Slovenským politikům se do půjčky Řecku moc nechce

Bratislava - Mezinárodní finanční pomoc zadluženému Řecku začíná vyvolávat značný odpor už i na Slovensku. Proti slovenskému příspěvku na pomoc Aténám v sumě 816 milionů eur (přes 20,9 miliard korun) se postavily přední opoziční strany a s půjčkou již dříve vyslovila nesouhlas koaliční SNS. Nejmenší vládní strana LS-HZDS se kloní k podpoře rozvrácených řeckých státních financí a i nejsilnější koaliční strana Smer-SD je ochotna zadlužené zemi půjčit, klade si ale několik přísných podmínek.

Slovensko má přispět na pomoc zadluženému Řecku 816 miliony eur. O finanční pomoci pro Řecko bude podle ministra financí Jána Počiatka (Smer-SD) rozhodovat až parlament, který vzejde z červnových voleb. Do voleb tedy Slovensko Řecku pomoc určitě neposkytne.

Premiér Robert Fico zase podmiňuje poskytnutí půjčky tím, že úsporná opatření projdou v Řecku parlamentem, vládní ano Ficovi nestačí. Slovensko podle něj začne s Řeckem jednat až ve chvíli, kdy tamní parlament schválí pokles platů o čtvrtinu, snížení důchodů a zrušení sociálních výhod, které nejsou kryté výkonem řeckého hospodářství. I to ovšem poskytnutí půjčky oddálí.

Opozice: Rozhodnout až po volbách je nezodpovědné

Nejsilnější opoziční strana SDKU-DS dnes prohlásila, že nesouhlasí se současnou podobou finanční pomoci Aténám a žádá svolání mimořádné schůze parlamentu. „Říkáme v této chvíli rezolutní ne půjčkám pro Řecko bez přijetí zákona Národní radou,“ řekla dnes volební jednička SDKU-DS Iveta Radičová. Případné odkládání rozhodnutí na příští parlament označila za nezodpovědné.

Navrhovaný model pomoci řecké ekonomice se nezdá ani opoziční SMK, podle níž by Evropská komise měla hledat jiné způsoby. „Máme pochybnosti o tom, zda tento krok solidarity ze strany eurozóny bude účinný, vzhledem k situaci i v jiných členských zemích EU jako Španělsko, Portugalsko či Itálie,“ reagovala mluvčí strany Eva Dunajská.

Kolik kdo půjčí Řecku?

Celková suma, kterou Řecko dostane, bude činit 110 miliard eur. Mezinárodní měnový fond z toho poskytne zadlužené zemi 30 miliard eur, zbývajících 80 miliard dodají podle dohody země eurozóny.

Ze zemí měnové unie nejvíce vyčlení Německo (22,34 miliardy eur) a nejméně Malta (72 milionů eur). Slovensko by mělo dát 816 milionů eur, peníze si však bude muset vláda zřejmě půjčit.

Řekové mají vyšší platy i důchody než Slováci

Proti finanční podpoře Řecka se postavily i mimoparlamentní strany Svoboda a Solidarita (SaS) spoluautora daňové reformy Richarda Sulíka a Most-Híd někdejšího šéfa SMK Bély Bugára. „Žádáme, aby vláda a parlament okamžitě podnikly takové kroky, aby Slováci nemuseli nehorázně financovat řecký socialismus,“ prohlásil Sulík. Poukázal zároveň na to, že Řekové mají v porovnaní se Slováky trojnásobné platy a čtyřnásobné důchody.

Koaliční trojka není v otázce půjčky Aténám jednotná. Vládní SNS její poskytnutí nedávno odmítla. Nejmenší vládní strana LS-HZDS zase naznačila, že pomoc Řecku zřejmě podpoří. „Podpoříme to, co upevní evropskou měnu,“ uvedla mluvčí strany Soňa Jantoľáková.

Finanční podpora Řecku nestála dosud na Slovensku v centru zájmu, v zahraničí však vyvolává nemalý zájem politiků i veřejnosti. Vlna odporu proti financování řeckých dluhů a záchraně země před bankrotem se zdvihla zejména v Německu.

  • Eurobankovky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1607/160684.jpg
  • Slovenská vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1481/148002.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 14 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 15 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...