Ruzyně získala letištního Oscara

Praha – Pražské ruzyňské letiště se stalo nejvíce se rozvíjejícím letištěm na světě. Jako jediné na světě tak letos získalo cenu Eagle Award od Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Pro letiště to byla první nominace v historii, a stalo se tak prvním letištěm v regionu střední a východní Evropy, které cenu získalo.

Předseda panelu odborníků Assad Kotaite:

„Cena Eagle Award je vysokým uznáním pro letiště, která usilují o služby na té nejvyšší úrovni, efektivitu a trvalý rozvoj.“

Cenu Ruzyně získala za výrazný rozvoj, spokojenost zákazníků s jeho službami, transparentní a rovnocenný přístup vůči všem leteckým dopravcům a jeho motivační politiku. Vítěze soutěže v podstatě vybírá panel nezávislých odborníků. V minulých letech obdrželo tuto cenu letiště v Soulu, Ženevě, ve Vancouveru, v Singapuru či letiště v San Francisku.

Ruzyni pomohly samoodbavovací kiosky nebo technologie Wheeltug

Ruzyňskému letišti se cenu podařilo získat také díky zavedení samoodbavovacích kiosků nebo technologii Wheeltug pro pojíždění letadel po letišti prostřednictvím zabudovaných elektromotorů. Tu zavedla Ruzyně jako první na světě. Hodnotitelé vzali v potaz i ekologické aktivity letiště. Například soutěž Nejtišší dopravce motivuje letecké společnosti nejen k používání nových tišších letadel, ale také ke striktnímu dodržování kritérií letu, která jsou přesně měřitelná a pro životní prostředí méně náročná.  

Reakce cestujících:

Jan Jindrák: "Je to super letiště, ale určitě je co zlepšovat. Třeba dneska nefungují samoodbavovací stánky.

Francouzka: „Asi bych neřekla, že je to nejlépe rozvíjející se letiště světa, ale služby tady fungují dobře, je to tu čisté. Rozhodně je to docela malé letiště - například ve srovnání s Paříží.“

Letiště se ale bude rozšiřovat. Možná si proto ocenění udrží. Už nyní připravuje plochu a ranvej tak, aby tu mohla přistávat i největší letadla. Do konce roku by se měly začít montovat i dvoupodlažní nástupní mosty. „A čeká nás ještě paralelní dráha. Ta by měla být hotova do konce roku 2016,“ dodává mluvčí Letiště Praha Michaela Lagronová.

  • Cestující na letišti zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2578/257789.jpg
  • Letiště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2564/256393.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...