Snížení energetické závislosti Evropy na Rusku? Nereálný scénář

Londýn - Potřeba dovozu zemního plynu do Evropy bude růst, neboť dojde k poklesu těžby a úbytku zásob. Kdo z toho bude profitovat? Pravděpodobně Rusko, neboť i přes snahy o snížení energetické závislosti Evropy ke zmenšení objemu dodávek z Moskvy podle analytiků výzkumné společnosti Wood Mackenzie nedojde. Dovoz zemního plynu do Evropy do roku 2030 vzroste o 50 procent.

Dovoz plynu do Evropy se do roku 2030 zvýší na 370 miliard krychlových metrů z nynější úrovně kolem 250 miliard kubíků. Domácí produkce bude postupně vysychat, spotřeba však bude postupně růst. Rusko se tím pádem o kontrakty na dodávky příliš bát nemusí.

Evropa nyní získává třetinu své spotřeby plynu z Ruska, což se podle Wood Mackenzie dlouhodobě nezmění ani přes dnešní snahy EU tuto závislost omezit. „Klesající domácí produkce a nedostatek alternativních plynovodů povedou po roce 2020 nevyhnutelně k obnovenému spoléhání na dovoz plynu z Ruska,“ podotkl analytik Wood Mackenzie Massimo Di-Odoardo.

Dobrá budoucnost se rýsuje LNG

V následujících letech by se měl výrazně zvýšit dovoz LNG. „V současnosti se připravují projekty LNG v objemu kolem 150 miliard kubíků a plyn z nich dorazí na trh do roku 2020,“ doplnil Massimo Di-Odoardo. Takové množství podle něj asijská poptávka nebude schopna absorbovat, takže velká část tohoto plynu skončí v Evropě.

Předpověď Mezinárodní agentury pro energii (IEA)

Světové dodávky LNG vzrostou do pěti let o 40 procent na 450 miliard krychlových metrů ročně a zhruba polovina z nich bude přicházet z Austrálie. Takový objem zhruba odpovídá nynější roční spotřebě Evropské unie a 15 procentům celosvětové spotřeby.

Na rozdíl od Evropy se díky mohutnému rozvoji nekonvenčních zdrojů plynu stane už do roku 2018 nezávislou Severní Amerika, protože její vývoz překročí objem dovozu. Tamní těžba plynu dosáhne do roku 2030 zhruba miliardy kubíků ročně a bude dvojnásobná proti úrovni z roku 2005, kdy v USA začínal boom břidlicového plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...