Slevy se zákazníkům mohou pěkně prodražit, jak nenaletět?

Praha - Podle průzkumů se od roku 2007 zvýšilo procento lidí nakupujících zlevněné nebo akční zboží z 24 procent na 44 procent, tedy téměř na dvojnásobek. Na růstu tohoto procenta se přitom nepodílejí jen typické většinou nízkopříjmové skupiny zákazníků, kteří jsou extrémně citliví na cenu. Ve slevách čím dál tím víc nakupují i lidé, kteří to de facto z pohledu svého příjmu nemají zapotřebí. Určitě se na tom podepsala i ekonomická krize, ale mohou za to i samotní prodejci. Nejdříve slevami chtěli nalákat zákazníky konkurence, jedna firma tento způsob marketingu okopírovala od druhé a rozjel se kolotoč slev a akcí, ze kterého se dnes bude prodejcům jen těžko vystupovat. Český zákazník si zkrátka zvykl, že akce a slevy jsou všude a kdo je nenabízí, nemá šanci uspět. Jenže ani slevy nemusí být vždy výhodné. A zákazník by se měl dát pozor na to, aby ve slevách a akcích nenakupoval ve výsledku draze.

Nákup si raději naplánujte

Dalším nešvarem spotřebitelů je, že podlehnou svítivým cedulkám vybízejících ke koupi akčního zboží a přestanou přemýšlet. Takoví zákazníci nakonec skončí s košíkem plným věcí, které vlastně vůbec nepotřebují, nebo potřebují, ale stačila by jim desetina toho, co se rozhodli koupit. A výsledek? Ušetření se nekoná. Rada je přitom jednoduchá: „Aby si každý ten nákup plánoval. Co se týče například nákupu potravin, je dobré nejdříve si rozmyslet, co opravdu budu vařit a jestli stihnu nakoupené zboží zkonzumovat před datem spotřeby. Pokud chci ušetřit, musím mít jasnou představu, co opravdu potřebuji a neměl bych těm věcem podléhat,“ radí Poucha.

Pokud se ale přeci jen necháme zlákat výhodnou nabídkou velkého balení nebo balení, ve kterém má být část zboží zdarma, musíme počítat. I když to zní nelogicky, někdy prodejce nabízí menší balení levněji, než větší. Proto je dobré nedívat se jen na cenu za výrobek, ale na tzv. jednotkovou cenu. To je cena, kterou musí na cenovkách prodejci povinně uvádět a říká nám, kolik stojí jednotka, ať už je to kilogram, kus nebo třeba litr daného produktu. Pak už jen stačí tyto jednotkové ceny porovnat a hned máme jasno.

Prodejní akce
Zdroj: ČT24

S věrností jednomu obchodníkovi snáze odhalíme marketingové triky

Určitě ve svém okolí znáte někoho, kdo věnuje desítky minut studiu letáků jednotlivých obchodníků v okolí a pak se vydá do jednoho obchodu třeba pro vajíčka a do druhého pro salám. „Určitě to záleží na každém, jakou má preferenci, jestli mu to za to opravdu stojí. Reálně je ale potřeba si uvědomit, co všechno nás stojí to, že obíháme jednotlivé obchody,“ upozornil Tomáš Poucha z Marketingového institutu. Je potřeba zvážit, kolik nás stojí náklady na dopravu a taky čas, který nám takové obrážení obchodů zabere.

„Reálně by se dalo říct, že většina obchodů má ty nejčastěji prodávané položky za cenu poměrně podobnou, takže vlastně nemá moc velký smysl to objíždět. Navíc pokud se pohybujeme v obchodě, kde to dobře známe, tak nemusíme úplně vždycky naletět na nějaké ty fígly, strávíme tam méně času a celkově se to vyplatí,“ dodal.

Důchodkyně v supermarketu
Zdroj: ČT24

Věrnostní programy

Obchody také často nabízí zákazníkům možnost zapojit se do tzv. věrnostního nebo bonusového programu. Spotřebitel pak sbírá body, za které dostává různé benefity v podobě slev nebo speciálních akčních nabídek. Většinou je takové upsání se prodejci neškodné – prodejce je zkrátka rád, že se mu zákazník vrací. „Občas už se i u nás objevují takové programy, které přesně analyzují obsah mého košíku,“ vysvětlil Poucha. Prodejci musíme nejprve vyplnit přihlášku, ve které sdělíme kolik nám je let, jakého jsme pohlaví, jaké máme vzdělání, zda máme rodinu a podobně. Dostaneme kartičku a obchodník pak po každém našem zaplacení jednoduše sleduje každý náš krok. Analyzuje, co nakupujeme, v jakém množství, jak často, atd. Data mu pak slouží jako dokonalý průzkum chování zákazníků a může je použít k lepšímu marketingu – ať už se jedná o druh prodávaného zboží na prodejně, nebo o jeho rozmístění. A za odměnu pak občas sledovanému zákazníkovi pošle nabídku zlevněného zboží ušitou na míru. „Tady u toho moc velké riziko není, spíš si každý musí uvědomit, jestli ta data o sobě takhle chce sdělovat,“ komentuje Poucha.

Není také od věci čas od času se zamyslet nad tím, proč asi obchodník slevu nabízí – někdy chce jen nalákat zákazníky od konkurence, jindy se chce zbavit přeplněných skladů nebo zboží, kterému za chvíli dojde datum spotřeby. Každopádně nikdy to prodejci nedělají jen pro dobro zákazníka. Pokud tedy opravdu chceme ušetřit, musíme přemýšlet a využívat slev a akcí s chladnou hlavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...