Paříž – Francie a Německo navrhují společnou hospodářskou vládu eurozóny pod vedením prezidenta Evropské unie, daň na finanční transakce a zakotvení principu vyrovnaného rozpočtu do ústavy členských zemí eurozóny. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová se na tom shodli na své dnešní pařížské schůzce. Obě země také chtějí pracovat na sjednocení daní z příjmů svých firem. Naopak oba lídři razantně odmítli myšlenku vzniku společných evropských dluhopisů.
Sarkozy upozornil, že on i Merkelová chtějí vytvořit „skutečnou evropskou ekonomickou vládu“. V té by podle jejich představ zasedali šéfové států a vlád všech zemí eurozóny a vedl by ji prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Kabinet by se setkával dvakrát ročně.
Vznik společné hospodářské vlády zřejmě povede k užší integraci zemí eurozóny. Ta je podle analytiků pro přežití eura nezbytná. Jaký ale bude mít podobný krok účinek na stabilitu eura a situaci na finančních trzích v krátkodobém horizontu, zatím není jasné. „Ekonomická vláda je krok kupředu, nicméně stále zůstává nejasné, zda bude tento závazek dostatečně silný,“ podotkl ekonom Barclays Capital Julian Callow. I se společnou hospodářskou vládou navíc pojede každá ekonomika eurozóny jiným tempem.
Petr Dufek, ekonom ČSOB
„V tuto chvíli nikdo z nás neví, jak by taková vláda mohla fungovat v situaci, kdy eurozóna nemá společnou fiskální politiku. Bez fiskální politiky ta vláda bude jako bez ruky.“
Vyrovnané hospodaření do ústavy každého člena eurozóny
Hospodářská vláda nicméně není jediným opatřením, kterým chtějí Sarkozy a Merkelová dostat eurozónu z dluhové krize. Jednotlivé členské země měnové unie by se podle nich měly rovněž zavázat k tomu, že budou hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Tento cíl by měly podle představ dvou nejsilnějších zemí unie zakotvit do svých ústav do léta příštího roku. „Je to opravdu ambiciózní záměr, ale jenom cestou takovýchto reforem získáme zpět ztracenou důvěru, kterou chceme obnovit, protože euro je naší budoucností, je základem naší prosperity a euro také souvisí s naším přátelským a mírovým soužitím,“ zdůraznila Merkelová.
Nedůvěra finančních trhů vyvolaná špatným stavem veřejných financí už srazila na kolena Řecko, Irsko a Portugalsko, kterým nakonec museli ostatní členové eurozóny ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem poskytnout finanční pomoc. Nyní hrozí, že by se dluhová krize mohla přesunout do dalších zemí eurozóny. V ohrožení je Španělsko a Itálie. Záchrana obou zemí by byla pro unii velmi finančně náročná, Itálie by navíc mohla podle ekonomů s sebou stáhnout i Francii, které dluží nejvíce.
Společné dluhopisy eurozónu nezachrání
I když Francie i Německo chtějí urychleně pracovat na obnovení důvěry investorů v zadlužené země i eurozónu, Merkelová po schůzce podotkla, že nevěří, že by k řešení nynější nebezpečné situace kolem eura mohly přispět společně garantované evropské dluhopisy. Ani Sarkozy na ně nehodlá sázet. Obává se toho, že by mohly situaci eurozóny zkomplikovat. Eurobondy by podle něj měly nejlepší rating, který by přenesly na všechny dluhy eurozóny. „To by znamenalo, že bychom se zaručili za veškerý dluh, aniž bychom měli kontrolu výdajů a vytváření dluhu,“ upozornil francouzský prezident.
Po zavedení společných evropských dluhopisů jako po možném řešení krize přitom volají některé menší evropské země – například Itálie, Řecko, Belgie a Lucembursko. Podle nich by vznik společných obligací zemí eurozóny umožnil zadluženým zemím půjčovat si na finančních trzích s nižšími úroky.
Nicolas Sarkozy
„Společné evropské dluhopisy by se jednou mohly stát realitou, ale až na konci, nikoliv na začátku procesu integrace.“
Hlasy odmítající eurobondy přicházely zejména z Německa už dříve. „Eurobondy jsou špatnou cestou. Potrestají ty, kteří udělali své domácí úkoly, tak jako Německo,“ podotkl německý ministr hospodářství Philipp Rössel.
Dluhová krize táhne Evropu ke dnu. Ve druhém čtvrtletí rostlo hospodářství unie čtyřikrát pomaleji než v prvním. S nízkým růstem se potýkají nejen zadlužené země, zpomalili i tahouni evropského hospodářství, kterými jsou právě Francie a Německo.
Sarkozy a Merkelová ale nechtějí jen společně zachraňovat euro. Už v září předloží ministři financí Francie a Německa na stůl evropských institucí návrh na zdanění finančních transakcí v zemích eurozóny. Sarkozy s Merkelovou ovšem neupřesnili, na co budou vybrané peníze použity. V úvahu připadá například látání děr v rozpočtech zemí eurozóny. Od roku 2013 by pak Francie a Německo chtěly mít společnou daň z příjmů právnických osob.
