Řecko schválilo referendum. Podle šéfky MMF bude neplatné

Řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Proběhne 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras. Předseda vlády vyjádřil přesvědčení, že v referendu „řecký lid řekne důrazně ne ultimátu“ věřitelů. Ministři financí eurozóny ale Aténám jasně vzkázali, že pokud země nepřistoupí na požadavky Evropské unie, skončí záchranný program už v úterý. Pokud se tak stane, bude podle šéfky MMF Christine Lagardeové řecké referendum neplatné.

Pro vládní návrh referenda hlasovalo 178 poslanců, proti 120 a dva se hlasování zdrželi. Pro plebiscit o dohodě s věřiteli byla vládní radikální levice a její spojenci z řad nacionalistů a krajní pravice. Proti byli především konzervativci, socialisti a komunisti.

Debata v parlamentu byla bouřlivá. „Nebudu se pana Schäubleho dožadovat povolení uspořádat referendum,“ prohlásil Tsipras k pochybnostem o smyslu referenda a s narážkou na německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který patřil mezi hlavní kritiky řecké neústupnosti. „S důstojností národa si nelze zahrávat,“ dodal řecký premiér.

Tsiprasův konzervativní předchůdce Antonis Samaras současnému šéfovi vlády vytkl, že se referendem schovává za lid, místo toho, aby rozhodl sám. Referendum navíc podle něj nemá smysl v situaci, kdy věřitelé jednání s Řeckem ukončili.

Organizace referenda zatím pokulhává

Schválené referendum bude prvním referendem v zemi za 41 let. Řekové naposledy v referendu hlasovali v roce 1974 o zrušení monarchie. Občané se v něm tentokrát budou moci vyjádřit ke dvěma návrhům věřitelů, z nichž jeden je velmi odbornou analýzou udržitelnosti zadlužení, přičemž dokumenty ještě ani nebyly přeloženy do řečtiny. Uspořádání referenda bude také značně složité. Volební komise se totiž bude muset povolat pro každý okrsek, v jejímž čele však musí být právník. Ti tak často musí cestovat do vzdálených míst.

Řecko v pátek odmítlo současné podmínky požadované věřiteli a žádalo o krátké prodloužení současného záchranného programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat. Euroskupina ale v sobotu rozhodla o ukončení záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo referendum uskutečnit, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna ale oponoval, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil v otázkách Václava Moravce referendum za nesmyslné a alibistické.

Nahrávám video
Záchranný program pro Řecko skončí 30. června
Zdroj: ČT24

Řekové vybrali za den z bankomatů 600 milionů eur

Po prohlášení premiéra Tsiprase, že řecká vláda uspořádá referendum, začali v sobotu Řekové masivně vybírat peníze z bankomatů. Obávají se, že země opustí eurozónu. Více než třetina všech bankomatů v Řecku se pak ocitla bez peněz. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že Řekové v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun). Vybraná hotovost byla nicméně nižší než v uplynulých dnech, kdy Řekové vybírali z bank více než miliardu eur denně. Bankéři ale upozorňují, že je to kvůli tomu, že hotovost může být vybírána jen z bankomatů. Průměrný denní limit pro výběr je 600 až 700 eur. 

Ztráty eura se ale Řekové alespoň prozatím bát nemusí. „Euro je řecká měna a tak to taky zůstane. Žádná země si nepřeje, aby Řecko opustilo eurozónu,“ prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Řecko ovšem musí na oplátku také něco udělat. Mimo jiné stabilizovat svůj bankovní systém - například tím, že zavede kontrolu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...