Atény − Řecká vláda odmítá dále plnit podmínky záchranné pomoci, kterou zemi poskytuje eurozóna. Kabinet to dnes řekl jejímu vysokému představiteli na společné schůzce s tím, že o pomoci vyžaduje novou dohodu. Šéf takzvané Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem to ale odmítl. Eurozóna podle něho už řecké dluhy přehodnocovat nechce. Atény místo toho varoval před jednostrannými kroky − Řecko podle něho bez další finanční injekce nepřežije. O změně řeckého kurzu budou evropští partneři diskutovat v příštích týdnech.
Rozhovor o budoucnosti řeckého dluhu sice trval jen půl hodiny, podle místních médií si ale Jeroen Dijsselbloem v Aténách vyslechl poměrně ostrá slova. Premiér Alexis Tsipras mu měl říci, že jeho země plní poslední čtyři roky neúspěšný program, který definitivně odmítl řecký lid ve volbách. Argumentoval přitom vysokou mírou nezaměstnanosti – bez práce je v Řecku půl druhého milionu lidí. Řeků pod hranicí chudoby je přitom ještě o půl milionů více a tamní ekonomika trpí dluhem ve výši 180 procent hrubého domácího produktu. Šéf Euroskupiny, která sdružuje ministry financí zemí platících eurem, však jeho kritiku programu odmítl. Řecko podle něho musí tvrdá opatření vydržet.
Premiérovi sekundoval ministr financí Janis Varufakis, který potvrdil, že země mezinárodní záchranný program se stávajícími závazky odmítá. Ten přitom vyprší už 28. února a prodloužení je nutné k tomu, aby potácející se ekonomika obdržela dalších 7 miliard eur. Podle Varufakise už Atény nebudou jednat s trojicí inspektorů, kteří zastupují mezinárodní věřitele − Evropskou unii, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond. Eurozóna se však vesměs shoduje, že Řecko se bez další pomoci neobejde.
Atény reformy chtějí, ale po svém
Podle řeckého ministra financí Atény další reformy chtějí, aby jim zajistily konkurenceschopnější hospodářství a dodržování vyrovnaných rozpočtů. Řecko ale dle jeho slov nesouhlasí se „samoživenou krizí deflace a nepřekonatelných dluhů“, oponoval šéfovi Euroskupiny. Už před dnešní schůzkou ale Janis Varufakis zdůraznil, že dosavadní podmínky záchranného programu jsou neudržitelné. Vláda chce prý usilovat o to, aby snížila výši splátek výměnou za jejich prodloužení, a to tak, aby se vázaly na řecký hospodářský růst.
Jeroen Dijsselbloem ovšem zdůraznil, že si Atény měly nejdříve ujasnit svůj postoj, než se rozhodly „směrovat kupředu s eurozónou“. Už dříve přitom upozornil, že pokud by řecká vláda splnila všechny sliby, které dala voličům před nedělními volbami, řecký státní rozpočet by pak „velmi brzy vykolejil“.
Navzdory tomu chce řecký ministr financí v pondělí a úterý získat pro své plány podporu Británie, Francie a Itálie. Z eurozóny se mu již dostalo varování, že ne všichni její členové jsou připraveni k ústupkům. O nové situaci budou evropští partneři diskutovat v příštích týdnech.
