Moskva – O celých 6,5 procentního bodu zvýšila v noci na dnešek ruská centrální banka úrokové sazby na nových 17 procent. Reagovala tak na pondělní nízký kurz, kdy rubl zažil nejprudší propad od finanční krize v roce 1998. Po krátkém vzestupu ale ruská měna opět klesla a tentokrát na nová minima – kurz po poledni překročil hranici 70 rublů za dolar a o hodinu později už byl na 80 RUB/USD. Odpoledne měna část svých ztrát smazala a dolar se prodával zhruba za 73 rublů. Centrální banka chystá ke stabilizaci finančních trhů další opatření.
Rubl je na novém dně, i přes zásah centrální banky
GALERIE
videogallery_493353
Intervence centrální banky měla nalákat nové zahraniční investory, zarazit růst cen a stabilizovat měnu. Ani jedno se ale nepovedlo a po ranních optimistických 58,60 rublech za dolar začala měna opět klesat, až se po poledni dostala na nové historické minimum 70 rublů za dolar. O hodinu později pak dokonce na 80 RUB/USD, posléze se ustálila na 73,10 RUB/USD. Vůči euru se poprvé přehoupl přes hranici 100 rublů. Od počátku roku ztrácí měna přes 50 procent a její pád sráží dolů ceny ruských akcií a dluhopisů.
- „V tuto chvíli panuje na trhu strach z toho, že budou zavedeny v určité formě kapitálové kontroly nebo bude omezena směnitelnost rublu, což přiživuje výprodeje ruské měny,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ERA a dodává, že těmito kroky by se velmi zkomplikoval převod rublu do jakékoliv zahraniční měny.
Dnešek bude podle ekonomů klíčový. Trh bude sledovat, zda zásah centrální banky bude dostatečný, nebo zda budou muset měnu podpořit další kroky, řekl agentuře Reuters obchodník Igor Akinšin z Alfa Bank. Analytici Eurasia Group se domnívají, že pokud zvýšení sazeb pád rublu nezastaví, přijdou na řadu méně ortodoxní kroky.
"Viděli jsme, že se rubl dostal pod ohromný tlak a oslaboval o mnoho procent. Centrální banka musí hasit riziko a obětovat tím ruskou ekonomiku. Pokud očekáváme v ruské ekonomice relativně hlubokou recesi, bude bezpochyby spojená i s mnohými krachy firem, říká analytik Tomáš Vlk z Patria Finance.
Kurz dolaru vůči rublu
Sobotka: Evropa potřebuje stabilní Rusko
Nejenom bezpečnostní, ale také ekonomická stabilita v Rusku, ale i na Ukrajině, je pro Evropu důležitá, je přesvědčen český premiér Bohuslav Sobotka. Ekonomická destabilizace Ruska podle něj může mít v krátkodobém horizontu negativní vliv na hospodářský růst v Evropě. „Mohou tady být i určitá rizika například pro stabilitu bankovního systému,“ dodal Bohuslav Sobotka.
Šéf komory pro styky se SNS: České firmy musí vydržet
Otřesy ruské ekonomiky přinesou obtížné období pro české firmy, které v Rusku obchodují. Výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust je přesvědčen, že nyní hrozí, že jejich partneři nebudou platit. „Ruský podnikatel, potenciální partner našich firem, se daleko složitěji dostává k financím, jimiž by měl uhrazovat obchody, které tam chtějí české firmy uzavřít,“ řekl František Masopust.
Je však přesvědčen, že české firmy, které chtějí v Rusku podnikat i nadále, by se měly pokusit obtížné období přežít. „Ten, kdo je nechá na holičkách tím, že odejde – i když vynuceně – potom těžko získává důvěru zpět,“ upozornil.
Za vším je ropa a sankce
Měna se hroutí hlavně kvůli příliš levné ropě, ta může podle některých analytiků klesat i dál. Ekonomiku ale oslabují také západní sankce. A očekává se jejich další přitvrzení. „Ropa dále padá, čínský průmysl oslabuje, to bude mít další dopad na ceny ropy. Opec nechce snižovat produkci. Musíme si uvědomit, že polovina příjmu ruského rozpočtu je závislá na exportu ropy. Pokud bude tlak na ceny ropy pokračovat a analytici předpovídají, že je možné aby spadly až na 40 dolarů, tak by to bylo pro Rusko hodně špatné,“ říká Jan Macháček, komentátor Respektu.
