Praha - Podle Pavla Kysilky, někdejšího viceguvernéra ČNB a od letošního ledna šéfa České spořitelny (ČS), bankovní data o úvěrech firmám i domácnostem dokazují, že to nejhorší už má česká ekonomika za sebou. Rizikové náklady banky začaly klesat, a tak to půjde podle Kysilky celý rok, jak uvedl v rozhovoru pro ČT24.
Předseda představenstva a generální ředitel ČS Pavel Kysilka je přesvědčen o tom, že české banky se chovaly i za krize zodpovědně a tím uchránily české daňové poplatníky od zbytečných plateb za sanaci bankovního sektoru. Chválí i centrální banku za rozumný přístup a oceňuje také vládu Petra Nečase – především za to, že se pustila do důchodové reformy – byť ještě není úplně jasné, jak bude vypadat. Vrásky na čele mu dělají spíše evropští politici a Brusel.
Evropská regulace jako brzda?
Pokud začnou platit regulační opatření Evropské unie týkající se bankovního sektoru, samotné české banky to nijak neomezí, ale zprostředkovaně to dopadne i na celou českou ekonomiku, myslí si Pavel Kysilka. Podle něho by druhotný efekt mohl mít podobu nižšího hospodářského růstu o několik desetin až jedno procento. České banky jsou podle šéfa ČS sice kapitálově dobře vybavené, ale provázanost české ekonomiky se zahraničím je tak velká, že se negativní dopad opatření například v Německu promítne i u nás.
Na základě bruselské regulace, která zvýší požadavky na kapitálové zajištění bankovních domů, by se totiž mohl ztížit přístup k úvěrům – dosáhlo by na ně méně firem a byly by dražší. „Sníží se zejména ochota půjčovat malým a středním firmám, protože ty jsou podle těch regulí z hlediska obezřetnosti banky rizikové, a budou tedy znevýhodněné. Evropská unie vlastně touto regulací utrpí,“ říká Pavel Kysilka.
Některé návrhy Bruselu se ale řediteli ČS líbí: „Některé principy, které reagují na to, co bylo jednou z příčin krize, jsou správné - například to, že bankéři dneska budou muset část bonusů podržet po nějakou dobu v bance. To je správná reakce na část bankéřů ve Spojených státech a v západní Evropě, kteří maximalizovali krátkodobý zisk a vypláceli si peníze za něco, co se ve střednědobém horizontu ukázalo jako špatné jak pro klienty, tak i pro ně,“ říká Kysilka.
Rozhovor s Pavlem Kysilkou
Souhlasíte s názorem některých ekonomů, že české banky jsou velmi konzervativní a nepůjčují peníze tolik, kolik by měly, a zejména ne malým a středním firmám?
Některým ekonomům po krizi brzo otrnulo. Jestli chceme mít banky, které nejsou konzervativní, tak se můžeme vrátit do situace amerických bank před třemi roky. A to byl právě ten důvod finanční krize. Také bychom se měli podívat na to, proč český bankovní sektor nepotřeboval ani od daňových poplatníků a od vlády ani korunu a prošel krizí bez ztráty kytičky. Bylo to mimo jiné proto, že se poučil z divokého úvěrování 90. let a choval se velmi obezřetně a zodpovědně. Neřekl bych, že je český bankovní sektor konzervativní. Kdyby byl příliš konzervativní a nepůjčoval, těžko bychom těsně před krizí dosahovali šesti až sedmiprocentního růstu hrubého domácího produktu.
Čím si vysvětlujete, že české banky nejenže prošly krizí dobře, ale i v nejhorší době generovaly velmi slušné zisky?
Zisky byly nižší – kvůli celkovému utlumení ekonomické aktivity, a hlavně kvůli vyšším rizikovým nákladům.
Ale přesto dost vysoké.
Ano, a to je dobře. Protože ukázalo se – a to je jedno z poučení z krize – že zisky, které banky vytvářejí, se jim v horších časech mohou hodit jako polštář. A nemusí je pak státy a vlády sanovat obrovskými prostředky. Jak už jsem říkal, čeští bankéři se poučili z 90. let, kdy zjistili, že neodpovědné úvěrování k ničemu dobrému nevede. Já myslím, že se nám to tady všem zakořenilo hodně hluboko v hlavách. A další věc, je tady regulátor, Česká národní banka, která se také po celé období krize chovala, řekl bych, rozumně přísně.
Banky zřejmě také v době krize přistoupily k některým úsporným opatřením. Česká spořitelna také poměrně výrazně propouštěla - i když až na přelomu loňského a letošního roku …
Česká spořitelna během krize velmi investovala, a to jak do svých zaměstnanců, tak do informačních technologií a do procesů. Tím jsme si vytvořili obrovský potenciál pro zvýšení produktivity práce, ale nechtěli jsme ho uplatnit ze sociálních důvodů během krize. Počkali jsme tedy, až se celková ekonomická situace začne zlepšovat a přestane růst nezaměstnanost. Až když jsme viděli, že trh v České republice je schopen absorbovat velké množství lidí a když jsme zjistili, že i u nás ve spořitelně a v ostatních bankách roste takzvaná dobrovolná obrátka zaměstnanců, přistoupili jsme k tomuto rychlému kroku.
