Rusko a Ukrajina opět ve spárech obchodní války

Kyjev – Na rusko-ukrajinské hranici vzplála obchodní válka. Spory začaly už na konci července kvůli cukrovinkám firmy Roshen. Ty údajně obsahovaly toxické látky, a tak hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko označil veškeré ukrajinské zboží za rizikové a zatížil je přísnými kontrolami. Přes hranice tak v praxi nic neprojde. Ukrajina se proti postupu Kremlu ostře ohradila, její hospodářské ztráty jdou do miliard.

Kamiony charkovské ocelárny Martina Frunzeho stojí na odstavném parkovišti u hranic už týden a manažeři firmy i řidiči se marně domáhají proclení. Slyší stále to stejné: Nemáte kompletní dokumentaci a náklad musíme pečlivě prohledat kvůli nebezpečným látkám. V kamionech jsou přitom jen dráty, pletiva a plechy, na které marně čekají objednatelé, a hrozí penále. Jsou mezi nimi přitom i stavaři sportovišť pro olympiádu v Soči.

„Už takhle máme napnuté termíny. Jedeme na tři směny, abychom všechno stihli. A pak nám náklad zůstane trčet na hranici. Kromě našich dvou kamionů víme o dalších zhruba třech stovkách dalších. Nejsme první ani poslední. Všichni mají problémy,“ stěžuje si Olexandr Vasylenko, předseda představenstva ocelárny Martina Frunzeho.

Pokud by stejný režim vydržel až do konce roku, Ukrajina by mohla utrpět hospodářské ztráty v přepočtu za 50 miliard korun. Obě země však tvrdí, že současný stav není v jejich zájmu. Dohodly se alespoň na utvoření zvláštní pracovní skupiny, která by měla problémy urovnat. Rusko trvá na tom, že chce jen vyřešit administrativní a bezpečnostní otázky.

„Chceme spolu s ukrajinskými laboratořemi a zkušebnami vypracovat nové certifikáty a doklady, které by odstranily pochybnosti a rizika. Jakmile se přesvědčíme, že všechno je v pořádku, cesty zprůchodníme,“ slibuje ruský hlavní hygienik Oniščenko.

Je to trest za přibližování k Bruselu

Ukrajina ale vidí jádro sporu úplně jinak – celní blokáda je prý mstou za její námluvy s Evropskou unií, už v listopadu by totiž chtěla podepsat smlouvu o asociovaném členství a zóně volného obchodu. Kyjev nyní hrozí, že pokud Rusko neustoupí, bude si stěžovat u Světové obchodní organizace.

8 minut
Rusko-ukrajinské spory tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24

Analytici nicméně upozorňují, že Ukrajina už nemusí být otloukánkem Moskvy. Objem ukrajinského vývozu do Ruska dlouhodobě klesá, v květnu nedosáhl už ani na čtvrtinu z celkového exportu. Ukrajina přitom může být pro Ruskou federaci důležitým partnerem v jejím novém projektu celní unie. Mnozí proto vnímají současný postoj Ruska jako nátlak: Buď vstoupíte do celní unie s námi, anebo si běžte k EU.

„Je tu jasná politická motivace. Jestliže Ukrajina nevstoupí do chystané celní unie, bude mít problémy s vývozem svého zboží k jejím signatářům. A tohle je ukázka,“ poznamenal Michail Pogrebinskij, ředitel Kyjevského centra pro studium politiky a konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 18 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026
Načítání...