Rusko chce být silnou ekonomikou, zatím ale prý míří do propasti

Moskva – Jak do roku 2020 zlepšit ekonomický vývoj? Rusko už má jasný plán. Potřeba je zlepšit hlavně hospodářství v regionech. Pomoci k tomu má třeba modernizace transsibiřské magistrály. Snaha zlepšit ekonomickou situaci země přichází právě v době, kdy v Rusku sílí kritika tamního hospodářství. Třeba podle vlivného ruského bankéře Pjotra Avena, kterého citoval list Vedomosti, Rusko směřuje do propasti a nynější hospodářská stabilita je jen zdání.

Pjotr Aven, ruský bankéř

„Ekonomicky se opět vracíme k sovětským časům: když Michail Gorbačov přišel k moci, země měla obrovské rezervy, nízký dluh a vysoké ceny ropy. Ale za tři, čtyři roky peníze skončily a objevil se obrovský zahraniční dluh.“

Podle Avena ruská ekonomika stále více připomíná svou sovětskou předchůdkyni. Jeho názor sdílí i šéf banky MDM Oleg Vjugin, podle kterého ruský státní rozpočet nápadně připomíná sovětský rozpočet z druhé poloviny 70. let. Výdaje státní kasy se prý tehdy stejně jako dnes orientují především na sociální sféru a vojenství.

1 minuta
Rusko chce být silnou ekonomikou
Zdroj: ČT24

Vláda slibuje rozvoj regionů

Ruská vláda chce stůj co stůj kritikům vzít argumenty z ruky. Hospodářství osmé nejsilnější ekonomiky světa má povzbudit například výstavba pěti set nových hřišť. Ta mají v zemi vyrůst do osmi let kvůli fotbalovému šampionátu. Akce světového formátu by ale zároveň měla přivést investory ze Západu, které Rusko potřebuje. Jejich zájem má posílit i obnova stávající a budování nové infrastruktury.

„V příštích letech budeme modernizovat transsibiřskou magistrálu a rozšiřovat kapacitu Baikal Amur,“ slíbil ruský premiér Vladimir Putin. Do infrastruktury chce země nalít 25 miliard rublů. A za dalších 24 miliard postaví kosmodrom Vostochny. Výstavba začne v roce 2011 a z prvního vesmírného přístavu se bude dát startovat už za 5 let. „Nový kosmodrom umožní naší zemi, že se přímo dostaneme do vesmíru. Budeme ho také využívat na zkušební pilotní lety,“ dodává předseda vlády.

Podmínky zejména na východě země, který patří k nejzaostalejším částem rozlehlého Ruska, by měly zlepšit i nové dohody o dodávkách plynu přes Ukrajinu. Podle Putina bude totiž Rusko do roku 2020 vyrábět až 100 miliard metrů krychlových plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...