Snížení energetické závislosti Evropy na Rusku? Nereálný scénář

Londýn - Potřeba dovozu zemního plynu do Evropy bude růst, neboť dojde k poklesu těžby a úbytku zásob. Kdo z toho bude profitovat? Pravděpodobně Rusko, neboť i přes snahy o snížení energetické závislosti Evropy ke zmenšení objemu dodávek z Moskvy podle analytiků výzkumné společnosti Wood Mackenzie nedojde. Dovoz zemního plynu do Evropy do roku 2030 vzroste o 50 procent.

Dovoz plynu do Evropy se do roku 2030 zvýší na 370 miliard krychlových metrů z nynější úrovně kolem 250 miliard kubíků. Domácí produkce bude postupně vysychat, spotřeba však bude postupně růst. Rusko se tím pádem o kontrakty na dodávky příliš bát nemusí.

Evropa nyní získává třetinu své spotřeby plynu z Ruska, což se podle Wood Mackenzie dlouhodobě nezmění ani přes dnešní snahy EU tuto závislost omezit. „Klesající domácí produkce a nedostatek alternativních plynovodů povedou po roce 2020 nevyhnutelně k obnovenému spoléhání na dovoz plynu z Ruska,“ podotkl analytik Wood Mackenzie Massimo Di-Odoardo.

Dobrá budoucnost se rýsuje LNG

V následujících letech by se měl výrazně zvýšit dovoz LNG. „V současnosti se připravují projekty LNG v objemu kolem 150 miliard kubíků a plyn z nich dorazí na trh do roku 2020,“ doplnil Massimo Di-Odoardo. Takové množství podle něj asijská poptávka nebude schopna absorbovat, takže velká část tohoto plynu skončí v Evropě.

Předpověď Mezinárodní agentury pro energii (IEA)

Světové dodávky LNG vzrostou do pěti let o 40 procent na 450 miliard krychlových metrů ročně a zhruba polovina z nich bude přicházet z Austrálie. Takový objem zhruba odpovídá nynější roční spotřebě Evropské unie a 15 procentům celosvětové spotřeby.

Na rozdíl od Evropy se díky mohutnému rozvoji nekonvenčních zdrojů plynu stane už do roku 2018 nezávislou Severní Amerika, protože její vývoz překročí objem dovozu. Tamní těžba plynu dosáhne do roku 2030 zhruba miliardy kubíků ročně a bude dvojnásobná proti úrovni z roku 2005, kdy v USA začínal boom břidlicového plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...