Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard korun. Významný podíl stínových aktivit se týká malých hotovostních plateb, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. Výsledky studie představilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).
Skrývaný objem transakcí se poslední roky nemění. Za všechny peníze, které se ročně protočí v české stínové ekonomice, by se každopádně podle analýzy CETA mohlo vytvořit přes 1,5 milionu pracovních míst, v nichž by se odměňovalo průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, podle kterých až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak prý dostávají reálný rozměr.
V Česku se na stínové ekonomice podle analytika CETA a spoluautora studie Jonáše Raise největší měrou podílí sektor stavebnictví a sektor velkoobchodu a maloobchodu, a to včetně opravy a údržby automobilů. „Aktivity jsou velmi důkladně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství,“ doplnil Rais.
Lidé se vyhýbají regulacím i daním
Stínová ekonomika zahrnuje jak projevy zcela ilegální spadající pod černou ekonomiku a činnost šedé ekonomiky, tak většinou i domácí produkci prováděnou na základě barterového obchodu.
Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou v drtivé většině různé regulace, které se lidé snaží obcházet. Jejich cílem je ušetření nákladů, které by jim vznikaly, kdyby podnikali legálně (administrativa žádosti, podmínky výkonu živnosti). Významným faktorem je daňová povinnost, které se ve stínové ekonomice vyhýbají.
Chybějící daňové příjmy ale tlačí na zvyšování daní
Ředitel výzkumu v CETA Aleš Rod přitom upozorňuje, že to neznamená, že je stínová ekonomika neefektivní. „Naopak je stínová ekonomika nesmírně efektivní, protože umožňuje lidem spontánní směnu bez státní regulace, tedy s nižšími náklady,“ dodal Rod.
Pokud má stínová ekonomika neefektivní stránku, pak hlavně z pohledu rozpočtového. Chybějící daňové příjmy v prostředí neklesajících výdajů vytváří tlak na zvyšování daňové zátěže nebo další zadlužování, dodal. Podle uvedené studie činí v české ekonomice daňová mezera 22 procent teoretického výběru DPH.
Regulace, nebo motivace?
Proti stínové ekonomice lze uplatnit podle Roda dva typy nástrojů. První jsou tvrdé nástroje, které znamenají regulaci, jež bude přísně trestat a přikazovat podnikatelům, jak mají účtovat transakce, nebo domácnostem, jak mají spravovat svoje finance. „Druhá sada nástrojů je pozitivní. Budou motivovat k tomu, aby používali například bezhotovostní platby, protože přinesou i nějakou úsporu,“ doplnil šéf výzkumu CETA.
Existence stínové ekonomiky podle analytika společnosti Deloitte Davida Marka vytváří nerovné podnikatelské podmínky a vytváří z části společnosti černé pasažéry, kteří se přiživují na daních placených firmami a lidmi v normální ekonomice. Proto je důležitá snaha, jako je například zavedení kontrolního hlášení plátců DPH či elektronická evidence tržeb, dodal.
Česká stínová ekonomika pod evropským průměrem
Podle výpočtu metodou MIMIC dosahuje stínová ekonomika v ČR zhruba patnácti procent hrubého domácího produktu a v posledních letech mírně klesá. Rozsah je tak v rámci celé EU stále podprůměrný a za většinou států západní a severní Evropy zaostává.
„Průměrný objem stínové ekonomiky v EU činí asi 18,6 procenta. Nejmenší relativní velikost generuje Rakousko (7,8 procenta HDP) a největší podíl stínových aktivit pozorujeme v Bulharsku (31 procent HDP),“ upozornil Rod.
Není ale podle něj možné srovnávat stav v Česku s Rakouskem nebo Německem, protože neměly stínovou ekonomiku tak rozvinout jako komunistické Československo. „V roce 1990 jsme se pohybovali v prostředí, kde byla stínová ekonomika odhadem 50 až 60 procent. Progres, který Česká republika za dvacet pět let udělala, je ohromný,“ řekl Rod.
