Rudá ekonomická lokomotiva brzdí. Čína i tak předjíždí vyspělé země

Čína poroste v roce 2017 o 6,5 procenta, předpokládá Čínská akademie sociálních věd, která je předním poradcem tamní vlády. Tempo by tak bylo nejpomalejší za více než čtvrt století, přesto však stále více než dvojnásobné oproti vyspělým ekonomikám. Loni činil růst podle odhadů zhruba 6,7 procenta. Analytici dotázaní webem ČT24 soudí, že Čína zůstane jedním z hlavních tahounů růstu světové ekonomiky. Různé nerovnováhy, například na realitním trhu, se podle expertů podaří čínské vládě zvládnout a scénář „tvrdého přistání“ je málo pravděpodobný.

Peking nyní znepokojuje například rostoucí zadlužení bankovního sektoru a růst cen nemovitostí. Údaje za listopad ukázaly, že ceny nových domů v Číně se meziročně zvýšily o rekordních 12,6 procenta. Peking se proto snaží růst cen omezit opatřeními, která mají snížit spekulativní poptávku po nemovitostech. 

Zmatek na trh by mohly přinést i další výkyvy jüanu vůči americkému dolaru. Vloni čínská měna ztratila 6,9 procenta a propadla se na nejslabší úroveň za více než osm let. 

„Hlavním záměrem čínských politiků je mít pod kontrolou riziko, ne si dávat růstové cíle,“ řekl k tomu podle agentury Reuters ekonom společnosti Capital Securities Wang Jianhui.

  • 2010:     10,6
  • 2011:     9,5
  • 2012:     7,9
  • 2013:     7,8
  • 2014:     7,3
  • 2015:     6,9
  • 2016:     6,7 
  • 2017:     6,5 (předpověď)
  • 2018:     6,3 (předpověď)
  • Zdroj: Světová banka, Reuters, OECD

Vláda asi zmírní své stimuly

„Čínskou ekonomiku trápí množství nerovnováh. I přes zpomalení však zůstane Čína jedním z hlavních tahounů růstu globální ekonomiky,“ soudí analytik finančních trhů Jiří Cihlář z Next Finance. 

O zpomalování je přesvědčen i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Domnívá se však, že „tvrdé přistání“, tedy prasknutí realitní bubliny a s tím spojené výrazné zpomalení ekonomiky, zůstává rizikem, jehož pravděpodobnost se snížila na 20 procent. 

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč připomíná, že loni si čínské hospodářství vedlo lépe, než se ukazovalo na počátku roku. Podporovaly ji i výdaje vlády do infrastruktury, snaha zvýšit investice ve státem vlastněných odvětvích a příjimání opatření na podporu nemovitostního sektoru.

„Rapidní růst podílu úvěrů v čínské ekonomice ale pravděpodobně povede k tomu, že vláda své úsilí na poli nejrůznějších stimulů letos zřejmě zmírní,“ odhaduje Jáč. 

Jen malý dopad na Česko

Jak uvedl Zeisel, zpomalování čínské ekonomiky není dobrou zprávou pro globální ekonomiku, ale v západní Evropě i v Severní Americe roste domácí poptávka, která bude výpadek poptávky z Číny kompenzovat.  

Dodal, že spojení mezi českou a čínskou ekonomikou není přímé, ale je poměrně těsné a probíhá zejména skrze německou ekonomiku. 

Zpomalení v Číně je špatnou zprávou pro český strojírenský průmysl, který je subdodavatelem do Německa, odkud zboží putuje do Číny. Nicméně i Česko těží z rostoucí poptávky v Německu a v dalších zemích eurozóny, takže efekt snížení čínské poptávky by ani pro české producenty neměl být tak znatelný.
Viktor Zeisel
ekonom Komerční banky

O „vyvážení“ mírného zpomalení v Číně zlepšeným výkonem jiných významných regionů (USA, Rusko či Latinská Amerika) ve světě se zmínil i Jáč. 

Dopady na Evropu a tedy i na českou ekonomiku nebudou v tomto scénáři nijak dramatické, navíc mohou být vykompenzovány lepší situací v jiných exportních destinacích, dodal hlavní ekonom. 

„Pro českou ekonomiku není zpomalování čínské ekonomiky ničím příjemným. Mnohem horší by však bylo, kdyby se přestávalo dařit německé ekonomice, kam směřuje zhruba třetina českého vývozu,“ zdůraznil Cihlář. 

Reforma těžkopádných podniků

Čína by měla mít pro letošní rok flexibilnější cíl hospodářského růstu, aby měla více prostoru pro reformy. Uvedl to v pondělí člen poradního výboru čínské centrální banky Chuang I-pching. Pro růst navrhl rozpětí 6 až 7 procent, namísto nynějšího střednědobého cíle 6,5 až 7 procent.

Vláda v březnovém pětiletém plánu zachovala cíl průměrného ročního hospodářského růstu do konce desetiletí v rozpětí právě 6,5 až 7 procent. Prioritou vlády je zároveň reforma těžkopádných a nekonkurenceschopných státních podniků, zejména v těžkém průmyslu, kde mrhají zdroji a přebytečnými kapacitami zatěžují celou ekonomiku. Peking chce posílit růst v sektoru služeb, který by měl zmírnit negativní dopady restrukturalizace.

Druhou největší ekonomiku světa rovněž podkopává slabá globální poptávka, která oslabuje vývoz z Číny. Staré motory růstu tak ztrácejí dynamiku, zatímco nové stále nejsou tak silné, aby je byly schopny nahradit, což je nyní největší problém čínské ekonomiky, řekl Chiang. „Reformy by měly usnadnit ekonomickou restrukturalizaci a eliminovat z trhu 'staré kapacity',“ řekl poradce agentuře Nová Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...