Atény - Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Řecku předložily seznam 15 úsporných opatření, u nichž požadují zrychlit jejich realizaci. Podle řeckých médií si to věřitelé stanovili jako podmínku pro uvolnění další části přislíbeného záchranného úvěru. Inspektoři Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF vedli dnes večer s řeckými činiteli na toto téma telekonferenci a v úterý večer budou v rozhovorech ve stejné podobě pokračovat.
Řecko musí začít s propouštěním státních zaměstnanců, snížit nebo zmrazit platy a penze ve státní správě, ale také například zvýšit daň z mazutu nebo zavřít ztrátové státní podniky. Věřitelé také požadují, aby vláda snížila výdaje na zdravotní péči a zrychlila privatizaci.
Všechna zmíněná opatření, která EU a měnový fond požadují, tvoří součást střednědobého plánu na snížení rozpočtového deficitu. Parlament s tímto plánem vyslovil souhlas už v červnu, aby otevřel cestu ke schválení druhého záchranného úvěru. Ten Řecku eurozóna a měnový fond slíbily na červencovém summitu v Bruselu.
„Nepožadujeme více, než co bylo dohodnuto v programu pro Řecko,“ upozornil mluvčí Evropské komise Amadeo Altafaj. „Žádná nová úsporná opatření nejsou na stole,“ dodal s tím, že jde jen o naplnění už dohodnutých cílů. Řecko má podle mezinárodních institucí například intenzivněji pracovat na zvýšení výběru daní, rychleji propouštět státní zaměstnance nebo rychleji zavírat ztrátové podniky.
Bob Traa, zástupce MMF v Řecku
„Míč je na řecké straně. Zavádění (dohodnutých reforem) je naprosto zásadní.“
Inspektoři před dvěma týdny přerušili kontrolu v Aténách, neboť zjistili, že Řecko neplní všechny závazky tak, jak se k nim před přijetím zavázalo. Inspektoři se dnes měli do Atén vrátit, z technických důvodů tak ale neučinili. Místo toho se uskutečnila pouze zmíněná telekonference a mise odletí do Atén později.
„Vedly se plodné a smysluplné diskuse,“ prohlásilo po ukončení dnešních rozhovorů řecké ministerstvo financí. „Zítra ráno budou týmy technických expertů, které jsou už v Aténách, dál rozpracovávat některé podrobnosti a telekonference se zopakuje zítra ve stejnou dobu,“ sdělilo ministerstvo. Pokračování telekonference v úterý večer potvrdil mluvčí Evropské komise Amedeu Altafaj.
Řecko od loňského jara čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Na této pomoci je země životně závislá, a pokud by nedostala další část úvěru, už v říjnu jí dojdou peníze. Konečný verdikt, zda Řecko dostane i další část úvěru, přitom do konce září padne jen těžko. „Myslím si, že je v tuto chvíli stále pravděpodobnější, že ty peníze dostane. Já osobně sázím na pokračování strategie odsouvání problémů,“ míní analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.
Řecký ministr financí: Řecko by nemělo být obětním beránkem
Podle řeckého ministra financí Evangelose Venizelose používají mezinárodní instituce Řecko jako „snadnou omluvu jejich vlastní nedostatečné schopnosti vypořádat se s krizí“. Venizelos ve svém prohlášení zároveň zdůraznil, že Evropa a Mezinárodní měnový fond zatím „nedaly definitivní a kompetentní odpověď na útoky proti euru“.
Úspory brzdí řecké hospodářství
Evropská unie a měnový fond podmínili poskytnutí úvěru snižováním deficitů řeckých veřejných financí. Řecko proto schválilo už několik balíčků úsporných opatření. Ta ale zároveň brzdí růst tamního hospodářství, a tak znesnadňují snižování deficitů. Ve druhém čtvrtletí letošního roku řecká ekonomika propadla o 7,3 procenta. Za celý letošní rok by měla sklouznout podle vládní prognózy o 5,5 procenta. V recesi setrvá zadlužená země i v příštím roce a pokles tak zaznamená již čtvrtým rokem za sebou. Napřesrok by měl pokles nicméně zmírnit na 2,5 procenta.
Řekové se proti utahování opasků bouří. Pro vystoupení z eurozóny však většina z nich není. Pouze komunistická strana se domnívá, že by to bylo řešení. Pravicová opozice volá po předčasných volbách, nicméně zatím nepředstavila žádný konkrétní plán, jak se z krize dostat.
