Budoucí guvernér České národní banky Jiří Rusnok preferuje, aby se ČNB snažila ohlásit konec devizových intervencí předem. Pokud by se totiž nechovala banka transparentně, pak by se to mohlo odrazit v její kredibilitě. V zásadních strukturálních a procesních věcech se tedy její fungování od toho dosavadního lišit nebude, i když zřejmě bude navenek méně euroskeptická. Ovšem přijetí eura bude na rozhodnutí politické reprezentace, bez ohledu na to, co by preferovala bankovní rada, uvedl v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Rusnok.
Rusnok: Budu preferovat u ukončení intervencí předvídatelnost před šokem
Současné odhady banky se vyslovují pro to, aby intervence, zavedené v roce 2013, skončily v průběhu příštího roku. Jestli to bude úkol těžký, se teprve podle Rusnoka uvidí. „Nyní je to úkol, který všichni vnímáme, protože je relativně na horizontu brzy před námi. Ale musíme si uvědomit, že intervence jsou pouze nástroj, kterým se snažíme prosazovat svůj mandát, tedy udržovat cenovou stabilitu v této zemi. To je primární,“ zkonstatoval Rusnok. A připomněl důvody, proč centrální banka vůbec k intervencím přistoupila.
Česko na rozdíl od okolních zemí bylo pět let v těžké recesi. „Dvakrát jsme spadli pod nulu, dvakrát klesla ekonomika v době, kdy ostatní země už rostly - naposledy rok 2013, a měli jsme již rok nulové úrokové sazby, tedy dříve než ECB a nepomáhalo to. Ukázalo se tak, že je potřeba uvolnit měnové podmínky. Kolegové sáhli ke kroku, který se ukázal být nakonec správný,“ říká Rusnok. „Pokud se tedy měnová situace někde během roku znormalizuje, tedy dostane se k inflačnímu cíli někde mezi 1-3 procenty, tak nastanou vhodné podmínky pro to režim opustit,“ dodává Rusnok.
Devizové rezervy ČNB
Pokud by se však režim intervencí nedařilo vzhledem k vývoji ukončit a hrozila by v Česku deflace, spíše se Rusnok přiklání k opětovnému prodloužení režimu a eventuální změně cílení kurzu měny než k záporným úrokovým sazbám. Takový vývoj je ale podle něj velmi málo pravděpodobný.
„Věřím, že to není nejpravděpodobnější scénář, i když ho nevylučuji. My jsme doposud v režimu, který už jsme posunuli několikrát, mezi dvěma mlýnskými kameny. Jednak nás přetlačují klesající ceny z vnějšku, ale na druhou stranu se nám generuje poptávková inflace z domácí ekonomiky. Jenže ta zatím byla slabší než vnějšek. Ale věřím, že ta poptávka je stále robustní a konečně se nám k tomu přidává růst mezd a příjmů díky zvýšené zaměstnanosti. Tím se potlačuje riziko, že nás bude přetlačovat deflace z Evropy,“ říká Rusnok.
Intervence ČNB
Každopádně, centrální banka hodlá být podle něho spíše předvídatelná, pokud to bude možné a předem říci, kdy přestane intervenovat. Nicméně si podle svého nastávajícího guvernéra vyhrazuje právo zasáhnout v případě nějakého extrémního nebo setrvalého pohybu kurzu koruny.
„Pohyb kurzu, který po změně režimu může být prudký a trvá den dva, neznamená pro ekonomiku nic zásadního. Tam jde o to, aby po odeznění překvapení na začátku, než se trhy přizpůsobí, aby to bylo v nějaké linii, která odpovídá fundamentům ekonomiky. Tedy tomu, jak je ekonomika úspěšná vůči cizině a jaký může mít vůči ní kurz. Pokud bychom tedy viděli prudké pohyby a setrvalé změny v řádech dnech či týdnů, tak určitě budeme korigovat,“ dodává budoucí guvernér.
Rusnok: Přijetí eura bude politické rozhodnutí
Pokud politická reprezentace podle Rusnoka rozhodne, že se chce Česko připojit k eurozóně, tak se tak stane bez ohledu na to, co si myslí členové bankovní rady. Závazek přijmout euro, přijala republika spolu se vstupem do Evropské unie. Je ale pravda, že čeští občané nejsou z tohoto chystaného kroku nadšení. „Žijeme v zemi, která má mimořádnou měnovou a cenovou stabilitu. To je jeden z důvodů, proč jsou občané spokojeni s vlastní měnou, což nebyl případ některých okolních zemí. My jsme na tom jinak,“ vysvětluje Rusnok.
