Praha – Vláda dnes podle očekávání přerušila diskusi o návrhu státního rozpočtu na rok 2012. Ministři si navzájem řekli, jaké mají představy – řada z nich totiž požaduje další miliardy pro své resorty. Ty ale můžou získat jen na úkor svých kolegů. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) totiž odmítá jakékoli navyšování výdajů. A dál chce za každou cenu dodržet schodek 105 miliard. Jenže vrásky na čele šéfovi českých financí nedělají jen nespokojení ministři. Ještě horší dopad na rozpočet by totiž mohlo mít zadrhující se české hospodářství. To totiž ve druhém čtvrtletí téměř nerostlo a špatná kondice mu hrozí i dál. Vláda však počítá pro rok 2012 s růstem HDP o 2,5 procenta. Ekonomové ale varují, že příští rok možná Česko neporoste vůbec. Kvůli tomu můžou v rozpočtu chybět desítky miliard korun. Nečasův kabinet by se měl k jednání o rozpočtu vrátit za týden, návrh zákona musí schválit do konce září.
Přerušení jednání o rozpočtu není ničním překvapivým ani neobvyklým. „Vždy, když se projednává rozpočet, tak je to jedna z největších bitev. Málokdy se stalo, že byl rozpočet projednán a schválen najednou v jeden den. Jedná se o zásadní záležitost pro každou koaliční vládu a je nutné, aby pro rozpočet hlasovali všichni členové vlády,“ upozornil ministr obrany Alexadr Vondra. „Je to standardním zvykem, že probíhá jakési první čtení, na kterém se sumarizují některé názory členů vlády na celkový státní rozpočet a na resortní kapitoly,“ přisvědčil premiér Petr Nečas (ODS).
Zastavení růstu může schodek navýšit až o 30 miliard
Kromě neshod v koalici ale hrozí rozpočtu mnohem větší problémy. Experti se shodují, že v příštím roce česká ekonomika zpomalí růst na jedno procento. Kalousek však rozpočet postavil na dvouprocentním růstu hrubého domácího produktu. „V případě nepříznivého vnějšího vývoje se dokonce může tento růst blížit až nule,“ hrozí děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek:
„Procento růstu ekonomiky se projeví na státních financích zhruba 15 miliardami korun. Takže pokud ekonomika neporoste o 2,5, ale pouze o 1,5 procenta, potom by schodek nebyl 105 miliard, ale 120 miliard korun.“
K rozporům v koalici se přidává i opozice. Ta vládu vyzývá už teď, aby rozpočet předělala. „Já se domnívám, že by vláda měla zreálnit návrh zákona o rozpočtu, aby se nestalo to, co letos, kdy ministr musel nesystémově škrtat ve výdajích během letošního roku,“ nechal se slyšet šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Vláda však zatím rozpočet na příští rok měnit nechce. Pokud by ale ekonomika rostla pomaleji než o 2,5 procenta, hodlá Nečasův tým prosadit další miliardové škrty. „Vláda musí být připravena reagovat na příjmové i výdajové straně tak, aby ten fiskální rámec dodržela,“ tvrdí Kalousek.
Některým ministrům se zdá, že dostali málo
Ani kdyby Kalouskův odhad růstu české ekonomiky v příštím roce vyšel, nemá ještě jeho návrh vyhráno. Některým ministrům, například zástupcům Věcí veřejných Josefu Dobešovi z ministerstva školství a Pavlu Dobešovi z ministerstva dopravy, se ale velikost jejich kapitol nelíbí a žádají od ministra financí Kalouska další peníze. Pavel Dobeš už před jednáním avizoval, že vládu požádá o dalších 8,8 miliardy korun na dopravní infrastrukturu. „Pokud minimálně 8,8 miliardy nevybojujeme, je to pro dopravní infrastrukturu v podstatě smrtelná záležitost,“ zdůraznil. Pokud mu peníze vláda nepřidá, nechal se slyšet, že rozvrh nepodpoří.
K hrozbě se přidal i ministr školství, který také žádá další finance pro svůj resort. Premiér Petr Nečas (ODS) však už dřív varoval, že nepodpoření rozpočtu by považoval za vyjádření nedůvěry vládě. Před týdnem navíc Kalousek připomněl, že kvůli schváleným rámcům rozpočtu už není možné jeho základní parametry měnit. Objem prostředků pro jednotlivé ministry je podle něj ale věcí další politické diskuse ve vládě.
Schválený schodek růst nesmí:
„Tam může dojít k víceméně libovolným posunům, ale vždy to nesmí znamenat větší výdaje z celkového státního rozpočtu,“ zdůraznil ministr financí Miroslav Kalousek.
„Teď bude důležité, aby byly dodrženy základní mantinely, a to nejenom pro rozpočet na rok příští, ale i střednědobý rozpočtový výhled, to znamená, aby existovala záruka pokračující konsolidace. To je to, na co se budou dívat ratingové agentury, finanční trhy, investoři. To jestli dojde v rámci nějakých tanečků ke kompenzacím v jednotlivých sektorech, je podružné,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Základní parametry rozpočtu kabinet odhlasoval už v červenci. Resort financí počítal s příjmy 985 miliard korun a s výdaji 1 090 miliard korun. Nakonec však proti červencové podobě příjmy i výdaje vzrostou o sto miliard.
Změnu ministerstvo financí v důvodové zprávě vysvětluje především zapojením příjmů z rozpočtu Evropské unie, Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a dalších příjmů v celkové výši 101,5 miliardy na financování společných programů. Návrh také počítá s tím, že se daňové příjmy sníží o 3,6 miliardy „na základě zohlednění aktuálně dostupných informací“.
Podíl schodku na HDP:
- 2010: 4,7 procenta HDP
- 2011: 4,2 procenta HDP (105 miliard korun)
- 2012: 3,5 procenta HDP (110 miliard korun)
- 2013: 2,9 procenta HDP (75 miliard korun)
- 2014: 1,9 procenta HDP
Již v dubnu vláda schválila aktualizovanou verzi takzvaného konvergenčního programu, ve kterém potvrzuje snahu snížit deficit veřejných financí v roce 2014 na 1,9 procenta hrubého domácího produktu. Strategie počítá s dosažením vyrovnaných rozpočtů v roce 2016. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Česko nicméně v nejbližší době se zavedením evropské měny nepočítá, premiér Petr Nečas nedávno uvedl, že země přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny.
