Praha - Ministři dnes zvedli ruce pro novelu, která posílí pravomoci finančního arbitra. Lidé, kteří mají podezření na ztrátu peněz v platebním styku, se na něj mohou obracet už od roku 2003. Velká část stížností, která k němu směřovala, se ale týkala spotřebitelských úvěrů a tato problematika zatím arbitrovi nepříslušela. Vláda nyní prosazuje, aby to od července příštího roku bylo jinak. Krom spotřebitelských úvěrů by se měl finanční arbitr zabývat také spory z oblasti kolektivního investování.
Levnější a rychlejší než soud, přitom důvěryhodnější než rozhodci - přesně to je finanční arbitr. Obracet se na něj mohou ti, kterým se nelíbí jednání finančních ústavů. „Jeho role je naprosto nezávislá a může pomoci lidem,“ prohlásil Libor Novák, ředitel Sdružení českých spotřebitelů. Teď si bude moci abrbitr posvítit i na jeden z nejproblematičtějších produktů finančního trhu - spotřebitelské úvěry. Spory ohledně půjček bude moci řešit i v případě, že spotřebitel podepsal rozhodčí doložku.
František Klufa, finanční arbitr
„Kompetence finančního arbitra v České republice jsou omezeny oblastí platebního styku. Je to přesně oblast týkající se například platebních karet a převodu platebních prostředků. Ostatní kolegové v rámci Evropy řeší celý finanční trh a já jsem rád, že ta novela naši kompetenci posouvá blíže k našim kolegům v zahraničí.“
Ruku v ruce s rozšiřováním pravomocí finančního arbitra, poroste i rozpočet jeho kanceláře. Měl by se více než zdvojnásobit, vystoupat by měl až na 26 milionů ročně. Přibude i odborných zaměstnanců - místo šesti, by jich od července měla mít kancelář čtrnáct.
Kancelář finančního arbitra se zároveň stane organizační složkou státu
hrazenou ze státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly ministerstva financí.
Dosud její činnost platila Česká národní banka, což bylo v rozporu s
požadavky Evropské unie na nezávislost národních centrálních bank.
Peníze z pokut do státního rozpočtu
Stát se ovšem nemusí bát, že by kvůli financování státního arbitra přišla jeho kasa na buben. Vydělávat bude na hříšnících, které bude arbitr pokutovat. „Zákon také stanoví, že výnos ze sankcí a pokut udělených arbitrem poplyne do státního rozpočtu,“ zdůraznil premiér Petr Nečas (ODS).
Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním
ústavem. Arbitr zahajuje řízení na návrh klienta. Ten jej může podat
písemně formou dopisu, faxem nebo elektronicky na formuláři vypracovaném arbitrem.