Podle něho je nicméně obecně dobré plnit závazky, ale je fakt, že se změnily podmínky od doby, kdy Česko do EU vstupovalo. „Myslím si, že vzhledem k profilu Česka dlouhodobě strategicky do eurozóny patříme, ale čas na to zatím nedozrál, ani mentálně, ani politicky. A když děláme rozumnou měnovou a fiskální politiku, můžeme žít i s vlastní měnou,“ dodává Rusnok.
Úkoly ČNB
Kritici prezidenta míní, že jmenování Rusnoka guvernérem je každopádně odměnou za jeho věrné služby a poukazují i na to, že dva noví členové bankovní rady jsou právě lidé blízcí Rusnokovi. Nově obsazená rada, do které na základě podpory nadcházejícího guvernéra jmenoval Zeman Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého, může tak podle nich ztrácet diverzitu.
„Já myslím, že jsou to skutečně příliš citlivé pohledy. Já jsem si nic nenadiktoval, hledal jsem lidi, kteří jsou připraveni na tuto službu odborně i svou praxí a v neposlední řadě, aby to byli také lidé, na které se můžete spolehnout ve složité situaci. Já jsem od začátku hovořil o tom, že se s prezidentem o budoucích kandidátech bavíme, o těch, kteří potenciálně přicházejí do úvahy. Nevidím v tom nic špatného ani problematického,“ uvedl Rusnok.
Podle něho se tak ČNB ani nemůže v zásadních strukturálních věcech odlišit od té předchozí, kterou vedl Miroslav Singer. „Máme stejný zákon a stejná pravidla,“ řekl. Jiní lidé ale mohou akcentovat jiné věci, připustil.
Nová bankovní rada bude zřejmě méně euroskeptická
Určitá změna tak podle něho může spočívat například v tom, že se alespoň navenek nebude banka prezentovat „jako ideové centrum odmítání hlubší integrace včetně účasti v měnové unii. Naše posunutí bude většinově méně euroskeptické, byť kritický pohled na současné fungování měnové unie a eurozóny si určitě zachováme,“ uvedl Rusnok. Takový pohled je totiž podle něho reálný a vychází z faktů. Ale o diverzitu názorů by obavu neměl.
„Myslím si, že nikdo nepochybujeme o tom, že bývalý prezident Václav Klaus jmenoval lidi jemu profilem odpovídající. Já jsem do ČNB přišel jako první člověk zvenku a bylo tam šest kolegů jmenovaných právě Klausem a můžu všechny ujistit, že pestrost tam existuje značná, každý vystupuje sám za sebe a nese si svůj mandát individuálně,“ dodal.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.
Rusnok v OVM: Budu preferovat ukončení u intervencí předvídatelnost před šokem (zdroj: ČT24)
Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Nový guvernér Jiří Rusnok ve funkci tak od července nahrazuje Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován.
Zároveň Rusnok kvůli jmenování guvernérem zkrátil své první funkční období člena bankovní rady. Evropské právo totiž vyžaduje, aby guvernér národní centrální banky byl jmenován alespoň na funkční období pěti let. Rusnokovi, kterého prezident Miloš Zeman členem rady jmenoval v březnu 2014, ale zbývaly do konce mandátu pouze čtyři roky. Proto Rusnok své první funkční období zkrátil a prezident ho vzápětí jmenoval na dalších šest let. V radě ČNB tak bude působit do konce června 2022.
Podle Rusnoka by se mělo zvážit, zda by neměl guvernér mít jediný mandát
Již rok však v Poslanecké sněmovně leží návrh změny ústavy, podle které by jmenování členů bankovní rady, stejně jako samotného guvernéra, musel schválit Senát, a nebyla by to už tedy výlučná pravomoc prezidenta.
„Kdyby se změna dělala, tak by bylo velmi rozumné snížit počet funkčních období ze dvou na jedno a prodloužit jej. Třeba na osm nebo na devět let,“ řekl Rusnok. Podle něho jde o systém, který má i Evropská centrální banka, navíc u něj odpadá potenciální ohrožení nezávislosti guvernéra kvůli jeho snaze být jmenován znovu.
Míní ale zároveň, že současný systém funguje dobře. „Myslím, že platí dobré osvědčené pravidlo, že pokud něco funguje, tak to zachovávejme. Je to ale suverénní rozhodnutí parlamentních stran,“ dodal.