Řidiči, kupujte známky, viněty příští rok nebudou, vzkázal Senát

Praha - Elektronické dálniční viněty pravděpodobně nebudou zavedeny od příštího roku, ale nejdříve až za pět let. Odklad dnes schválil Senát, pro jeho platnost chybí už jen podpis prezidenta. Pro řidiče osobních aut to bude znamenat, že by nadále používali dosavadní papírové dálniční známky. Vinětám zlomila vaz především jejich cena. Podle kritiků by na nich stát inkasoval mnohem méně, než kolik nyní vybere na dálničních známkách. Nižší výnosy pro stát přiznal i Kapsch, který měl být výhradním dodavatelem vinět.

Ministerstvo dopravy roční papírové známky dalo do prodeje tradičně na počátku prosince, měsíční a desetidenní známky se budou prodávat až od ledna. Karel Hanzelka z ministerstva dopravy už dříve uvedl, že úřad kalkuluje s tím, že zatím stále platné ustanovení o vinětách se týká až ledna, tudíž nyní je nalepovací známky možné prodávat. Do ledna by se přitom mělo stihnout definitivní schválení odkladu vinět. Ceny známek se nemění, celoroční kupon stojí 1 200 korun, měsíční bude stát 350 korun a desetidenní 250 Kč. Letošní známky platí až do konce ledna 2011.

Viněty jsou prý předražené

Odpůrci vinět argumentují hlavně tím, že systém je předražený. Odkladem stát podle senátora ČSSD Karla Korytáře ušetří osm miliard korun. Podle expertů to mělo být dokonce devět až 11 miliard korun. Odklad poskytne čas „pro řádný přechod z mikrovlnného na satelitní systém výběru mýtného u osobních automobilů na dálnicích a rychlostních komunikacích“, uvedl Korytář.

S tím, že by byl systém přehnaně nákladný, nesouhlasí společnost Kapsch. Šestileté náklady na zavedení a provoz vinět vyčíslila na necelých pět miliard korun. Podle údajů firmy z června letošního roku by zavedení a provoz vinět byly ročně o půl miliardy dražší než u klasických známek. Zároveň by prý ale ubylo neplatičů, takže celkový výnos pro stát by byl po zavedení vinět ročně nižší jen o 200 milionů korun ve srovnání se známkami.

Zavedení vinět od příštího roku schválila sněmovna loni v červnu přes nesouhlas svého hospodářského výboru. Proti byl také Senát, ale poslanci ho přehlasovali. Návrh sněmovně předložili v srpnu 2008 tehdejší předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS), jeho stranický kolega a současný poslanec Pavel Suchánek a tehdejší místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL).

Dálnice D1
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...