Restrukturalizace OKD: O práci přijde 300 lidí

Ostrava – Těžební společnost OKD potvrdila, že chystá propouštění. Od ledna 2015 přijde o práci kvůli restrukturalizaci podniku celkem 300 zaměstnanců, z toho 200 dělníků a 100 lidí v administrativních pozicích. Celkový počet zaměstnanců firmy, která se dlouhodobě potýká s nízkými cenami uhlí a provádí řadu úsporných opatření, přesahuje 11 000.

Nahrávám video

Tři stovky lidí svou práci opustí na konci letošního roku. Výpověď dostali zaměstnanci napříč všemi šachtami z ostravsko-karvinského revíru. „Na odchodu jsme se domluvili především s lidmi v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Propuštění zaměstnanci mají nárok na šest měsíčních platů. Zároveň jim chceme pomoci s hledáním nového pracovního uplatnění nebo zahájením vlastního podnikání,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt s tím, že propouštění bylo dohodnuto s odborovými organizacemi.

„Cílem je zefektivnit fungování OKD a vytvořit štíhlejší firmu, jejíž podnikání bude udržitelné a konkurenceschopné i při současných mimořádně náročných podmínkách na světových trzích s černým uhlím, kde se ceny koksovatelného uhlí za poslední tři roky doslova zřítily o dvě třetiny. Počet zaměstnanců je nutné přizpůsobit objemu těžby, která bude v budoucnosti postupně klesat,“ dodal Síbrt.

„S výjimkou opatření, která vedou ke zvýšení bezpečnosti našich zaměstnanců, šetříme napříč celou společností – to znamená, že jsme snížili investice, snažíme se recyklovat materiál v nejvyšší možné míře a tak dále,“ ujistil mluvčí OKD Marek Síbrt.

I předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík si je vědom toho, že pokles těžby se musí projevit ve stavech zaměstnanců. „Cíl je, aby to bylo sociálně nejpřijatelnější, to znamená u lidí, kteří jsou nějakým způsobem zabezpečeni,“ vysvětlil předák. Odboráři již naznačili, že pokud se nezlepší situace na trhu s uhlím, tato vlna propouštění pravděpodobně nebude poslední. Pro zotavení firmy bude klíčový hlavně příští rok.

„Nevěřím tomu, že se pro ně zajistí v rámci rekvalifikace nějaké zaměstnání. Tito lidé jsou zdravotně heandicapováni a těžko najdou práci. (…) Ono to není jenom 300 lidí. Já mám informace, že by mělo dojít k většímu snížení počtu pracovních míst,“ říká Jan Sábel, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu.

„Úřad práce je připraven pracovat s lidmi přímo na jednotlivých šachtách, pokud si o to jejich zaměstnavatel zažádá. To ale nic nemění na skutečnosti, že lidé v předdůchodovém věku, kteří pracovali celý život na šachtě, se na trhu práce velmi těžko uplatní. Složitá je i jejich rekvalifikace,“ upozornila redaktorka ČT Pavla Daňková.

S problémy se potýká celá mateřská skupina

Nízké ceny uhlí ohrožují provoz OKD a zejména jejího černouhelného Dolu Paskov na Frýdeckomístecku již delší dobu. Podle managementu je důl prodělečný. Společnost proto uvažovala o jeho uzavření ke konci letošního roku. S vládou se ale nakonec dohodla, že těžbu prodlouží do roku 2017, výměnou za to stát zaplatí 600 milionů korun na sociální programy pro propuštěné horníky. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) dokonce připustil možnost, že by stát OKD mohl koupit (čtěte víc).

Restrukturalizací prochází nejen OKD, ale také celý holding NWR, do něhož česká těžební firma patří. Věřitelé NWR schválili plán restrukturalizace koncem srpna, skupina díky němu sníží nominální zadlužení z 825 milionů eur (23 miliard korun) na 500 milionů eur (14 miliard korun) a odvrátí hrozící bankrot. Součástí opatření byla také emise nových akcií v hodnotě 118 milionů eur (3,3 miliardy korun).

„Společnost NWR není tímto krokem definitivně zachráněna, spíše bych řekl, že získala čas na to, aby nějakým způsobem zlepšila svoje hospodaření, aby se mohla dožít zlepšení situace na trhu s uhlím. Času ale nezískala zase až tolik, odhadem tak jeden, jeden a půl roku,“ řekl tehdy makléř FIO banky Daniel Marván (čtěte víc). NWR se v letošním prvním pololetí podařilo snížit ztrátu na 57 milionů eur z 396 milionů eur před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 4 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 9 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 18 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...