Restituenti by místo půdy příště mohli dostat peníze

Praha - Státu schází půda na dokončení restitucí nebo na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Důvodem prý je fakt, že Státní pozemkový fond prodal či převedl jako náhradu za jiné nevydané pozemky více hektarů, než si mohl dovolit a než říkal původní plán. Úřad proto chce pokračování dalšího výprodeje státní půdy ukončit. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až tři sta tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.

Od začátku 90. let Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ prodal či převedl oprávněným osobám jako náhradu za jiné nevydané pozemky celkem 661 000 hektarů zemědělské půdy. Bylo to však více, než si mohl dovolit i než říkal původní plán, který předpokládal vydání 500 000 hektarů. Nyní tak státu schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Úřad proto chce pokračování dalšího výprodeje státní půdy ukončit.

„Naši předchůdci s danou půdou diplomaticky řečeno hospodařili nehospodárně,“ podotkl dnes Jirsa. Vydaná půda podle něj odpovídá zhruba jedné čtrnáctině rozlohy České republiky. „Řada těch účelů byla relevantních, jako jsou převody vůči zemědělským podnikatelům, řada té půdy šla ve prospěch developerů a ne úplně na veřejné účely,“ dodal.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce tak v květnu předložit vládě k projednání novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), která má výrazně omezit další vydávání státní zemědělské půdy. Novinářům to potvrdil náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa (KDU-ČSL). Podle návrhu má SPÚ do budoucna být nejen tím, kdo státní půdu prodává či převádí, ale zároveň i tím, kdo udržuje rezervu státní půdy, případně ji směňuje či nakupuje.  

Pozemkový fond
Zdroj: ČT24

SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné také více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. To jim komplikuje současná právní úprava.

Některé převody půdy možné zůstanou

Novela nemá další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej již aktivním zemědělcům, uvedl dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.  

Podle nařízení, které loni v říjnu přijala vláda, si úřady mají ponechat v rezervě pro stavbu dálnic, průmyslových zón či protipovodňových opatření zhruba 550 pozemků o celkové výměře 245 hektarů. Více než tři čtvrtiny rezervy připadá na ministerstvo dopravy.

SPÚ však eviduje žádosti o zařazení další, výrazně větší výměry do rezerv. Například ministerstvo životního prostředí chce téměř 220 000 hektarů. K dispozici je však zhruba jen 168 000 hektarů, z toho téměř polovina je blokovaná pro restituce a další účely. Dalších více než 300 000 hektarů představují potenciální nevypořádané restituční nároky jednotlivých osob. Nikdo však v současné době neví, kolik z této výměry budou chtít lidé opravdu vydat, či zda naopak dají přednost finančnímu vypořádání.  

Ministerstvo rozeslalo materiál do připomínkového řízení v závěru února. Jeho účastníci mohou zasílat své podněty do pátku. Vzhledem k tomu, že úřad očekává velké množství připomínek, které bude muset vypořádat, se předložení novely vládě proti původním plánům mírně opozdí a stane se tak během května. Celý legislativní proces by podle předpokladů MZe mohl být uzavřen do poloviny ledna 2016 a nabýt následně účinnosti od března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 45 mminutami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 9 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 10 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 17 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
16. 7. 2025

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
16. 7. 2025
Načítání...