Řecko zatím další peníze nedostane

Brusel – Na další finanční injekci od Evropské unie si musí nechat Řecko zajít chuť – alespoň prozatím. Mezi členskými státy EU panují velké neshody, přestože oficiálně tvrdí, že na podobná rozhodnutí je příliš brzy. Píše o tom deník Financial Times Deutschland. Některé země připouští, že by Řekové mohli opustit eurozónu, pokud nedostojí svým závazkům. Podle českého ministra financí Miroslava Kalouska Řecko nejspíš nedostane ani peníze od Mezinárodního měnového fondu.

Situací v Řecku, která se rychle zhoršuje navzdory loňské finanční pomoci mezinárodního společenství, se v pondělí zabývali ministři financí eurozóny, dnes o ní diskutovali ministři celé sedmadvacítky. Kvůli neshodám ovšem projednávání celého bodu odložili až na červnový summit EU, kde se jím budou zabývat premiéři a prezidenti. Jen omezené šance má Řecko i na to, aby získalo peníze od Mezinárodního měnového fondu.

„Tam jsou naprosto jasné podmínky a já si myslím, že jako členové Mezinárodního měnového fondu můžeme být zcela klidní. Ty podmínky Mezinárodního měnového fondu neumožňují bez splnění tu tranši (další část pomoci) uvolnit. Pokud jí uvolní, tak jedině za určitých předpokladů a podmínek,“ podotkl Kalousek.

Nahrávám video

Názory na řešení svízelné situace Řecka se značně liší, podle Financial Times Deutschland například německý ministr financí Wolfgang Schäuble navrhuje prodloužení splatnosti všech řeckých dluhopisů. S tím ale někteří nesouhlasí.

„Nejprve musí Řecko splnit cíle stanovené pro rok 2011. Pak je třeba se ujistit, že průběh privatizace uspokojuje představy Evropské komise i Evropské centrální banky. Jen pokud budou tyto podmínky splněny, můžeme Řecku nabídnout nějaké úlevy,“ prohlásil předseda ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.

O další finanční pomoci nad rámec již přislíbených 110 miliard eur nechce zatím slyšet téměř nikdo. „Dokud Řecko neudělá svoje domácí úkoly, žádné peníze k němu nepřitečou,“ prohlásila dnes před začátkem druhého dne jednání ministrů financí EU rakouská ministryně Maria Fekterová.

Rakousko by chtělo vystrkat Řecko z eurozóny

EU a Mezinárodní měnový fond zkoumají, zda vůbec mohou Řecku uvolnit další část původní finanční pomoc, když země očividně neplní dohodnuté podmínky, kam patří zejména privatizace státních podniků. Právě Rakousko přitom hrozí, že současné chování může Řecko přivést mimo eurozónu.

„Řecko stále zůstává ve stejném stavu, jaký jsme měli v sedmdesátých letech. Takhle to prostě nefunguje. Pokud jste se k euru dostali podvodem, tak nyní musíte splnit své domácí úkoly, které vám dovolí zůstat v eurozóně,“ dodala.

Naopak proti odchodu Řecka z měnové unie se včera ostře postavila německá kancléřeka Angela Merkelová. Takový krok nemá žádný právní podklad a podle ní by byl proti zájmům všech zemí měnové unie včetně Německa.

Evropská komise se zároveň staví proti možné restrukturalizaci řeckého dluhu, která by de facto znamenala státní bankrot. Proti zapojení soukromých investorů do záchrany Řecka se ostře postavila i Evropská centrální banka, obává se totiž, že by to způsobilo prudkých růst rizikových prémií dluhopisů zadlužených zemí eurozóny.

Kontrola Řecka se protáhne

Ministři financí Evropské unie se dnes v otázce Řecka shodli na jediném - mise Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, která prověřuje, jak Řecko plní podmínky úvěru, nakonec stráví v zemi týden navíc. Kontroloři měli původně opustit zemi už ve středu, zatím ale nedostali od Řeků všechny požadované odpovědi.

Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 58 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 16 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...