Řecké volby nezabraly: Burzy klesají, euro oslabuje

Praha/Londýn – Ani vítězství stran podporujících záchranný program v řeckých parlamentních volbách nezmírnilo obavy investorů z dluhových problémů Španělska a Itálie. Evropské burzy se sice ráno vezly na vlně euforie, avšak ještě dopoledne otočily a do večera většinu zisků smazaly. Panevropský index FTSEurofirst 300 si podle předběžných výsledků připsal jen setinu procenta a uzavřel na 993,36 bodu. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje obchodování na burzách v eurozóně, odepsal 1,2 procenta a uzavřel na 2154,08 bodu.

Krach se nekoná - ale radost nepřichází. Evropská měna po čtyřech seancích růstu oslabila. Kolem 17:30 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,6 procenta na 1,2566 USD a k jenu kleslo o 0,3 procenta na 99,17 JPY. „Z prudkého posílení přešlo euro během chvilky ve výrazný pád. Po řeckých volbách je tak kurz přesně tam, kdy byl krátce před jejich začátkem. Nic se nezměnilo,“ připomněl hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Obavy z dalšího vývoje v Evropě nejsou znát jen na trzích starého kontinentu, přenesly se i do zámoří. Americký index Dow Jones kolem 18:15 odepisoval 0,21 procenta a klesl na hodnotu 12 740,49 bodu. Širší index S&P 500 odepisoval 0,1 procenta na 1342 bodů, index Nasdaq Composite ale 0,4 procenta přidával a pohyboval se kolem 2885 bodů.

Vladimír Pikora:

„Prvotní opilost ze skvělého výsledku řeckých voleb brzo vyprchala a zbyla po ní jen kocovina. Tou si právě teď trhy procházejí. Evropa jede stále z vršku a namele si.“

Výsledky řeckých voleb sice zpočátku oživení na trhy opravdu přinesly. Pak ale přišlo vystřízlivění. Investoři podle některých odborníků nemají ani po volbách v Řecko důvěru. „Ekonomika (Řecka) klesá už pátý rok v řadě. Nezaměstnanost roste. A státní rozpočet je na tom po posledním zvýšení daní hůř než před ním. Bankovní sektor je na pokraji kolapsu a obyvatelstvo z něj houfně vybírá vklady. Opoziční strana SYRIZA si tedy může jen mnout ruce. Až budou příští předčasné volby, bude mít ještě více hlasů než dnes. Za těchto okolností by se jen hlupák preventivně nechystal na variantu, že stejně nakonec přijde SYRIZA a s ní přijde i drachma, a tedy znehodnocení úspor v bankách,“ upozornil Pikora.

Trhy děsí Španělsko i Itálie

Optimismu nepřidávají ani zprávy z dalších zadlužených zemí. „Hlavní problémy vidíme u zemí, jako jsou Španělsko, případně Itálie a z dalších pak Irsko,“ upozornila analytička francouzské banky Société Générale Lisa Foxová. Španělský premiér Mariano Rajoy se ale nad výsledky řeckých voleb rozplýval. „Je to velmi dobrá zpráva pro Evropskou unii a euro, ale taky pro Španělsko,“ prohlásil.

Jenže ve Španělsku to vře. Horníci kvůli škrtům vyšli do ulic. Před úřady práce stojí stále víc nezaměstnaných a tento týden španělské banky čeká audit, který má ukázat, že budou potřebovat dopumpovat kapitál ve výši až 70 miliard eur. Záchranný balík už má Madrid slíbený. Ten ale vystačí jen na sanaci bank. Rostou přitom obavy, že Španělsko už brzy ztratí schopnost půjčovat si na finančních trzích.

Obavy živí vysoké výnosy, které investoři požadují ze španělských dluhopisů. Výnos desetiletých dluhopisů španělské vlády se dnes vrátil nad hranici sedmi procent, která se obecně považuje za dlouhodobě neudržitelnou. „Vrátili jsme se k obavám o Španělsko a obecně k nedůvěře v eurozónu. Všichni mají na mysli otázku, na jaké úrovni už nebude možné výnosy španělských dluhopisů financovat,“ upozornil analytik makléřské společnosti Meeschaert Wealth Management Frédéric Rozier.

Ani Francie investory nepotěšila

K nejistotě trhů přispěly i francouzské parlamentní volby. Levice tam na celé čáře vyhrála. Znamená to rozkol v tom, jak Německo s Paříží doposud Evropu léčily. „Bude to boj s Německem, které chce dál šetřit, a prezidentem Hollandem, který nečekaně získal absolutní většinu. Povede to snad ke změně evropské politiky,“ komentoval situaci editor španělského listu El País Guillermo Altares.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...