A ten proces už je ukončen, nebo se ještě budete zbavovat dalších lidí?
Ten proces už je za námi.
Jak dnes vypadá zájem podniků o úvěrování od České spořitelny a od bank vůbec?
To je velmi zajímavé. Víme – a dokládají to i statistiky - že firemní sektor v Česku byl vlastně první z větších sektorů, který se dostal z krize a už po několik čtvrtletí si užívá růstu. Vidíme to i na našich klientech, že mají zaplněné objednávkové knihy, zejména ti, kteří jsou exportně orientovaní. A co je zajímavé, že tyhle firmy byly během krize schopny přizpůsobit svoje hospodaření změněné situaci. Omezily zbytečné náklady i investice, vyčerpaly zásoby. A díky tomu, že byly schopné ušetřit na nákladech, tak ta potřeba úvěrů trošku klesla.
Nebylo to také tím, že jste jim méně ochotně půjčovali?
V našem případě se to nenastalo. My jsme hned na začátku krize ohlásili, že jsme dost silní z hlediska likvidity a kapitálu a máme vůli zůstat s klienty i v těžkých časech, i když jsme se na ně dočasně museli dívat jako na rizikovější byznys. Dokonce jsme přebírali i klienty od konkurence, která tu sílu nebo tu vůli neměla.
A co je ještě zajímavé, že i když ty firmy mají plné zakázkové knihy a jedou třeba na plné obrátky, na jejich finančních výsledcích se to zatím neprojevuje. Přece jen se svět zatím nachází po krizi v určité rekonvalescenční fázi a ta se vždycky projevuje tím, že ceny jsou nižší. Neprodávají za tolik jako před krizí. Navíc je tady samozřejmě spousta sektorů, které nejsou ještě úplně z nejhoršího venku.
Které sektory to podle vašich signálů jsou?
Jsou to firmy a sektory, které jsou hodně svázané se státními zakázkami. Stát přikročil k úsporným opatřením, takže například stavebnictví rozhodně ještě nějakou dobu bude v problémech. Pak to jsou firmy, které jsou hodně závislé na domácí spotřebitelské poptávce. Domácnosti a jednotlivci ještě zažívají - jak já říkám - „poúrazový šok“.
Přibývá vám ještě špatných, takzvaných klasifikovaných úvěrů?
Trend už je spíš opačný, a to nejen ve firemním sektoru, ale i u domácností. Když jde ekonomika z krize, tak retailový sektor má vždycky tak rok zpoždění po firmách. Naše čísla ukazují, že oba sektory už prošly tím nejhorším. Nejenže u nás rizikové náklady nerostou, ale od konce loňského roku dokonce klesají. A budou klesat po celý letošní rok.
Jak moc jste angažovaní ve fotovoltaice? Vidíte jako problém úvěry, které jste poskytly firmám v tomto oboru?
Problém? V žádném případě, považujeme za velký úspěch, že jsme pomohli tomuto sektoru. Změny, ke kterým přikročila vláda, se nás nebo našich klientů nijak významně nedotknou – aspoň ne z toho pohledu, na který se ptáte.
Vlastníkem České spořitelny je rakouská bankovní skupina Erste a vy jste od té doby, co ji vlastní, první český šéf. Jak tomu lze rozumět? Že Česká spořitelna už dospěla a že není třeba ji vodit za ruku
Mimochodem, Česká spořitelna má společné kořeny s Erste. Obě banky vznikly na začátku 19. století a zase jsme se po spoustě desetiletí k sobě vrátily. To, na co se ptáte, se mi těžko komentuje. Nebyl jsem tím, kdo by to rozhodnutí dělal, ale tím, koho se týká.
Nicméně určitě můžete říct, s čím jste letos v lednu do čela banky nastoupil. Co jí chcete dát nového?
Nastoupil jsem s tím, že je tady obrovská úspěšná tradice, která zavazuje. Dá se na ní stavět, ale musíte dát něco navrch. A já chci stavět i na tom, co ukázala krize: že Česká spořitelna je banka, která zůstává s klienty i ve špatných dobách. A rozhodně je naší ambicí být bankou, která je oceňována pro poradenství. Česká spořitelna byla vždycky spíš banka pro drobnou klientelu, to už ale dávno není pravda, máme rozsáhlou firemní klientelu. A do tří let chceme ukázat, že umíme být jedničkou i v oblasti firemního sektoru.
- Evropská unie autor: ANDREW GOMBERT , zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2396/239503.jpg
- Pavel Kysilka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2417/241695.jpg
- Česká spořitelna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/449/44890.jpg
- Ekonomická krize zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1091/109024.jpg
- Erste Bank autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/19/1898.jpg
