Ropný byznys fandí Clintonové. Na kampaň získala dvakrát víc než Trump

I když historicky je ropný a plynárenský průmysl oporou republikánů, víc peněz na kampaň pro americké prezidentské volby tentokrát míří ke kandidátce demokratů Hillary Clintonové. Podle analýzy Wall Street Journal získala od lidí z ropného byznysu skoro dvakrát více než republikánský adept Donald Trump.

Zaměstnanci v ropném a plynárenském průmyslu darovali ke konci července na prezidentskou kampaň demokratce Hillary Clintonové 525 tisíc dolarů (zhruba 12, 6 milionu korun), zatímco Donaldu Trumpovi 149 tisíc dolarů (3,6 milionu korun).

Další peníze manažeři i pracovníci z oboru zasílali na účty vedené u národních výborů demokratické a republikánské strany. I v tomto případě Clintonová bodovala. Vybrala 650 tisíc dolarů (15,6 milionu korun), zatímco Trump má 470 tisíc dolarů (11,3 milionu korun).

  • Hillary Clintonová - 1,175 milionu dolarů
  • Donald Trump - 619 tisíc dolarů

Po sečtení se ukazuje, že lidé působící v plynařské a ropné branži přispěli Clintonové zhruba dvakrát více než Trumpovi. Volební pravidla sice zabraňují společnostem, aby přímo sponzorovaly kandidáty, ale dary od zaměstnanců mohou přinést obrázek toho, ke komu se přiklánějí, uvádí Wall Street Journal.

List se zaměřil na konkrétní příklad společnosti ExxonMobil, což je největší veřejně obchodovaná ropná firma na světě. Z řad jejích zaměstnanců přišlo 175 darů směrem k demokratické kandidátce v celkové hodnotě zhruba 18 tisíc dolarů. Naopak v případě republikánského zástupce přišel dar jen od jediného zaměstnance ExxonMobil. Z Amerického ropného institutu nepřispěl Trumpovi nikdo. List ještě dodává, že údaje zahrnují dary přesahující 200 dolarů (4800 korun).

Trumpovi zastánci podle listu poznamenávají, že Trump financoval velkou část svých primárek z vlastní kapsy a že se tempo shromažďování příspěvků zrychluje.

Významný spojenec republikánů

Těžařské odvětví  bylo po řadu let jedním z největších podporovatelů republikánů. V posledních 27 letech dalo do amerických voleb na půl miliardy dolarů, přičemž šedesát procent těchto prostředků šlo republikánům a jejich kandidátům.

Před čtyřmi roky získal republikánský kandidát Mitt Romney při souboji s Barackem Obamou od manažerů z ropného a plynárenského průmyslu 19,3 milionu dolarů, což pro něj byl šestý největší zdroj peněz.

Donald Trump
Zdroj: Eric Thayer/Reuters

Během dosavadní předvolební kampaně – a zejména v době primárek – poslali lidé z ropného a plynárenského odvětví stranám na 71 milionů dolarů. Z toho 90 procent prostředků spadlo do kapsy republikánům, ale jen malý zlomek získal Trump.

Stojí Trump na straně amerických těžařů?

Z Trumpových vyjádření se přitom zdá, že v energetické otázce stojí spíš na straně ropy. V květnu například prohlásil, že Obamova ekologická politika má ničivé důsledky na pracovní místa ve Spojených státech a že on je nakloněn stavbě ropovodu Keystone XL mezi Kanadou a Spojenými státy, který Obama zablokoval kvůli obavám o životní prostředí.

Odpovídá tomu i volba případného viceprezidenta, kterým by mohl být Mike Pence. Agentura Reuters v souvislosti s oznámením jeho jména uvedla, že volba Pence potěšila americký energetický průmysl, naopak dobrou zprávou to není pro obhájce alternativních zdrojů energie, protože Pence podporuje těžbu uhlí a staví se na odpor Obamově agendě o klimatických změnách.

Zároveň však Wall Street Journal upozornil na Trumpovo vyjádření v coloradské televizi před několika týdny, které se týkalo kontroverzního způsobu těžby ropy a plynu z břidlic. „Pokud město nebo stát chce zakázat hydraulické štěpení, rozumím tomu,“ uvedl. Tento postoj ale zavrhují představitelé energetického odvětví.

Těžba z břidlic je pro USA v současnosti významná. Spojené státy mají nyní více nevyužitých zásob ropy než jakákoliv jiná země na planetě. Podle nejnovější zprávy firmy Rystad Energy mají USA v rezervách neuvěřitelných 264 miliard barelů ropy. Více než polovina nevyužité ropy v USA je však právě v břidlicích, uvádí se na stránkách CNNMoney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 13 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 23 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...