Řecko schválilo referendum. Podle šéfky MMF bude neplatné

Řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Proběhne 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras. Předseda vlády vyjádřil přesvědčení, že v referendu „řecký lid řekne důrazně ne ultimátu“ věřitelů. Ministři financí eurozóny ale Aténám jasně vzkázali, že pokud země nepřistoupí na požadavky Evropské unie, skončí záchranný program už v úterý. Pokud se tak stane, bude podle šéfky MMF Christine Lagardeové řecké referendum neplatné.

Pro vládní návrh referenda hlasovalo 178 poslanců, proti 120 a dva se hlasování zdrželi. Pro plebiscit o dohodě s věřiteli byla vládní radikální levice a její spojenci z řad nacionalistů a krajní pravice. Proti byli především konzervativci, socialisti a komunisti.

Debata v parlamentu byla bouřlivá. „Nebudu se pana Schäubleho dožadovat povolení uspořádat referendum,“ prohlásil Tsipras k pochybnostem o smyslu referenda a s narážkou na německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který patřil mezi hlavní kritiky řecké neústupnosti. „S důstojností národa si nelze zahrávat,“ dodal řecký premiér.

Tsiprasův konzervativní předchůdce Antonis Samaras současnému šéfovi vlády vytkl, že se referendem schovává za lid, místo toho, aby rozhodl sám. Referendum navíc podle něj nemá smysl v situaci, kdy věřitelé jednání s Řeckem ukončili.

Organizace referenda zatím pokulhává

Schválené referendum bude prvním referendem v zemi za 41 let. Řekové naposledy v referendu hlasovali v roce 1974 o zrušení monarchie. Občané se v něm tentokrát budou moci vyjádřit ke dvěma návrhům věřitelů, z nichž jeden je velmi odbornou analýzou udržitelnosti zadlužení, přičemž dokumenty ještě ani nebyly přeloženy do řečtiny. Uspořádání referenda bude také značně složité. Volební komise se totiž bude muset povolat pro každý okrsek, v jejímž čele však musí být právník. Ti tak často musí cestovat do vzdálených míst.

Řecko v pátek odmítlo současné podmínky požadované věřiteli a žádalo o krátké prodloužení současného záchranného programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat. Euroskupina ale v sobotu rozhodla o ukončení záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo referendum uskutečnit, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna ale oponoval, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil v otázkách Václava Moravce referendum za nesmyslné a alibistické.

44 minut
Záchranný program pro Řecko skončí 30. června
Zdroj: ČT24

Řekové vybrali za den z bankomatů 600 milionů eur

Po prohlášení premiéra Tsiprase, že řecká vláda uspořádá referendum, začali v sobotu Řekové masivně vybírat peníze z bankomatů. Obávají se, že země opustí eurozónu. Více než třetina všech bankomatů v Řecku se pak ocitla bez peněz. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že Řekové v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun). Vybraná hotovost byla nicméně nižší než v uplynulých dnech, kdy Řekové vybírali z bank více než miliardu eur denně. Bankéři ale upozorňují, že je to kvůli tomu, že hotovost může být vybírána jen z bankomatů. Průměrný denní limit pro výběr je 600 až 700 eur. 

Ztráty eura se ale Řekové alespoň prozatím bát nemusí. „Euro je řecká měna a tak to taky zůstane. Žádná země si nepřeje, aby Řecko opustilo eurozónu,“ prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Řecko ovšem musí na oplátku také něco udělat. Mimo jiné stabilizovat svůj bankovní systém - například tím, že zavede kontrolu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánovčera v 22:23

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
včera v 21:05

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...