Za nejdůležitější poslání Sobotkovy vlády považuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová vytvoření nového zákona o veřejných zakázkách. Míní, že bez něj nelze očekávat například zlepšení kvality staveb, ale ani zrychlení čerpání evropských dotací. Pro Týden v politice České televize ale přiznala, že se jí nepodařilo prosadit změnu, která by zbavila velké části práce antimonopolní úřad.
„Řekla bych, že je to nejdůležitější zákon našeho mandátu,“ charakterizovala Karla Šlechtová zákon o veřejných zakázkách. Současný označila za „příliš sešněrovaný a přeregulovaný“, zásadní vadou je, že se většina zadavatelů bojí vyhlásit jiná kritéria než pouze nejnižší cenu.
Hospodářská komora ovšem vytýká připravovanému novému zákonu, že ani on nestanoví žádná další kritéria. Podle ministryně pro místní rozvoj to tak je ale jenom částečně. „Jde o typ výběrového řízení. Někde jsou povinná kritéria, kterých je více než nabídková cena. Někde je možné soutěžit pouze na cenu,“ popsala. Mezi dalšími povinnými kritérii tak může být například projektový tým.
ÚOHS nový zákon příliš neodlehčí
Vedle kritérií a boje o nejnižší cenu – namísto hledání ideálního poměru kvalita/cena – je ale dnes velký problém veřejných soutěží také jejich zdlouhavost. „Existuje kanibalismus neúspěšných uchazečů, kdy se každý druhý odvolává na ÚOHS. ÚOHS musí podle zákona vyhodnotit každý podnět, který tam přijde, následně se zdrží zadávací řízení,“ shrnula Karla Šlechtová. Kompletní řízení včetně všech odvolání může trvat až devět měsíců, což je obzvlášť velký problém, když jde o projekt spolufinancovaný Evropskou unií. „Pak jsou tam korekce, pokuty,“ upozornila ministryně.
Přiznala však, že její snaha zbavit ÚOHS části zátěže a zrychlit tak rozhodování alespoň u soutěží na zakázky s evropským spolufinancováním narazila u vládních kolegů. „Bavili jsme se o tom, že tyto podněty by vyhodnocoval řídicí orgán – instituce odpovědná za dané operační programy. ÚOHS by měl více času na ostatní věci. Nicméně na vládě k tomu nebyl souhlas, vláda rozhodla, že ÚOHS bude tyto věci řešit dál,“ uvedla Karla Šlechtová.
Zákon musí platit nejpozději od jara
Zákon, který chce MMR přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, určuje podmínky zadávacího řízení. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze současných 30 procent.
Nový zákon o veřejných zakázkách musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Norma je totiž mimo jiné reakcí na změnu evropské legislativy, které musí členské státy do dvou let promítnout také do národních předpisů.