„Centrální bance se bude jen velmi těžko stabilizovat rubl v situaci, kdy pokračuje výprodej na ropném trhu,“ uvedl podle agentury Reuters Vladimir Miklaševskij z Danske Bank. Cena ropy Brent dnes poprvé za pět a půl roku sestoupila pod 60 dolarů za barel a ze svého červnového maxima ztrácí už téměř 50 procent.
„Na začátku byl obrovský propad důvěry vůči Rusku, přišly sankce, přišel nečekaně prudký pokles cen ropy a nyní ještě ten nárůst úrokových sazeb, který je sice určitou teoretickou a částečně i praktickou podporou rublu, ale současně podkopává možnosti byznysu v domácí ekonomice. Budou mít za následek další negativní dopad do investic a potažmo do spotřeby,“ shrnuje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
František Masopust naopak vliv sankcí nevidí, na to, aby se projevily na propadu rublu, podle něj fungují příliš krátce. „Propad rublu není otázka sankcí, propad rublu má spoustu jiných zdůvodnění včetně úniku kapitálu, se kterým se Rusko v současné době potýká,“ míní výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS. „Sankce škodí a budou škodit, ale ten moment teprve přijde, jestliže budou pokračovat,“ dodal.
Jak situaci hodnotí ekonomičtí analytici:
GALERIE
videogallery_493397
Putinova podpora se zřejmě pomalu drolí
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka už se mezi Rusy objevují hlasy, které Putinovi vracejí jeho sliby ohledně prosperity. „Jak říká jeden z internetových přispěvatelů – stačí jeden velký ropný otřes a hned se ukazuje, na čem ta stabilita stála. Jenom na cenách energetických surovin,“ vysvětluje Dvořák.
Šéfredaktorka ruskojazyčného týdeníku Pražský telegraf Natallia Sudlianková je však přesvědčena, že Vladimir Putin současnou krizi ustojí. „Má velké zlaté rezervy, má své partnery ve světě, kteří jsou ochotni půjčovat a s Ruskem spolupracovat. Vladimir Putin v žádném případě neodstoupí, není to Boris Jelcin,“ odmítla Sudlianková srovnání se situací na konci 90. let, která vedla k Jelcinově rezignaci.
Ruské HDP by mohlo v příštím roce klesnout o více než 4,5 %, přitom země původně počítala s jednoprocentním růstem. Mezi ekonomy se tak začínají šířit spekulace o návratu Ruska k mimořádnému režimu roku 1998, kdy rychlý pád rublu donutil zemi k vyhlášení platební neschopnosti.
Kosmetické salony a restaurace zejí prázdnotou
Podle reportáže moskevského listu Komsomolskaja pravda krize jako první zasáhla služby. V kosmetických salonech v centru města se klientela snížila o třetinu a ti, kdo přece jen přišli, počítají peníze. Cena kosmetických přípravků se počítá v dolarech a eurech a strmý pád kurzu rublu je na účtech znát.
Naopak krejčovským dílnám se daří. „Plášť Channel stojí 300 000 rublů (100 000 korun), v Miláně možná o trochu méně, ale musíte připočíst letadlo, hotel, taxi,“ počítá ceny luxusního zboží moskevská krejčová Oksana Kosarjovová. „U nás i s cenou drahého kašmíru takový plášť přijde na 45 000 rublů (15 000 korun). A je to na míru,“ dodává.
Místo návštěvy restaurací nakupují Moskvané potraviny v obchodech a vaří si doma. Naprosto posvátná je v tomto smyslu novoroční hostina, na té obyvatelé metropole nešetří. „Kaviár a šampaňské kupují jako jindy, žádné šetření,“ hlásí Vladimir Rusakov z potravinářské společnosti X55 Retail Group.
Hospodářské těžkosti Moskvanů mají ale i jiný efekt. Peníze, které rychle ztrácejí hodnotu, neváhají lidé investovat do cenností a hlavně drahých automobilů – v salonech mizí limuzíny, sportovní auta i SUV.