Tošovský. Na výstavbu a provoz slunečních elektráren se v příštím roce vynaloží tři miliardy korun, tedy 40 procent z celkových nákladů na všechny obnovitelné zdroje. Solární zdroje vyrobí sedm procent zelené elektřiny v ČR.

Ovšem asociace se obává, aby stát při změně zákona nevycházel z nereálných a zkreslených čísel. „I my bychom uvítali úpravy zákona, které omezí spekulativní projekty a protřídí trh. Pokud však budou úpravy založeny na nepravdivých číslech, mohou rozvoj fotovoltaiky zcela zadusit,“ míní Jaromír Řehák, předseda České fotovoltaické průmyslové asociace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 10 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...