Smiley: Obama se nepoučil z historie a úspěšně prodlužuje krizi

Praha – Politika amerického prezidenta Baracka Obamy nejenže nepomáhá řešit problémy spojené se současnou hospodářskou recesí, ale dokonce prodlužuje její trvání. Tvrdí to americký ekonom Gene Smiley. Jednoznačnou analogii přitom vidí v podobných chybách Obamových předchůdců v Bílém domě, kteří se podle něj taktéž neúspěšně snažili vyléčit Spojené státy ze Světové hospodářské krize třicátých let. Právě na ni se zaměřuje v knize „Nový pohled na velkou hospodářskou krizi“, jejíž český překlad vychází v těchto dnech, právě 80 let po vypuknutí velké krize.

Ke krizi, která svět sužovala ve 20. a 30. letech, se v dnešní době probíhající globální recese nutně vrací řada ekonomů. Velká hospodářská krize byla bezesporu nejhorším obdobím propadu, jakým kdy světová ekonomika prošla. Přičítána jí bývá dokonce i spoluvina za rozpoutání druhé světové války. Ve Spojených státech ji provázel propad průmyslu bezmála o 47 procent, nezaměstnanost se po celou dekádu držela na dvojciferných hodnotách.

Podle Smileyho způsobilo nebývalou hloubku krize 30. let selhání regulačních orgánů počínaje americkou centrální bankou Fed. Její chyby následně ještě podtrhlo úsilí tehdejších prezidentů Herberta Hoovera a Franklina D. Roosevelta. Zejména aktivistická politika druhého jmenovaného byla podle Smileyho hlavním důvodem, proč krize trvala tak dlouho. Navzdory obecně zažité představě Rooseveltův program masivních státních výdajů pod názvem New Deal krizi neřešil, ale naopak prodlužoval. Z krize tak Ameriku a svět vyléčila paradoxně až válka.

Zatímco dvacátá léta byla obdobím nebývalého rozmachu, třicátá znamenala ekonomickou katastrofu. Za tímto náhlým obratem vidí Smiley neschopnost západních vlád přizpůsobit se novým podmínkám po skončení první světové války. Chybou byl už poválečný návrat ke zlatému měnovému standardu v nereálných kurzech, především ve Velké Británii. Krach akcií na Wall Street pak umožnil Fed, který ve snaze o rychlé splacení válečných dluhů ve velkém tiskl peníze a udržoval nízké úroky. Když pak na konci 20. let svou expanzivní politiku ukončil a úroky šly nahoru, neměli Američané na splátky vlastních dluhů.

Hoover selhal a Roosevelt nic nevyřešil

Ve svém inauguračním projevu 4. března 1929 prezident Herbert C. Hoover zdůrazňoval, jak se národu pod vedením republikánské vlády ve dvacátých letech dařilo, a sliboval, že další roky blahobytu budou následovat. Byl to však Hoover, který následně po krachu na burze naprosto nepochopil ekonomickou realitu a svou snahou o udržení míry mezd na předkrizové úrovni roztočil spirálu propouštění. Nezaměstnanost v USA pak v době svého maxima na začátku třicátých let dosahovala 25 procent.

Když v roce 1933 Hoovera s velkými nadějemi v Bílém domě vystřídal F. D. Roosevelt, jeho „Nový úděl“ tehdy už celosvětově bující krizi neukončil. Smiley naopak poukazuje na to, že americká ekonomika se k Rooseveltově nelibosti nadechla jen v letech 1935-36, kdy nejvyšší soud prohlásil většinu prezidentových programů za neústavní a americké podniky tak byly na čas osvobozeny od silné ruky státu, což vedlo k růstu výroby i poklesu nezaměstnanosti. Roosevelt pak ale otočil kormidlo víc doleva a začal budovat stát blahobytu. Zvýšené požadavky na bankovní rezervy, které Fed začal uplatňovat v roce 1937, nakonec vedly ke vzniku nové krize uprostřed krize.

Definitivní řešení podle Smileyho přinesla až druhá světová válka. Obří nezaměstnanost rázně ukončily odvody 12 milionů Američanů do armády. Růst výroby ve válečných letech pak nebyl odrazem zlepšující se hospodářské situace uvnitř státu, ale jednoduše důsledkem velké poptávky po válečném materiálu všeho druhu.

Obamova aktivistická politika

Současná recese se ve své hloubce rozhodně nemůže s krizí 30. let rovnat. Astronomické propady finančních trhů zdaleka neměly tak drtivé dopady do reálné ekonomiky. Podle Smileyho nicméně dnešní politická reprezentace opakuje stejné chyby, jaké dělali předváleční politici.

Podobně jako před osmdesáti lety, i dnešní recesi odstartoval Fed, když po teroristických útocích v roce 2001 držel nízké úroky, čímž pomohl nafouknout hypoteční bublinu. Poté, co opět přitáhnul otěže, neměly tisíce amerických domácnostní peníze na splácení kdysi levných hypoték. Často skloňované finanční inovace pouze pomohly urychlit šíření hypoteční krize do dalších sektorů.

Podobně jako Roosevelt ve třicátých letech, stal se před rokem novodobým ekonomickým spasitelem Barack Obama. Jeho receptem na krizi je obří balík, kterým americký prezident nasměroval víc než 800 miliard dolarů na podporu spotřeby a nerentabilních odvětví ekonomiky. Vzniku nových bublin všeho druhu má opět pomoci přísná regulace finančního sektoru.

Gene Smiley:

Přední americký ekonom, působí od roku 1973 na Marquettově univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu. Napsal řadu prací o ekonomické teorii, amerických hospodářských dějinách a rakouské ekonomické škole. Je autorem knih The American Economy in the Twenthieth Century a Rethinking the Great Depression (Nový pohled na velkou hospodářskou krizi).

  • Velká hospodářská krize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126594.jpg
  • Klesající burza autor: Daniel Ochoa de Olza, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/535/53471.jpg
  • Gene Smiley autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126599.jpg
  • Nový pohled na velkou hospodářskou krizi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1267/126603.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 9 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 12 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...