Rezoluce z Dubaje: Země OSN by rády dohlížely na internet

Dubaj – Internet se možná bude muset podrobit silnější regulaci ze strany států. Většina zemí světa se totiž na konferenci OSN o telekomunikacích v Dubaji vyslovila pro větší roli vlád v dohledu nad internetem. Konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bude dále jednat o tom, zda se tato obecná rezoluce projeví v závěrečné dohodě, která by legitimizovala snahy států o cenzuru a omezování dosud relativně svobodného internetu.

Na středečním jednacím maratonu se diskutovalo o rezoluci, která vyzývá vedení ITU, aby „podnikla nezbytné kroky k tomu, aby hrála aktivní a konstruktivní roli“ v řízení internetu. Rezoluce se odvolává na stanovisko z roku 2005, podle něhož je „dohlížecí pravomoc nad záležitostmi spojenými s internetem suverénním právem států“.

Pro Spojené státy a další západní země to znamená prozatímní porážku. Šéf americké delegace Terry Kramer slíbil, že se bude snažit směr daný rezolucí zvrátit a zabránit snaze podřídit internet vládám pod deštníkem ITU. USA jsou v čele boje proti dohodě, která by nedemokratickým vládám poskytla pod záštitou OSN a pod záminkou boje proti kybernetické kriminalitě široké pravomoci k regulaci internetu, jeho omezování a monitorování.

V americké delegaci jsou silně zastoupeny i technologické firmy jako Google nebo Microsoft, které bojují proti návrhu evropských telekomunikačních společností účtovat poskytovatelům internetu poplatky za přístup na trhy jednotlivých zemí.

V čele je Rusko, Čína a Saúdská Arábie

Porobení internetu vládám požadují hlavně země mimo západní civilizační okruh s více či méně autoritářskými režimy, jichž je v OSN naprostá většina. V čele požadavků na větší kontrolu internetu stojí Rusko, Čína a Saúdská Arábie. Jejich cílem je, aby se pravomoci ITU rozšířily z telekomunikací i na internet, nad nímž zatím organizace žádnou moc nemá.

USA, EU a další vesměs západní země se obávají, že zvýšení regulace by mohlo znamenat konec éry otevřeného internetu, který je řízen bez větších problémů směsicí soukromých podniků a neziskových skupin. Řada návrhů na regulaci internetu již vzbudila velký odpor ze strany zastánců svobody projevu a lidských práv.

Generální tajemník ITU Hamadoun Touré prohlásil, že rezoluce je součástí kompromisu, který dá západním zemím v připravované závazné dohodě většinu toho, co chtějí. Podle delegátů byla z navrhovaných znění dohody eliminována většina zmínek o kontrole internetu, nikoli ale všechny.

Podobnost s NWICO?

List The Wall Street Journal vidí v nynějším jednání o internetu podobu se snahou Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) uzurpovat si v 70. a 80. letech pod tlakem autoritářských rozvojových zemí, komunistického bloku a západních levicových liberálů kontrolu nad globálními médií v rámci takzvaného Nového světového informačního řádu (NWICO). Připomíná, že USA a Británie na to v 80. letech odpověděly svým vystoupením z organizace a vrátily se až po její důkladné reformě.

6 minut
Komentář redaktora Technet.cz Romana Všetečky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chybějící připojištění asistence se na dovolené v cizině může prodražit

Automobilem na dovolenou do zahraničí vyrazí každý rok kolem 2,5 milionu Čechů. Podle asistenčních služeb lidé často podceňují připojištění, běžná smlouva přitom nemusí v případě poruchy stačit. Zásahy v cizině jsou násobně dražší než v Česku.
před 16 mminutami

Na Slovensko míří méně Čechů. Kvůli medvědům i politice

Zájem českých turistů o Slovensko upadá. Loni jich přijelo o dvacet tisíc méně oproti roku 2023. Podle slovenských úřadů jsou důvodem vyšší ceny i obavy z medvědů. Některé ankety ale poukazují na politický vývoj. Slovenský cestovní ruch zatím nedosáhl čísel před covidem.
před 10 hhodinami

Obce a kraje zakončily pololetí v plusu. Málo investují, míní ministerstvo

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.
před 10 hhodinami

Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
1. 8. 2025

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025
Načítání...