Řekněte věřitelům Ne, velí Tsipras. O Řecku rozhodne nedělní referendum

Atény - Řecký premiér Alexis Tsipras v projevu vyzval obyvatelstvo, aby v nedělním referendu řeklo rozhodné 'Ne' záchranným programům. Věřitelům přitom předtím napsal, že je připraven s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrhy. O nové dohodě před nedělním hlasováním odmítá jednat šéfka nejsilnější ekonomiky v Evropě Angela Merkelová i ministři financí eurozóny. Evropská centrální banka mezitím ponechala program nouzového financování pro řecké banky na dosavadní úrovni. Ta podle zdrojů Reuters činí zhruba 89 miliard eur.

Od referenda si Tsipras slibuje, že dodá váhu jeho krokům. Rozhodnutí národa chápe jako silnější než rozhodnutí vlády. Hlasování se podle něj netýká setrvání Řecka v eurozóně či v Evropské unii, „Lidé se bojí, že pokud zvolíme 'Ne', tak země vystoupí z Evropské unie. V neděli budeme rozhodovat o tom, jestli přijmeme konkrétní dohodu,“ pronesl řecký premiér v projevu, který vysílalo několik řeckých i zahraničních stanic.  

Řeky vyzval, aby v referendu podmínky věřitelů odmítli. „Ne neznamená jen heslo, jde o rozhodující krok pro lepší dohodu, kterou chceme podepsat okamžitě po referendu.“ Již samotné vyhlášení referenda podle Tsiprase přimělo evropské partnery k zlepšení nabídky ohledně řeckého dluhu.

Alexis Tsipras k národu:

„Je třeba zastavit cestu, která dovedla zemi na pokraj bankrotu. Platy, důchody a platy občanů se neztratí na oltáři účelovosti a vyděračství. Vyzývám vás, abyste podpořili naši snahu a nepřijali memoranda, která škodí Evropě. Otevřeme novou, světlou stránku demokracie. Je to naše odpovědnost vůči našim rodičům, dětem i nám samotným. Je to náš dluh vůči historii.“

Ve své řeči také ujistil, že chce s partnery dále jednat. „Řecká vláda zůstává u vyjednávacího stolu a bude tam i v pondělí po referendu,“ prohlásil. Zároveň odsoudil eurozónu za to, že o několik dní neprodloužila dosavadní záchranný program, který skončil o úterní půlnoci, aby nenastaly potíže s pohybem peněz. „Osobně jsem nečekal, že nám demokratická Evropa nedá čas a prostor,“ prohlásil premiér s tím, že „převaha extrémních konzervativních kruhů vyústila v udušení bank“.

Premiér také řekl, že věřitelé i domácí opozice vydírají řecké voliče, aby je přinutili hlasovat v referendu „ano“, s tím, že je jinak čekají nepřekonatelné obtíže. „Poplašné sirény vás žádají, abyste řekli 'ano' všemu, a stali se tak spoluviníky pokračování memoranda“. Tsipras ale řecké obyvatele ubezpečil, že omezení výběrů v bankách je jen dočasné a že o své mzdy a důchody nepřijdou. „Jsem si plně vědom potíží a osobně se zavazuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby byly dočasné,“ slíbil.

Žádné jednání před referendem

O budoucnosti Řecka, které je oficiálně v platební neschopnosti, se tak nejspíše rozhodne až po referendu. Ministři financí eurozóny se na mimořádné konferenci shodli, že s dalšími jednáními s řeckou vládou počkají, jak hlasování dopadne. „Vzhledem k politické situaci, odmítnutí dřívějších návrhů, referendu, které se bude konat v neděli, a stanovisku řecké vlády, která radí volit 'ne', nevidíme v tuto chvíli žádný důvod k dalším jednáním,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselblom.

Žádná další jednání o návrzích nebo finančních záležitostech se v příštích dnech neuskuteční ani mezi řeckými úřady a věřitelskými institucemi. „Velmi se za tuto situaci omlouvám, vzhledem k tomu, jak silné je odhodlání řeckého lidu být součástí Evropy a zůstat součástí eurozóny, v čemž je plně podporujeme,“ prohlásil Dijsselblom.

  • Šéfka MMF Lagardeová doufá, že referendum vnese do situace více světla a jistoty. Nyní je totiž podle ní stav jednání dost nejasný.

Euroskupina měla diskutovat o novém návrhu Řecka, jehož vláda v úterý požádala eurozónu o nový záchranný program na dva roky a o zmírnění dluhu. Řecký ministr financí Janis Varufakis po telekonferenci uvedl, že ministři financí eurozóny mají za to, že nejnovější řecké návrhy týkající se dohody o záchranném programu se ubírají „správným směrem“.

Na výsledky nedělního hlasování chce počkat i německá kancléřka Angela Merkelová. „Spolková vláda vyčká na referendum. Před ním nemůžeme jednat o žádném jiném pomocném programu a ani by to nešlo bez mandátu německého spolkového sněmu,“ vysvětlila. Sarkasticky se k situaci vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble: „V první řadě si Řecko musí ujasnit, co vlastně chce.“ Německo přitom může přijít o vše, co Řecku půjčilo, v krajním případě až o 84 miliard eur.

Jeden krok k dohodě a dva kroky zpátky

Ostrá slova Alexise Tsiprase poněkud kontrastují s jeho včerejším vzkazem věřitelům, že je připravený s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrh. „Řecký premiér taktizuje, dobře věda, že Angela Merkelová a další vůdčí osobnosti eurozóny mu svým chováním v posledních týdnech a dnech daly najevo, že udělají všechno pro to, aby mohly Řecko i nadále vydržovat, když jim za to Tsipras nabídne minimální krytí, že Řecko něco dělá,“ soudí politolog Petr Robejšek.

Domnívá se, že většina hlasujících bude nedělní plebiscit chápat jako rozhodnutí o setrvání či opuštění měnové unie, navzdory Tsiprasovým slovům. „Řekové budou chápat referendum jako 'Ano' nebo 'Ne' vůči jejich členství v eurozóně, které většina lidí, aniž by měli ekonomické vzdělání, velmi dobře chápe jako možnost dalšího vydržování. Je velmi nepravděpodobné, že by referendum svojí většinou bylo zodpovězeno 'Ne'.“

Jiný pohled na situaci v Řecku má ekonomka Ilona Švihlíková. „Na referendu je potřeba trvat, neustoupit a samozřejmě respektovat výsledek. Řekové mají primární právo rozhodovat o tom, jakým způsobem pokračovat dál. Nota bene po tom, co si prožili, po těch sedmi letech utrpení,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 6 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...