Ropný byznys fandí Clintonové. Na kampaň získala dvakrát víc než Trump

I když historicky je ropný a plynárenský průmysl oporou republikánů, víc peněz na kampaň pro americké prezidentské volby tentokrát míří ke kandidátce demokratů Hillary Clintonové. Podle analýzy Wall Street Journal získala od lidí z ropného byznysu skoro dvakrát více než republikánský adept Donald Trump.

Zaměstnanci v ropném a plynárenském průmyslu darovali ke konci července na prezidentskou kampaň demokratce Hillary Clintonové 525 tisíc dolarů (zhruba 12, 6 milionu korun), zatímco Donaldu Trumpovi 149 tisíc dolarů (3,6 milionu korun).

Další peníze manažeři i pracovníci z oboru zasílali na účty vedené u národních výborů demokratické a republikánské strany. I v tomto případě Clintonová bodovala. Vybrala 650 tisíc dolarů (15,6 milionu korun), zatímco Trump má 470 tisíc dolarů (11,3 milionu korun).

  • Hillary Clintonová - 1,175 milionu dolarů
  • Donald Trump - 619 tisíc dolarů

Po sečtení se ukazuje, že lidé působící v plynařské a ropné branži přispěli Clintonové zhruba dvakrát více než Trumpovi. Volební pravidla sice zabraňují společnostem, aby přímo sponzorovaly kandidáty, ale dary od zaměstnanců mohou přinést obrázek toho, ke komu se přiklánějí, uvádí Wall Street Journal.

List se zaměřil na konkrétní příklad společnosti ExxonMobil, což je největší veřejně obchodovaná ropná firma na světě. Z řad jejích zaměstnanců přišlo 175 darů směrem k demokratické kandidátce v celkové hodnotě zhruba 18 tisíc dolarů. Naopak v případě republikánského zástupce přišel dar jen od jediného zaměstnance ExxonMobil. Z Amerického ropného institutu nepřispěl Trumpovi nikdo. List ještě dodává, že údaje zahrnují dary přesahující 200 dolarů (4800 korun).

Trumpovi zastánci podle listu poznamenávají, že Trump financoval velkou část svých primárek z vlastní kapsy a že se tempo shromažďování příspěvků zrychluje.

Významný spojenec republikánů

Těžařské odvětví  bylo po řadu let jedním z největších podporovatelů republikánů. V posledních 27 letech dalo do amerických voleb na půl miliardy dolarů, přičemž šedesát procent těchto prostředků šlo republikánům a jejich kandidátům.

Před čtyřmi roky získal republikánský kandidát Mitt Romney při souboji s Barackem Obamou od manažerů z ropného a plynárenského průmyslu 19,3 milionu dolarů, což pro něj byl šestý největší zdroj peněz.

Donald Trump
Zdroj: Eric Thayer/Reuters

Během dosavadní předvolební kampaně – a zejména v době primárek – poslali lidé z ropného a plynárenského odvětví stranám na 71 milionů dolarů. Z toho 90 procent prostředků spadlo do kapsy republikánům, ale jen malý zlomek získal Trump.

Stojí Trump na straně amerických těžařů?

Z Trumpových vyjádření se přitom zdá, že v energetické otázce stojí spíš na straně ropy. V květnu například prohlásil, že Obamova ekologická politika má ničivé důsledky na pracovní místa ve Spojených státech a že on je nakloněn stavbě ropovodu Keystone XL mezi Kanadou a Spojenými státy, který Obama zablokoval kvůli obavám o životní prostředí.

Odpovídá tomu i volba případného viceprezidenta, kterým by mohl být Mike Pence. Agentura Reuters v souvislosti s oznámením jeho jména uvedla, že volba Pence potěšila americký energetický průmysl, naopak dobrou zprávou to není pro obhájce alternativních zdrojů energie, protože Pence podporuje těžbu uhlí a staví se na odpor Obamově agendě o klimatických změnách.

Zároveň však Wall Street Journal upozornil na Trumpovo vyjádření v coloradské televizi před několika týdny, které se týkalo kontroverzního způsobu těžby ropy a plynu z břidlic. „Pokud město nebo stát chce zakázat hydraulické štěpení, rozumím tomu,“ uvedl. Tento postoj ale zavrhují představitelé energetického odvětví.

Těžba z břidlic je pro USA v současnosti významná. Spojené státy mají nyní více nevyužitých zásob ropy než jakákoliv jiná země na planetě. Podle nejnovější zprávy firmy Rystad Energy mají USA v rezervách neuvěřitelných 264 miliard barelů ropy. Více než polovina nevyužité ropy v USA je však právě v břidlicích, uvádí se na stránkách CNNMoney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 2 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 20 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026
Načítání...