Senát zamítl novelu o zdanění benefitů

Praha - Senát dnes podle očekávání hlasy pravicových zákonodárců zamítl novelu, která má pod nátlakem odborů snížit zdanění zaměstnaneckých výhod na loňskou úroveň. Novela se vrací do sněmovny, která může senátní veto přehlasovat. Levicovým poslancům, kteří novelu pod hrozbou stávky v dopravě podpořili při minulém jednání ve sněmovně, by měly pomoci hlasy lidovců.

Pro vrácení zákona do Poslanecké sněmovny hlasovalo 45 senátorů, pro schválení zákona a jeho odeslání k podpisu prezidentovi zvedlo ruce jen 30 zákonodárců. Z lidoveckých senátorů, jejichž strana podmínila své hlasy pro novelu odvoláním stávky, proti novele hlasoval jen nestraník Václav Koukal.

Důvodem odmítavého postoje většiny senátorů byl mimo jiné nesouhlas s postupem odborů v dopravě, které kvůli prosazení novely hrozily stávkou a nevylučují ji ani nyní. „Vyhrožování stávkou je lepší taktika než stávkovat. Jejich postup udržuje společnost v nejistotě,“ zlobil se například senátor Jaroslav Kubera (ODS). „Mělo by se to projednat v klidu po volbách. Takhle je to špatné, navíc v procesu legislativní nouze,“ podtrhl jeho kolega Tomáš Julínek (ODS).

Levice naopak argumentuje tím, že zvýšení zdanění zaměstnaneckých výhod prošlo jen nedopatřením, a proto je nutné ho co nejdříve odstranit. „Na podzim ve sněmovně ani v prosinci v Senátu nebyla předmětem jednání. Přistoupili jsme k tomu jako k technické, harmonizační novele,“ uvedl senátor za ČSSD Milan Štěch.

A co bude s novelou dál?

Předseda Senátu Přemysl Sobotka po jednání zdůraznil, že nemíní odeslání novely zpět do sněmovny nijak zdržovat. Nejbližší schůze, na které by se dolní komora mohla pokusit přehlasovat senátorské veto, začne už příští týden. Pokud novela ve sněmovně znovu uspěje, poputuje k podpisu prezidentovi. Ten ale naznačil, že ji nepodepíše. Poslanci by tak museli o zdanění benefitů rozhodovat potřetí. Jak definitivně odborářská válka o benefity skončí, by mělo být jasné v polovině dubna.

Poslanci měli při rozhodování o benefitech chybné podklady

Kromě toho, že zákon Senátem neprošel, se dnes také ukázalo, že změna v DPH kvůli benefitům zatíží rozpočet mnohem více, než se čekalo. Podle Mladé fronty Dnes se poslanci o nových daních u zaměstnaneckých výhod rozhodovali na základě špatných čísel. Zkreslené údaje o tom, jaký bude mít snížení daní dopad na rozpočet, jim předložil premiér Jan Fischer.

Deník se odvolává na náměstka ministra financí Ivana Fuksu. Ten tvrdí, že kvůli nižším daním přijde rozpočet zhruba o miliardu, premiér před poslanci mluvil o desítkách milionů. Podle Fuksy mohl kabinetem podhodnocený odhad vzbudit v poslancích dojem, že peníze chybět nebudou. V dokumentu vláda posunula desetinnou čárku a z miliardy se rázem staly jen desítky milionů. „Argument, že dopad na státní rozpočet je v desítkách milionů, není ve shodě s tím, co ministerstvo financí předávalo premiérovi,“ uvedl Fuksa.

Mezi výhody patří rekreace, bydlení nebo rehabilitace

Odboráři kvůli prosazení nižšího zdanění zaměstnaneckých benefitů hrozili stávkou nejprve na pondělí, poté na čtvrtek. O odvolání čtvrteční stávky rozhodli až ve středu, den po schválení novely sněmovnou. Zrušením stávky podmínili svou podporu novele poslanci KDU-ČSL.

Novela má vrátit zdaňování výhod na loňskou úroveň. Mezi výhody patří režijní jízdenky, závodní stravování, rekreace, bydlení na ubytovnách nebo rehabilitace. Od letošního ledna tyto benefity podléhají dani, která se vypočítává z běžné tržní ceny, nikoli z ceny zvýhodněné, jako tomu bylo dříve. Vyšší je tak i samotná daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 34 mminutami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 13 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
včera v 14:18

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...