Rozpočtové provizorium: Kdy by nastalo a co by znamenalo?

Praha - Boj ministrů o rozpočtové miliardy začíná vrcholit. Ministři chtějí například přidat víc peněz na stavbu silnic a dálnic nebo na zvýšení počtu policistů. Vláda musí rozpočet předložit sněmovně do konce září. Kvůli chystaným předčasným volbám ale hrozí, že nová vláda nestihne do konce roku rozpočet schválit. Česku by tak hrozilo rozpočtové provizorium, které by znamenalo například zastavení dotací z evropských fondů. I kdyby nová sněmovna stihla schválit rozpočet včas, bude se zřejmě měnit. Zatímco levice chce přidat víc peněz do sociální oblasti, pravice by posílila investice do ekonomiky.

Ministr financí Jan Fischer už začíná mít jasno, na co přidá peníze v rozpočtu: pět miliard by šlo navíc na stavbu nových silnic a dálnic, minimálně tři a půl miliardy na zvýšení dotací do zdravotnictví a šest set milionů by připadlo na zvýšení počtu policistů a hasičů. Požadavky ministrů za desítky miliard ale už odmítl. Fischer ale zřejmě rozpočet do sněmovny předkládat nebude. Přesto, že nejdůležitější zákon roku musí vláda poslat do sněmovny nejdéle 30. září. 

Pokud by prezident Miloš Zeman sněmovnu do konce září rozpustil, poprvé v historii by vláda nemohla rozpočet předložit.  Bylo by to až na vládě, která vzejde z předčasných voleb.

2 minuty
Rozpočtové provizorium tématem Událostí
Zdroj: ČT24

Aby Česku po případných předčasných volbách nehrozilo rozpočtové provizorium, musí nová vláda vzniknout do konce listopadu. Schvalování rozpočtu i při zkrácení všech lhůt trvá ve sněmovně zhruba měsíc.

  • „Čím dříve budou předčasné volby, tím větší je šance, že nová sněmovna stihne schválit návrh státního rozpočtu na rok 2014,“ upozornil Miroslav Kalousek (TOP 09).

Co znamená rozpočtové provizorium?

• Každý měsíc putuje na mzdy, sociální dávky nebo důchody pouze dvanáctina rozpočtu z předchozího roku.

• Dochází ke značnému omezení investic.

• Není možné čerpat peníze z evropských fondů.

Provizorium by ohrozilo nejen čerpání evropských fondů, ale i domácí investice. Třeba do nových silnic nebo domovů důchodců. Během provizoria totiž vláda každý měsíc uvolňuje na povinné výdaje státu – mzdy, sociální dávky nebo důchody – jednu dvanáctinu loňských výdajů.

Letošní rok je přitom velmi sporý a neobsahuje, i kvůli problémům s čerpáním fondů, zásadněji výdaje na europrojekty. Naopak příští rok se počítalo s výraznějším vydáním z rozpočtu na programy dotované EU - s tím, že je Brusel vždy proplácí až ex-post.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 18 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 23 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...