Praha - Boj ministrů o rozpočtové miliardy začíná vrcholit. Ministři chtějí například přidat víc peněz na stavbu silnic a dálnic nebo na zvýšení počtu policistů. Vláda musí rozpočet předložit sněmovně do konce září. Kvůli chystaným předčasným volbám ale hrozí, že nová vláda nestihne do konce roku rozpočet schválit. Česku by tak hrozilo rozpočtové provizorium, které by znamenalo například zastavení dotací z evropských fondů. I kdyby nová sněmovna stihla schválit rozpočet včas, bude se zřejmě měnit. Zatímco levice chce přidat víc peněz do sociální oblasti, pravice by posílila investice do ekonomiky.
Rozpočtové provizorium: Kdy by nastalo a co by znamenalo?
Ministr financí Jan Fischer už začíná mít jasno, na co přidá peníze v rozpočtu: pět miliard by šlo navíc na stavbu nových silnic a dálnic, minimálně tři a půl miliardy na zvýšení dotací do zdravotnictví a šest set milionů by připadlo na zvýšení počtu policistů a hasičů. Požadavky ministrů za desítky miliard ale už odmítl. Fischer ale zřejmě rozpočet do sněmovny předkládat nebude. Přesto, že nejdůležitější zákon roku musí vláda poslat do sněmovny nejdéle 30. září.
Pokud by prezident Miloš Zeman sněmovnu do konce září rozpustil, poprvé v historii by vláda nemohla rozpočet předložit. Bylo by to až na vládě, která vzejde z předčasných voleb.
Aby Česku po případných předčasných volbách nehrozilo rozpočtové provizorium, musí nová vláda vzniknout do konce listopadu. Schvalování rozpočtu i při zkrácení všech lhůt trvá ve sněmovně zhruba měsíc.
- „Čím dříve budou předčasné volby, tím větší je šance, že nová sněmovna stihne schválit návrh státního rozpočtu na rok 2014,“ upozornil Miroslav Kalousek (TOP 09).
Co znamená rozpočtové provizorium?
• Každý měsíc putuje na mzdy, sociální dávky nebo důchody pouze dvanáctina rozpočtu z předchozího roku.
• Dochází ke značnému omezení investic.
• Není možné čerpat peníze z evropských fondů.
Provizorium by ohrozilo nejen čerpání evropských fondů, ale i domácí investice. Třeba do nových silnic nebo domovů důchodců. Během provizoria totiž vláda každý měsíc uvolňuje na povinné výdaje státu – mzdy, sociální dávky nebo důchody – jednu dvanáctinu loňských výdajů.
Letošní rok je přitom velmi sporý a neobsahuje, i kvůli problémům s čerpáním fondů, zásadněji výdaje na europrojekty. Naopak příští rok se počítalo s výraznějším vydáním z rozpočtu na programy dotované EU - s tím, že je Brusel vždy proplácí až ex-post.