Sněmovna zřejmě kývne na vyšší zdanění hazardu od příštího roku sazbami 23 a 28 procent místo nynějších 20 procent. Zároveň by také měl vzrůst denní poplatek za každý hrací automat na 80 korun. Rozpočtový výbor nicméně doporučil upravit rozdělení odvodů z automatů mezi stát a obce. Poslanci by měli o podobě normy rozhodnout v pátek.
Výbor podpořil za souhlasu ministerstva financí pozměňovací návrh Václava Votavy (ČSSD), podle kterého by obcím připadlo z odvodů 63 procent a státu 37 procent. Vláda navrhuje poměr 60 ku 40 místo nynějších 80 procent pro obce a 20 procent pro stát.
Votava upozorňuje na to, že vyšší zdanění může vést v konečném důsledku k celkovému snížení výnosů z loterií. Jeho návrh by prý zajistil, že příjmy měst a obcí zůstanou nejméně na úrovní loňského roku. Vláda v důvodové zprávě tvrdí, že obcím by se příjmy z hazardu snížit neměly. Stát by měl inkasovat 1,8 miliardy až 2,2 miliardy korun navíc.
Jiné změny vládního návrhu by sněmovna schválit podle doporučení výboru neměla. Občanští demokraté tak patrně neuspějí s požadavkem zavést tři sazby daně 21 procent pro loterie, 22 procent pro kurzové sázky a 30 procent pro hrací automaty a Úsvit se sazbami 21, 22 a 28 procent. Sněmovna odmítla také další návrhy ODS na jiné rozdělení výnosů mezi stát a obce, které by byly pro obce výhodnější.
Bez podpory výboru zůstala také snaha Úsvitu uzákonit od dubna výslovný zákaz takzvaných kvízomatů. Poslanci by neměli podle stanoviska výboru schválit ani návrh poslankyně za TOP 09 Věry Kovářové (STAN), podle kterého by kvízomaty podobně jako další druhy hazardu mohly regulovat obce. Před závěrečným rozhodováním ale poslanci budou o tomto návrhu ještě jednat.
Vládní novela navyšuje o tři procentní body odvod z loterií, kurzových sázek, ze sázkových her v kasinu, z karetních turnajových a hotovostních sázkových her a z ostatních loterií a jiných podobných her. Navýšení o osm procentních bodů čeká hrací automaty a další technická zařízení.
Zástupci loterijního a herního průmyslu varují, že novela podpoří černý trh
Ve sněmovně leží také soubor zcela nových vládních návrhů o regulaci a zdanění hazardu, které mají být účinné od ledna 2017 a kterým předchází zmíněná novela, o níž se bude hlasovat v pátek. Nové návhry pak předpokládají tři daňové sazby 25, 30 a 35 procent.
Součástí zákona je i zrušení provozoven se zvláštním provozním režimem. To znamená, že automaty a jiné technické hry bude možné provozovat pouze v kasinech či hernách, nikoliv však již v restauračních zařízeních či jiných provozovnách se zvláštním provozním režimem. Zároveň by měl být vybudován Informační systém provozování hazardních her. Ten kromě evidence finančních toků zavádí rejstřík osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.
„Navrhovaný zákon má ambici zajistit vysokou ochranu občanů před rizikem patologického hráčství a omezit počet heren a zkvalitnit státní dozor. Důležitou součástí je informační systém o provozování hazardních her, který má zavést rejstřík osob vyloučených z účasti na hazardních hrách a takzvané sebeomezující opatření. A důležitá je i prevence, do které chceme investovat mnohem více než dosud. Počítáme, že na příští tři roky vyčleníme v rámci rozpočtu 105 milionů korun,“ říká ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Poslanec Jan Farský (TOP 09) ale říká, že peníze investované do prevence jsou v tomto případě jen „růžový nátěr - a pod tím už je výsledek lobbistické práce hazardníků, kteří si ten zákon přepsali k obrazu svému,“ uvedl.
Babiš: nepodávejte pozměňovací návrhy
O podobu zákona o hazardu se ale vláda dál pře. Ministr financí poslal předsedům koaličních stran dopis, kde je žádá, aby si pohlídali svoje poslance. Ti by neměli v zákoně dělat žádné změny. V opačném případě by totiž zákon musela znovu posoudit Evropská komise a jeho platnost by se posunula.
„Koalice by měla hlasovat proti pozměňovacím návrhům, protože máme koaliční smlouvu,“ uvedl Andrej Babiš (ANO).
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale konstatoval, že zabránit tomu, aby poslanci podávali pozměňovací návrhy, není možné. Podobně věc vidí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „Bránit poslancům, aby dávali pozměňovací návrhy, je velmi komplikované. Konečně ani poslanci za hnutí ANO se nežinýrují,“ uvedl.
Z řad poslanců už přitom zní, jak by změny mohly vypadat - ze zákona totiž podle nich vypadlo třeba povinné stanovení limitu, kolik hráč může prohrát při sázení na internetu.
- Podle statistik lidé prosázeli v roce 2014 více jak 138 miliard korun. To je o 11 procent víc než v roce 2013, kdy prosázeli asi 124 miliard.
Dojde k masivnímu propouštění?
Zástupci loterijního a herního průmyslu varují před tím, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a masivnímu propouštění lidí zaměstnaných v oboru. Mnoho legálních českých firem totiž podle nich ukončí činnost.
„Je smutné, že namísto toho, aby politici podporovali legální tuzemské podnikatele, nepřímo nadále posilují černý trh tím, že neřeší jeho potíraní ani zdanění a zcela bezprecedentně hodlají skokově navýšit daně provozovatelům legálním,“ uvedl v tiskové zprávě minulý týden prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her (SPELOS) Petr Vrzáň. Růstu černého trhu se obávají i někteří poslanci.
Kritika ale zní i od protihazardních aktivistů, novela podle nich není dostatečná. Neřeší podle nich skutečnou regulaci hazardu, ale snaží se z patologických hráčů vytáhnout co nejvíce peněz.
Podle Babiše zákon blokovat internet nebude, případů bude minimum
Podle údajů ministerstev pracuje v hazardním průmyslu 15 až 16 tisíc pracovníků, kvůli novému zákonu by mohlo být prý ohroženo zhruba tři až tři a půl tisíce z nich. Jak uvedl náměstek minstra financí Ondřej Závodský, nový zákon zřejmě povede k zániku zhruba 85 procent z celkových šesti tisíc provozoven s hracími automaty a dalšími formami hazardu. Zákon by se ale neměl dotknout kasin.
Závodský tak mimo jiné reagoval na iniciativu Loterie bez hazardu, která podle svých slov sdružuje šesát tisíc lidí zaměstnaných v legálních kamenných hernách, kasinech a návazných profesích. Zástupci iniciativy tvrdí, že nová norma připraví o práci tisíce lidí.
Ministr financí Babiš zároveň odmítl nařčení, že MF chce na základě nového zákona blokovat internet. Zákon totiž počítá s blokací internetových stránek sázkařů, kteří nezískají licenci od MF. „Bude to transparentní a takových případů bude minimum. V Dánsku je to asi osm případů ročně. Každý bude vědět, jaký web chceme zablokovat,“ uvedl ministr.
Podle opozice by ale případné blokování měl dělat soud, a ne úředníci. „To opatření je bezzubé, dá se lehce obejít. A přitom je nebezpečným nástrojem v rukou úředníků,“ uvedl poslanec Jan Farský (TOP 09).
