Moskva - Ropovody nepředstavují jen základní nástroje ekonomické aktivity celých států, ale mohou se stát nástroji politické strategie, nebo dokonce moci. Takzvané ropné krize, kvůli tranzitu ropy přes sousedy Ruska, jsou toho dokladem. Moskva přitom bude už brzy schopná změnit nejen tranzit, ale i odběratele svých ropných zásob. Právě oslavila dokončení ruské části rusko-čínského ropovodu.
Ruská ropa už není závislá jen na eurech, zájem projevili Číňani
Dosud ropa z Ruska směřovala téměř výhradně na západ, do Evropy. Nyní dochází k otočení toku směrem na východ. Ruskou část ropovodu, spojující sibiřská naleziště s raketově rostoucí Čínou, neotevřel nikdo jiný než Vladimir Putin: „Ruská část stavby je hotová. Naše čínské přátele sice ještě čeká hodně práce, musí postavit 930 kilometrů potrubí, přesto jsem si jist, že ruská ropa začne do Číny proudit už tento rok.“
Pro ruského premiéra byl projev k otevření ropovodu součástí spanilé jízdy po Dálném východě. Putin se mimo jiné národu předváděl jako excelentní řidič - na otázky reportérů odpovídal přímo zpoza volantu nového typu Lady. Navštívil také staveniště dálnice i chystanou vodní elektrárnu.
23 minut
Evropské události
I když byla ropná ceremonie na ruské poměry skromná, odstartovala v regionu Východního Amuru novou éru ruské energetické politiky, která bude nevyhnutelně ovlivňovat evropskou, a tedy i českou realitu.
Vladimir Putin, ruský premiér:
„Dosud dostávala naprostou většinu naší ropy Evropa. Asijsko-Tichomořský region představoval jen malý zlomek. Nyní budeme do Číny a východasijských zemí dodávat třicet až padesát milionů tun ročně.“
Moskva počítá do budoucna s tím, že na východ poteče až třetina ropy z ruských nalezišť. Čína žízní po ropě a už teď je jejím druhým největším dovozcem. Rusko je zase světovým ropným exportérem číslo dvě. Obě země se dobře doplňují i v jiném ohledu. Zatímco Rusko těžce zasáhla hospodářská krize a shání se po investorech, Číně se hospodářský propad vyhnul. Země naopak disponuje rekordními devizovými zásobami. Obří úvěr 25 miliard dolarů, určený z části právě na stavbu dálněvýchodního ropovodu, poskytli Rusku čínští bankéři.
Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus:
„Je naprosto jednoznačné, že se Čína posouvá mezi nejvýznamnější světové mocnosti a je logické, že se Rusko orientuje tímto směrem.“
Pro Evropu se jedná o zprávu bezmála stejně důležitou jako pro Rusko a Čínu. Dosud platil bonmot, že každý ropovod má dva konce - jinými slovy, že Rusko a Evropa jsou na sobě vzájemně závislé. Zatímco Evropa potřebovala ropu, Rusko se neobešlo bez peněz za její dodávky. Jenže ruský ropovod nyní jeden konec přibral. Podle Putina je ropovod klíčový projekt, který umožní diverzifikaci vývozu strategických surovin. Navíc Moskva si může vybírat, komu vytěženou ropu prodá. To vše za situace, kdy její spotřeba roste mnohem rychleji, než stačí těžební společnosti odhalovat nové zdroje. Ropa bude stále vzácnější, boj o její zdroje stále ostřejší. Rostoucí asijské státy v čele s Čínou do něj budou promlouvat daleko agresivněji než dřív.
- Vladimit Putin otevírá rusko-čínský ropovod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1927/192682.jpg
- Vladimit Putin otevírá rusko-čínský ropovod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1927/192686.jpg
- Rusko-čínský ropovod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1927/192689.jpg
- Rusko-čínský ropovod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1927/192690.jpg
- Vladimit Putin otevírá rusko-čínský ropovod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1927/192683.jpg