Rusko a Ukrajina opět ve spárech obchodní války

Kyjev – Na rusko-ukrajinské hranici vzplála obchodní válka. Spory začaly už na konci července kvůli cukrovinkám firmy Roshen. Ty údajně obsahovaly toxické látky, a tak hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko označil veškeré ukrajinské zboží za rizikové a zatížil je přísnými kontrolami. Přes hranice tak v praxi nic neprojde. Ukrajina se proti postupu Kremlu ostře ohradila, její hospodářské ztráty jdou do miliard.

Kamiony charkovské ocelárny Martina Frunzeho stojí na odstavném parkovišti u hranic už týden a manažeři firmy i řidiči se marně domáhají proclení. Slyší stále to stejné: Nemáte kompletní dokumentaci a náklad musíme pečlivě prohledat kvůli nebezpečným látkám. V kamionech jsou přitom jen dráty, pletiva a plechy, na které marně čekají objednatelé, a hrozí penále. Jsou mezi nimi přitom i stavaři sportovišť pro olympiádu v Soči.

„Už takhle máme napnuté termíny. Jedeme na tři směny, abychom všechno stihli. A pak nám náklad zůstane trčet na hranici. Kromě našich dvou kamionů víme o dalších zhruba třech stovkách dalších. Nejsme první ani poslední. Všichni mají problémy,“ stěžuje si Olexandr Vasylenko, předseda představenstva ocelárny Martina Frunzeho.

Pokud by stejný režim vydržel až do konce roku, Ukrajina by mohla utrpět hospodářské ztráty v přepočtu za 50 miliard korun. Obě země však tvrdí, že současný stav není v jejich zájmu. Dohodly se alespoň na utvoření zvláštní pracovní skupiny, která by měla problémy urovnat. Rusko trvá na tom, že chce jen vyřešit administrativní a bezpečnostní otázky.

„Chceme spolu s ukrajinskými laboratořemi a zkušebnami vypracovat nové certifikáty a doklady, které by odstranily pochybnosti a rizika. Jakmile se přesvědčíme, že všechno je v pořádku, cesty zprůchodníme,“ slibuje ruský hlavní hygienik Oniščenko.

Je to trest za přibližování k Bruselu

Ukrajina ale vidí jádro sporu úplně jinak – celní blokáda je prý mstou za její námluvy s Evropskou unií, už v listopadu by totiž chtěla podepsat smlouvu o asociovaném členství a zóně volného obchodu. Kyjev nyní hrozí, že pokud Rusko neustoupí, bude si stěžovat u Světové obchodní organizace.

Nahrávám video

Analytici nicméně upozorňují, že Ukrajina už nemusí být otloukánkem Moskvy. Objem ukrajinského vývozu do Ruska dlouhodobě klesá, v květnu nedosáhl už ani na čtvrtinu z celkového exportu. Ukrajina přitom může být pro Ruskou federaci důležitým partnerem v jejím novém projektu celní unie. Mnozí proto vnímají současný postoj Ruska jako nátlak: Buď vstoupíte do celní unie s námi, anebo si běžte k EU.

„Je tu jasná politická motivace. Jestliže Ukrajina nevstoupí do chystané celní unie, bude mít problémy s vývozem svého zboží k jejím signatářům. A tohle je ukázka,“ poznamenal Michail Pogrebinskij, ředitel Kyjevského centra pro studium politiky a konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila kanadská vláda. Tarify se budou vztahovat na asi sedm set druhů zboží v celkové hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů (411 miliard korun). V plném rozsahu tak dorovnají nová cla, která v sobotu Kanadě vyměřily USA.
před 15 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.