Slovensko: Společné dluhopisy jsou cestou k nereálné fiskální unii

Bratislava - Slovenský ministr financí Ivan Mikloš odmítl myšlenku, aby země eurozóny v budoucnu vydávaly společné dluhopisy. Ministr to řekl v rozhovoru se slovenským listem Sme. Vlažný postoj ke společným dluhopisům má i Německo. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by ničemu nepomohly. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že jeho země má v této otázce stejný postoj jako Německo. Společnou emisi dluhopisů za celou eurozónu tento týden navrhl předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker. Mezi jednotlivými členy ale panují na tuto problematiku hluboké rozdíly.

„Říkám ne. To je jasný krok k fiskální unii,“ řekl Mikloš. „Měli bychom jednoznačně odmítnout fiskální unii, protože by poškodila nejen nás, ale všechny. Zároveň ji považuji za nereálnou,“ dodal. Mikloš už dříve naznačil, že eurozóna by se v budoucnu mohla rozpadnout. Alternativy pro eurozónu jsou podle něj tři: první je zmíněná fiskální unie, kterou Mikloš nechce.

Merkelová se k návrhu společných bondů za celou eurozónu staví vlažně, její postoj ale není tak kategoricky odmítavý, jako postoj jiných německých činitelů. Podle kancléřky je lepší věnovat se stálému mechanismu pomoci, který nahradí současný záchranný fond.

Mikloš by rád nastolil přísnou disciplínu

Druhá možnost podle slovenského ministra financí spočívá ve fungování eurozóny bez fiskální unie a udržení eura, ale za předpokladu nastolení tvrdých rozpočtových omezení a pravidel, restrukturalizace dluhů, pravidel bankrotu, pružných trhů práce, ale i pružných mezd. „Tu druhou možnost považuji za dobrou i za reálnou, i když ne lehkou,“ řekl ministr slovenskému listu.

Třetí alternativou je rozpad eurozóny. „To neznamená, že euro přestane fungovat. Rozpad v dnešní podobě může znamenat, že některé země z eurozóny vypadnou,“ řekl Mikloš.

Eurozóna je důležitá, záchrana se ale navyšovat nebude

Německá kancléřka Angela Merkelová

„Za nás v Německu bych řekla, že otázka rozšíření záchranného mechanismu teď není na programu. Na Irsko se použilo méně než deset procent záchranného mechanismu. […] Pokud končí euro, končí Evropa.“

Sarkozy dnes s Merkelovou připravovali společný postoj obou zemí před summitem Evropské unie. Ten se bude příští týden konat v Bruselu a zabývat se bude rozpočtem EU. Oba státníci se dotkli také záchranného fondu pro eurozónu. Merkelová znovu řekla, že objem fondu je dostačující a vyloučila, že by se mohl zvýšit.  

Záchranný fond eurozóny má k dispozici 750 miliard eur (asi 18,8 bilionu korun), z čehož část je ve formě úvěrů a část ve formě garancí. Na eurozónu z toho připadá 440 miliard eur, dalších 60 miliard by poskytla Evropská unie a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Fond vznikl letos na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Fond skončí v roce 2013, pak jej má nahradit stálý krizový mechanismus.

Francie a Německo se příští krizi vyhnou

Mekelová se Sarkozym se dnes také dohodli na sbližování a harmonizaci daní. Chtějí tak celé eurozóně ukázat, jak se vyhnout budoucím krizím. „Dohodli jsme se na konvergenci německé a francouzské daňové politiky,“ řekl Sarkozy na společné tiskové konferenci. „Je velmi důležité moci našim partnerům říci - jsme v eurozóně, na obranu eura musíme konvergovat,“ dodal prezident. „V otázkách konkurenceschopnosti bychom měli dát příklad, jak daleko za čistou rozpočtovou politiku můžeme jít,“ prohlásila Merkelová.

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 3 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 23 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
včera v 07:30

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
13. 3. 2026

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
13. 3. 2026Aktualizováno13. 3. 2026

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
13. 3. 2026
Načítání...