Moskva - Na ruském pobřeží Černého moře začne výstavba plynovodu South Stream. Zhruba za tři roky má začít zásobovat jih Evropy. Projekt probíhá hlavně v režii ruského Gazpromu, podílí se na něm ale i Francouzi, Italové a Němci. V souvislosti se stavbou padají obří částky a i ruská strana připouští, že očekávaných 16 miliard eur nemusí být konečná cena. Otázkou zůstává, zda má tento projekt své opodstatnění.
Obří investici Rusko vysvětluje starými důvody, snahou vyhnout se tranzitu přes Ukrajinu. Vzájemné spory obou zemí o ceny měly pravidelně dopad na hlavní odbytiště ruského plynu, Evropskou unii. Tak jako třeba v roce 2009, kdy hádky vyvrcholily úplným zavřením kohoutků. Řešení se realizuje na etapy, Rusko už Ukrajinu obešlo s plynovodem Nord Stream. Teď chce to samé udělat i s jižní variantou.
Vladimir Putin, ruský prezident
„Je to událost důležitá nejen pro ruskou, ale i pro světovou energetiku. Plynovod po dně Černého moře je jedním z největších přepravních projektů. South Stream a Nord Stream zajistí spolehlivé zásobování našich odběratelů v Evropě, zejména jižní.“
Putin současně připomněl, že projekt získal politickou podporu vlád všech zainteresovaných zemí, a tak věří, že „projekt bude úspěšný“.
Prezident Putin už po slavnostním prvním sváru potrubí dodal ujištění, že stavět se bude tak ekologicky, že životní prostředí nejenže neutrpí, ale naopak plynovod naopak pomůže zachovat čistotu Černého moře.
„Doufáme, že také projekt stavby South Streamu dostane status transevropské dopravní cesty zemního plynu. Pracujeme na tom, aby při realizaci těchto staveb a při jejich využití byly zaručeny legální zájmy všech zúčastněných stran,“ řekl v červnu Dmitrij Medvěděv. Potrubí má vést po dně Černého moře do Bulharska, kde se plynovod rozvětví. První část povede do Rakouska a severní Itálie, druhá přes Řecko do jižní Itálie.
Bude o plyn zájem?
Plán má ale celou řadu rizik a už teď je terčem kritiky, hlavně kvůli ceně. Současné odhady mluví o zhruba 16 miliardách eur. I Gazprom ale přiznává, že částka nemusí stačit.
„Experti upozorňují, jestli se celý projekt dokáže zaplatit, protože ani Nord Stream, jehož kapacita bude přes 50 miliard kubíků, není vytížený,“ upozornil redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. Rusové však věří v postupné navyšování zájmu po plynu.
Státy sedmadvacítky přitom dlouhodobě usilují o snížení energetické závislosti na Rusku. Evropská unie tak poslední dekádu věnovala vlastní představě, jak se vyhnout nejen Ukrajině, ale i závislosti na Moskvě. Měl to zajistit plynovod Nabucco z Ázerbajdžánu a střední Asie. Jenže vize skomírá. „Já si myslím, že to je blízko klinické smrti. Odchází několik významných hráčů z tohoto projektu, naposledy RWE,“ podotkl energetický analytik Vratislav Ludvík. To vše ve chvíli, kdy už kapacita stávajících potrubí výrazně převyšuje množství, které Gazprom v Evropě dokáže prodat.
