Praha – Pokud Německo do roku 2021 skutečně opustí jadernou energetiku, jak to navrhuje expertní komise spolkové vládě, neovlivní to plánovanou dostavbu jaderné elektrárny Temelín v Česku. Ta by měla začít dodávat proud do sítě mezi lety 2020 a 2025. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Martin Roman. Německá stopka jaderné energetice se podle něj ale nejspíš odrazí v cenách elektřiny.
Německá expertní skupina pod vedením bývalého ministra životního prostředí Klause Töpfera označuje rok 2021 za datum, kdy bude možný definitivní odklon země od jádra. Nahradit ho mají obnovitelné zdroje. Své definitivní závěry představí takzvaná etická komise na konci května. Na jejich základě pak německá spolková vláda rozhodne o definitivním osudu zbývajících jaderných elektráren v zemi.
„Když ze systému odstraníte toho nejlevnějšího výrobce, tak to logicky musí vést k nárůstu cen,“ podotýká Roman. „Pokud to Německo nakonec opravdu udělá a odstaví čtvrtinu výroby, kterou má, což mimochodem znamená 1,5násobek výroby České republiky, tak bude elektřina v tomto prostoru chybět a bude se muset něčím nahradit. Ať už se nahradí obnovitelnými zdroji, nebo plynovými elektrárnami, tak to vždycky bude dražší, než byla výroba z jádra,“ dodává Roman.
ČEZ ale kvůli možnému nedostatku energie v Německu nebude urychlovat dostavbu Temelína v Česku. Podle Romana to není možné hlavně kvůli připravenosti dodavatelů, kteří se budou na stavbě podílet. „Chceme se vyhnout problémům, které měly některé stavby v Evropě, a nechceme ustoupit od toho, že smlouva pro ČEZ bude vodotěsná, že nepřipustí to, že v půlce se zastaví výstavba, jako se to stalo ve Finsku, a dohoduje se o ceně. Energii chceme radši na začátku věnovat perfektní přípravě, chceme, aby tendr byl ukázkově transparentním tendrem na takto velkou zakázku,“ uvedl šéf ČEZu.
Martin Roman, generální ředitel ČEZ:
„Určitě můžeme postavit solární a větrné elektrárny, které mají stejnou kapacitu, kterou máme dnes. Má to ale dva problémy. Za prvé – kdo to zaplatí, protože vyrobit elektřinu ze slunce je deset- až dvacetkrát dražší než ji vyrobit z jádra. A za druhé, dnes neumíme poručit větru nebo slunci, kdy má svítit a kdy má foukat. Občané si určitě chtějí zapnout televizi nebo světlo, kdy chtějí, a ne v době, kdy svítí slunce nebo fouká vítr. Takže určitě to není tak, že může energie z obnovitelných zdrojů v horizontu několika málo desítek let nahradit klasickou energetiku.“
Smlouvu o dostavbě Temelína plánuje ČEZ podepsat v roce 2013 s tím, že spuštění nových bloků by se mělo odehrát mezi lety 2020 a 2025.
ČEZ bude investovat stovky miliard
Případný konec německé jaderné energetiky by ale mohl ovlivnit plány ČEZu právě v Německu. Ve hře je totiž výstavba uhelné elektrárny u východoněmeckých uhelných dolů MIBRAG, které ČEZ vlastní od roku 2009. MIBRAG má velké zásoby uhlí a má podporu zemské vlády, aby se tam ta uhelná elektrárna postavila," řekl Roman s tím, že stavba uhelné elektrárny v Německu by mohla ČEZ přijít na něco přes 25 miliard korun.
Celkem chce ČEZ podle Romana v příštích pěti letech investovat celkem 300 miliard korun, z toho většinu v České republice. „I v minulých letech tvořily zahraniční investice pouze pětinu toho, co jsme celkem investovali,“ upozornil šéf energetické společnosti. ČEZ zaplatil za zahraniční investice celkem 70 miliard korun, přičemž ty za posledních pět let firmě vynesly kumulovaný zisk dosahující zhruba 40 miliard. „Vyvíjejí se lépe, než jsme čekali,“ dodal.
