Atény - Řecký vládní kabinet jednomyslně podpořil návrh premiéra Jorgose Papandrea na vypsání referenda o pomoci eurozóny. Dnes v noci o tom s odkazem na vládní zdroj informovala agentura AP. Papandreovo oznámení vypsat referendum o přijetí další pomoci od zemí eurozóny a hlavně o podmínkách jejího poskytnutí kritizuje nejen řecká opozice, ale i evropští představitelé. Šéf eurozóny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, v úterý varoval, že Řecko čelí bankrotu a že řecké „ne“ v referendu by znamenalo úpadek země.
Referendum by se podle nejnovějších vládních informací mělo konat co nejdříve. Podle mluvčího kabinetu by se tak mělo stát ihned poté, co bude zformulována dohoda o záchranném balíku. Ministr vnitra Haris Kastanidis později podle agentury Reuters naznačil, že referendum by se mohlo uskutečnit už v prosinci.
Papandreu na úterním večerním mimořádném zasedání vlády prohlásil, že neustoupí od plánu uspořádat referendum. Připustil nicméně, že rozhodující bude páteční hlasování o důvěře vlády. Zasedání trvající sedm hodin mu nakonec dalo jednomyslně za pravdu. Papandreu nicméně připustil, že rozhodující bude páteční hlasování o důvěře vládě.
Jorgos Papandreu, řecký premiér
„Referendum bude jasným mandátem a jasným poselstvím jak pro zahraničí, tak uvnitř Řecka o naší další evropské cestě a účasti v eurozóně. Nikdo nebude moci řeckou účast v eurozóně zpochybňovat.“
Opozice referendum odmítá. I z vládních řad zní volání po novém kabinetu národní jednoty. Ten současný je rekordně neoblíbený. A ani plány na vyhlášení referenda mu na oblibě nepřidávají.
„Podle mého názoru za tím (referendum) opravdu stojí vnitropolitické důvody, kdy Papandreu necítí jednoznačnou podporu jak ze strany parlamentu, tak ze strany občanů,“ myslí si analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.
Řecko je na pořadu dne
O řešení řeckých problémů bude dnes jednat i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ve francouzském letovisku Cannes se sejdou se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) a EU a poté zvlášť s představiteli Řecka.
Státníci se budou snažit uklidnit situaci na finančních trzích, kterou vyhrotilo prohlášení řeckého premiéra Jorgose Papandrea, že vyhlásí referendum k nové pomoci od eurozóny, na níž se minulý týden dohodl summit EU. Řecká krize bude nejspíš i hlavním tématem na summitu G20, který se uskuteční právě v Cannes od čtvrtka do soboty. Summitu se mimořádně zúčastní i řecký premiér.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident
„Francie chce připomenout, že plán přijatý minulý čtvrtek jednomyslně všemi 17 členy eurozóny je jedinou možnou cestou k vyřešení problému řeckých dluhů. Vždy je legitimní dát poslední slovo lidu, ale solidarita všech zemí eurozóny nemůže fungovat, aniž by se na potřebných krocích shodli všichni. Proto Francie a Německo svolávají všechny zúčastněné evropské instituce a Mezinárodní měnový fond, aby ještě před summitem G20 probrali s řeckým premiérem podmínky, za kterých je možné naše rozhodnutí udržet.“
Německo brzkou výplatu schválené tranše úvěru Řecku zpochybnilo
Německo dnes vyplacení už schválené části úvěru pro Řecko zpochybnilo. Mluvčí německého ministra financí Martin Kotthaus prohlásil, že podle všeho stačí, když Atény dostanou nové peníze do půlky prosince. „Ta tranše ještě vyplacena nebyla… Ještě uvidíme, jak se věci vyvinou. Podle všeho, co od Řecka víme, však není naléhavě nutné, aby ta splátka přišla dříve než v polovině prosince,“ uvedl podle agentury Reuters Kotthaus.
Informaci o tom, že Řecko nejméně do referenda, které má proběhnout v prosinci, další peníze od zahraničních partnerů neuvidí, dnes agentuře Reuters potvrdily také zdroje z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Zdroj z MMF zároveň sdělil, že měnový fond chce mít jistotu, že je Řecko schopno splnit podmínky finanční pomoci. Teprve potom je fond ochoten svou část pomoci vyplatit.
Naopak podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové Řecko „s vysokou pravděpodobností“ novou tranši úvěru dostane. Dodala však, že by ráda slyšela, jak situaci Řecka hodnotí Mezinárodní měnový fond. Evropská část inspektorů mezinárodních věřitelů se minulý měsíc po mnohatýdenní kontrole v Aténách vyslovila vůči řecké finanční situaci velmi kriticky, uvolnění úvěru však doporučila.
Summit zemí platících evropskou jednotnou měnou minulý čtvrtek schválil pomoc ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,25 bilionu korun). Eurozóna se po dohodě s bankami také rozhodla o odpisu asi 50 procent řeckých dluhů. Atény se tak zbaví závazků za zhruba 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Celkové zadlužení, které teď činí zhruba 160 procent hrubého domácího produktu a neustále se zvyšuje, by se mělo do roku 2020 snížit asi na 120 procent HDP.
