Smiley: Obama se nepoučil z historie a úspěšně prodlužuje krizi

Praha – Politika amerického prezidenta Baracka Obamy nejenže nepomáhá řešit problémy spojené se současnou hospodářskou recesí, ale dokonce prodlužuje její trvání. Tvrdí to americký ekonom Gene Smiley. Jednoznačnou analogii přitom vidí v podobných chybách Obamových předchůdců v Bílém domě, kteří se podle něj taktéž neúspěšně snažili vyléčit Spojené státy ze Světové hospodářské krize třicátých let. Právě na ni se zaměřuje v knize „Nový pohled na velkou hospodářskou krizi“, jejíž český překlad vychází v těchto dnech, právě 80 let po vypuknutí velké krize.

Ke krizi, která svět sužovala ve 20. a 30. letech, se v dnešní době probíhající globální recese nutně vrací řada ekonomů. Velká hospodářská krize byla bezesporu nejhorším obdobím propadu, jakým kdy světová ekonomika prošla. Přičítána jí bývá dokonce i spoluvina za rozpoutání druhé světové války. Ve Spojených státech ji provázel propad průmyslu bezmála o 47 procent, nezaměstnanost se po celou dekádu držela na dvojciferných hodnotách.

Podle Smileyho způsobilo nebývalou hloubku krize 30. let selhání regulačních orgánů počínaje americkou centrální bankou Fed. Její chyby následně ještě podtrhlo úsilí tehdejších prezidentů Herberta Hoovera a Franklina D. Roosevelta. Zejména aktivistická politika druhého jmenovaného byla podle Smileyho hlavním důvodem, proč krize trvala tak dlouho. Navzdory obecně zažité představě Rooseveltův program masivních státních výdajů pod názvem New Deal krizi neřešil, ale naopak prodlužoval. Z krize tak Ameriku a svět vyléčila paradoxně až válka.

Zatímco dvacátá léta byla obdobím nebývalého rozmachu, třicátá znamenala ekonomickou katastrofu. Za tímto náhlým obratem vidí Smiley neschopnost západních vlád přizpůsobit se novým podmínkám po skončení první světové války. Chybou byl už poválečný návrat ke zlatému měnovému standardu v nereálných kurzech, především ve Velké Británii. Krach akcií na Wall Street pak umožnil Fed, který ve snaze o rychlé splacení válečných dluhů ve velkém tiskl peníze a udržoval nízké úroky. Když pak na konci 20. let svou expanzivní politiku ukončil a úroky šly nahoru, neměli Američané na splátky vlastních dluhů.

Hoover selhal a Roosevelt nic nevyřešil

Ve svém inauguračním projevu 4. března 1929 prezident Herbert C. Hoover zdůrazňoval, jak se národu pod vedením republikánské vlády ve dvacátých letech dařilo, a sliboval, že další roky blahobytu budou následovat. Byl to však Hoover, který následně po krachu na burze naprosto nepochopil ekonomickou realitu a svou snahou o udržení míry mezd na předkrizové úrovni roztočil spirálu propouštění. Nezaměstnanost v USA pak v době svého maxima na začátku třicátých let dosahovala 25 procent.

Když v roce 1933 Hoovera s velkými nadějemi v Bílém domě vystřídal F. D. Roosevelt, jeho „Nový úděl“ tehdy už celosvětově bující krizi neukončil. Smiley naopak poukazuje na to, že americká ekonomika se k Rooseveltově nelibosti nadechla jen v letech 1935-36, kdy nejvyšší soud prohlásil většinu prezidentových programů za neústavní a americké podniky tak byly na čas osvobozeny od silné ruky státu, což vedlo k růstu výroby i poklesu nezaměstnanosti. Roosevelt pak ale otočil kormidlo víc doleva a začal budovat stát blahobytu. Zvýšené požadavky na bankovní rezervy, které Fed začal uplatňovat v roce 1937, nakonec vedly ke vzniku nové krize uprostřed krize.

Definitivní řešení podle Smileyho přinesla až druhá světová válka. Obří nezaměstnanost rázně ukončily odvody 12 milionů Američanů do armády. Růst výroby ve válečných letech pak nebyl odrazem zlepšující se hospodářské situace uvnitř státu, ale jednoduše důsledkem velké poptávky po válečném materiálu všeho druhu.

Obamova aktivistická politika

Současná recese se ve své hloubce rozhodně nemůže s krizí 30. let rovnat. Astronomické propady finančních trhů zdaleka neměly tak drtivé dopady do reálné ekonomiky. Podle Smileyho nicméně dnešní politická reprezentace opakuje stejné chyby, jaké dělali předváleční politici.

Podobně jako před osmdesáti lety, i dnešní recesi odstartoval Fed, když po teroristických útocích v roce 2001 držel nízké úroky, čímž pomohl nafouknout hypoteční bublinu. Poté, co opět přitáhnul otěže, neměly tisíce amerických domácnostní peníze na splácení kdysi levných hypoték. Často skloňované finanční inovace pouze pomohly urychlit šíření hypoteční krize do dalších sektorů.

Podobně jako Roosevelt ve třicátých letech, stal se před rokem novodobým ekonomickým spasitelem Barack Obama. Jeho receptem na krizi je obří balík, kterým americký prezident nasměroval víc než 800 miliard dolarů na podporu spotřeby a nerentabilních odvětví ekonomiky. Vzniku nových bublin všeho druhu má opět pomoci přísná regulace finančního sektoru.

Gene Smiley:

Přední americký ekonom, působí od roku 1973 na Marquettově univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu. Napsal řadu prací o ekonomické teorii, amerických hospodářských dějinách a rakouské ekonomické škole. Je autorem knih The American Economy in the Twenthieth Century a Rethinking the Great Depression (Nový pohled na velkou hospodářskou krizi).

  • Velká hospodářská krize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126594.jpg
  • Klesající burza autor: Daniel Ochoa de Olza, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/535/53471.jpg
  • Gene Smiley autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126599.jpg
  • Nový pohled na velkou hospodářskou krizi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1267/126603.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 20 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.