Kyjev - Po třech dnech od přerušení ruských dodávek plynu na Ukrajinu a odsud dál do Evropy se dnes situace, zdá se, konečně posunula o kus dopředu. Po večerních jednáních s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem a premiérkou Julijí Tymošenkovou v Kyjevě oznámil český premiér a předseda rady EU Mirek Topolánek, že Rusko i Ukrajina souhlasí se vzájemnou výměnou pozorovatelů na svém území. Po umístění monitorovací mise na Ukrajině přislíbila ruská strana obnovení dodávek do EU.
Podle Topolánka Kyjev umožní práci ruských pozorovatelů, kteří by měli dohlížet na transport plynu přes ukrajinské území. Výměnou za to Moskva souhlasila s přítomností ukrajinských pozorovatelů na vlastních zařízeních.
„Nyní se už řeší - a to není moje role - pouze technické problémy náběhu celého systému,“ dodal Topolánek. Český premiér nyní poletí do Moskvy, kde ho v sobotu čeká schůzka s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Dohoda o pozorovatelských misích je klíčová pro opětovné zahájení dodávek ruského plynu do Evropy. Dosáhnout se jí podařilo až po dlouhých jednáních mezi oběma znesvářenými stranami, která zprostředkovalo právě české předsednictví Evropské unie.
Juščenko: Rusové politizují komerční spor
Ukrajinský prezident dnes obhajoval dosavadní postup své země. „Ukrajina neukradla ani kubík plynu,“ řekl Juščenko. „Pro mě je divné, že ruská strana chce problém politizovat,“ dodal. Ukrajina podle něj garantuje dodávky do Evropské unie, které dostane od Ruska.
Ruský, státem ovládaný plynárenský koncern Gazprom už dříve přislíbil, že jakmile bude dosaženo dohody o pozorovatelských misích na Ukrajině, obnoví dodávky plynu do této země. Přesto se však Evropa plynu hned nedočká. Od chvíle, kdy Rusové otočí kohouty, může trvat ještě další tři dny, než plyn do jednotlivých zemí skutečně dorazí. „Potrvá zhruba třicet hodin, než ruská strana pustí plyn na Ukrajinu. Ta ho pak může přepravit na evropskou hranici za dalších 36 hodin. Takové jsou technické možnosti potrubí,“ vysvětlil mluvčí eurokomisaře pro energetiku Ferran Tarradellas Espuny.
Co bude dál?
Zatím není jasné, kdy Rusko dodávky plynu obnoví. Ani poté, co se tak stane, však pro Evropu celý problém neskončí. Na pořad dne nyní nastupují diskuse o snížení závislosti na nespolehlivém ruském partnerovi. Ruský plyn by mohly alespoň zčásti nahradit dodávky suroviny z Norska.
„Dodávky plynu do Evropy neustále zvyšujeme. Od roku 2000 se zdvojnásobily na zhruba 100 miliard kubíků ročně. V příštích několika letech by toto číslo mělo narůst o desítky miliard,“ řekl po dnešní schůzce s Topolánkem norský premiér Jens Stoltenberg.
Česko ale o navýšení dodávek ze severu zatím neuvažuje. Od Norska kupuje čtvrtinu svého plynu a na tom se v nejbližších několika letech nejspíš nic nezmění. Topolánek dnes odmítl spekulace o možné změně kontraktů s norskými firmami před jejich vypršením v roce 2015.
Velké české zásobníky a pomoc Slovensku
Ačkoli rusko-ukrajinský spor připravil Česko o většinu dodávek zemního plynu, průmysl ani domácnosti to nepocítí. Poděkovat za to mohou velkým zásobníkům plynu, které stále ukrývají zhruba 1,5 miliardy kubíků. Česká republika by se tak bez ruských dodávek obešla zřejmě až do konce zimy.
Lubor Veleba, jednatel RWE Gas Storage:
„ČR je velmi dobře vybavena skladovacími kapacitami. V evropském průměru se dá říct, že podíl skladovacích kapacit na spotřebě je kolem 15 procent, v České republice je to dvojnásobek.“
