Slovensko: Společné dluhopisy jsou cestou k nereálné fiskální unii

Bratislava - Slovenský ministr financí Ivan Mikloš odmítl myšlenku, aby země eurozóny v budoucnu vydávaly společné dluhopisy. Ministr to řekl v rozhovoru se slovenským listem Sme. Vlažný postoj ke společným dluhopisům má i Německo. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by ničemu nepomohly. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že jeho země má v této otázce stejný postoj jako Německo. Společnou emisi dluhopisů za celou eurozónu tento týden navrhl předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker. Mezi jednotlivými členy ale panují na tuto problematiku hluboké rozdíly.

„Říkám ne. To je jasný krok k fiskální unii,“ řekl Mikloš. „Měli bychom jednoznačně odmítnout fiskální unii, protože by poškodila nejen nás, ale všechny. Zároveň ji považuji za nereálnou,“ dodal. Mikloš už dříve naznačil, že eurozóna by se v budoucnu mohla rozpadnout. Alternativy pro eurozónu jsou podle něj tři: první je zmíněná fiskální unie, kterou Mikloš nechce.

Merkelová se k návrhu společných bondů za celou eurozónu staví vlažně, její postoj ale není tak kategoricky odmítavý, jako postoj jiných německých činitelů. Podle kancléřky je lepší věnovat se stálému mechanismu pomoci, který nahradí současný záchranný fond.

Mikloš by rád nastolil přísnou disciplínu

Druhá možnost podle slovenského ministra financí spočívá ve fungování eurozóny bez fiskální unie a udržení eura, ale za předpokladu nastolení tvrdých rozpočtových omezení a pravidel, restrukturalizace dluhů, pravidel bankrotu, pružných trhů práce, ale i pružných mezd. „Tu druhou možnost považuji za dobrou i za reálnou, i když ne lehkou,“ řekl ministr slovenskému listu.

Třetí alternativou je rozpad eurozóny. „To neznamená, že euro přestane fungovat. Rozpad v dnešní podobě může znamenat, že některé země z eurozóny vypadnou,“ řekl Mikloš.

Eurozóna je důležitá, záchrana se ale navyšovat nebude

Německá kancléřka Angela Merkelová

„Za nás v Německu bych řekla, že otázka rozšíření záchranného mechanismu teď není na programu. Na Irsko se použilo méně než deset procent záchranného mechanismu. […] Pokud končí euro, končí Evropa.“

Sarkozy dnes s Merkelovou připravovali společný postoj obou zemí před summitem Evropské unie. Ten se bude příští týden konat v Bruselu a zabývat se bude rozpočtem EU. Oba státníci se dotkli také záchranného fondu pro eurozónu. Merkelová znovu řekla, že objem fondu je dostačující a vyloučila, že by se mohl zvýšit.  

Záchranný fond eurozóny má k dispozici 750 miliard eur (asi 18,8 bilionu korun), z čehož část je ve formě úvěrů a část ve formě garancí. Na eurozónu z toho připadá 440 miliard eur, dalších 60 miliard by poskytla Evropská unie a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Fond vznikl letos na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Fond skončí v roce 2013, pak jej má nahradit stálý krizový mechanismus.

Francie a Německo se příští krizi vyhnou

Mekelová se Sarkozym se dnes také dohodli na sbližování a harmonizaci daní. Chtějí tak celé eurozóně ukázat, jak se vyhnout budoucím krizím. „Dohodli jsme se na konvergenci německé a francouzské daňové politiky,“ řekl Sarkozy na společné tiskové konferenci. „Je velmi důležité moci našim partnerům říci - jsme v eurozóně, na obranu eura musíme konvergovat,“ dodal prezident. „V otázkách konkurenceschopnosti bychom měli dát příklad, jak daleko za čistou rozpočtovou politiku můžeme jít,“ prohlásila Merkelová.

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 17 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...